Investorů, kteří si takzvaně spoří v transformovaných fondech starého penzijního připojištění, je přes tři miliony. Investoři, kteří si spoří v účastnických fondech nového penzijního doplňkové spoření, jsou vzácnější. A to je chyba.
Penzijní spoření se státním příspěvkem funguje podle nových pravidel od začátku roku 2013. Tehdy lidé dostali příležitost investovat prostřednictvím takzvaných účastnických fondů v doplňkového penzijního spoření. Zároveň tím ale i přišli o možnost uzavírat staré penzijní připojištění s garancí nezáporného zhodnocení.
Investoři volí investiční strategii
Nové účastnické fondy nabízejí kromě ze zákona povinné konzervativní investiční strategie i výnosnější dynamičtější investiční strategie. Kdo chce mít do penze více peněz, měl by o nich minimálně uvažovat. Jakkoli je vyšší výnos vykoupen i vyšším rizikem, účastnické fondy lidem dávají na výběr z více investičních strategií. A to znamená i vyšší možností odkládané peníze zhodnotit.
Lucie Simpartlová: Ve starém penzijku lidé přicházejí o peníze
V případě účastnických fondů je možná jak konzervativní a opatrná, kdy fond investuje zejména do státních dluhopisů a dává peníze do termínových vkladů, tak i o něco odvážnější vyvážená investiční strategie, kde větší část investic putuje v prvních letech investování do akcií. To jsou dynamické investiční strategie, což jsou hlavně akcie.
Podle odborníků jsou to právě akcie, které jsou s to generovat podstatně vyšší zisk než třeba zmíněné státní dluhopisy. Vyšší výnosy jsou samozřejmě vykoupeny vyšším rizikem. Čím více let ale mají investoři do penze, tím více se snižuje riziko případné ztráty. Důvod je, že kvalitní aktiva se na finančních trzích v čase zhodnocují.
Účastnické fondy nabízejí ale i další možnosti. Třeba takzvané strategie životního cyklu. Cíl je, aby se investorovy peníze, pokud možno, co nejvíce zhodnotily na začátku investice. Přinesly mu výnos. V čase, kdy se blíží penze, správce fondu převede peníze do méně rizikových aktiv, než jsou akcie.
Je většina lidí konzervativních?
I navzdory výše uvedenému, lidé stále zůstávají v transformovaných fondech starého penzijního připojištění. Nepřecházejí do účastnických fondů, je-li to pro ně výhodné. To je, že mají stále daleko do penze.
Jedním z důvodů je i to, že finanční poradci nejsou náležitě finančně motivováni, aby princip fungování těchto fondů lidem vysvětlili. Dalším to, že poplatky ze penzijní fondy jsou regulovány, takže ani banky, které vlastní investiční společnosti, nemají příliš zájem se touto věcí zabývat.
Podle odborníků přestup do účastnického fondu z transformovaného fondu se stále vyplatí drtivé většině lidí se starém penzijku. Nevyplatí se pouze těm, kterým schází do penze skutečně už jen pár let. To znamená třeba méně než pět let. Tehdy už nemá smysl, aby cokoli měnili a vrhali se do nákupu rizikových akcií.
–RED–
