Finanční rezerva je podle průzkumů důležitá až pro 75 % Čechů, protože přesně tolik Čechů si ji vytváří. Celkově si spoří 86 % Čechů ve věku 25 až 55 let. Při volbě spořicích produktů přitom nejčastěji zvolí spořicí účet. A to i za cenu, že spořicí účet jim peníze neochrání před inflací a ani nezhodnotí.
Lidé nejčastěji ke spoření využívají spořicí účet a spoření na penzi se státním příspěvkem. Velká část si také spoří prostřednictvím investičního životního pojištění. Stavební spoření se státním příspěvkem využívá 39 % spořicích a peníze „do obálky“ dává více než pětina lidí.
Průzkumy uvádějí, že vůbec nejčastější důvod, proč si lidé spoří, je finanční rezerva a spoření na penzi. Finanční rezerva je pro lidi důležitá kvůli úhradě nenadálých výdajů, kvůli svým koníčkům, dovolené, pořízení auta nebo takzvaně pro děti. Ve skupině lidí od 25 a 34 je pak vůbec nejčastějším důvodem pro vytváření finanční rezervy pořízení si vlastního bydlení, často i svatba. Naopak Starší lidé nad 45 let šetří ve větší míře na důchod.
Peníze stranou si spořící nejčastěji dávají formou pravidelných úložek. Statistiky uvádějí, že průměrná měsíční úložka těch, kteří si v ČR nějakým způsobem spoří, je 3 600 Kč. Potvrzují i známý fakt, že mezi spořícími je vysoké procento lidí vzdělaných a se stabilním příjmem, zatímco mezi spořicími nejsou ti s příjmem do 20 tisíc korun a mladí lidé.
Jakkoli spořicí účty zlepšují své úroky, ale ani tak to není žádná hitparáda. V praxi to funguje například tak, že atraktivní úrok bude platit pouze pro ty vklady, které nepřesáhnou 150 tisíc korun. Jakmile tuto sumu přesáhnou, úročení klesne.
Objem peněz českých domácností na běžných účtech u bank je více než jeden bilion korun. Takto „ošetřená finanční rezerva“ ovšem nejenže se nezhodnocují, ale ještě z nich každý rok několik stokorun sebere inflace. Zjednodušeně řečeno nechávat větší objemy peněz na běžných účtech nedává ekonomický smysl. Výhodnější je buď investovat, anebo je alespoň [či část z nich] vložit na spořicí účet
–RED–
