Investování do podílových fondů má svá pravidla. Investor by měl vědět, jak fungují trhy, mentalita ostatních investorů i kolik to všechno stojí. Všechno, co je potřeba znát, najdete snadno a rychle ve stručném přehledu na Fintag.cz.
1 – Investor má „doma“ dostatečnou finanční rezervu. Důvodem je, aby svou investici nemusel vybírat při prvním vyšším nenadálém výdaji. Jakkoli se to zdá logické, předčasné ukončení investice kvůli nedostatkům financí, je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé odcházejí z finančních trhů se ztrátou.
2 – Investor investuje vždy a výhradně jen ty peníze, které aktuálně nepotřebujete. A nebude je potřebovat ani po dobu zvoleného investičního horizontu, tedy doby, po kterou chce investovat.
3 – Kdo investuje pravidelně do podílových fondů po menších částkách, ví, že může kdykoli investování přerušit. Ví, že mu za to nehrozí žádné sankce.
4 – Investor má jasno v tom, do čeho chce investovat. Ideálně do toho, co má sám rád, akcie automobilky, výrobců luxusního zboží, anebo třeba ekologických technologií či komodit. Ví, co je jeho investičním cílem, jaký je jeho investiční horizont, jakou má investiční strategii.
5 – Investor ví, že jeho úkolem je investici co nejlépe diverzifikovat. Kupříkladu si vyberte fond, který bude jeho peníze investovat ze 60 % do akcií a zbývajících 40 % rozloží třeba mezi termínované vklady nebo komodity. Nebo i jakkoli jinak.
6 – Každý zájemce o investování do podílových fondů se seznamí se svým fondem prostřednictvím klíčových informací pro investory. Bude vědět, kam fond investuje jeho peníze i v jakém poměru. A proklepne si správce fondu na internetu.
7 – Investor se seznámí s výší poplatků podílového fondu. Ty jsou klíčové pro celkový výsledek jeho investice. Pokud fond vydělává v průměru ročně 2,5 % a stejně tak vysoké jsou i jeho průměrné roční poplatky, nemá smysl s takovým fondem investovat. A také se někdy říká, že výdělek investora ve fondu jsou ty peníze, které nedá správci fondu na poplatcích.
8 – Investor ví, že od roku 2012 musí každý podílový fond v dokumentu Klíčové informace pro investory zveřejňovat takzvané ongoing charges. Což není nic jiného než uvedení výše poplatků hrazených z majetku fondu v průběhu roku. Manažerský poplatek, úplaty depozitáři, administrativní náklady a další poplatky. V ongoing charges investor přesně vidí, kolik fond stojí. Může si tak i srovnat [stejně zaměřené] fondy nejen z hlediska výnosu, ale i poplatků.
9 – Investor při vstupu do podílového fondu zohlední situaci na finančních trzích. Na finanční trhy vstupuje s větším objemem peněz pouze tehdy, když jsou ceny na trzích příznivé a ne neúměrně vysoké. Tohoto pravidla se investor nemusí držet pouze v tom případě, když s investováním začíná prostřednictvím menších měsíčních úložek v řádu stokorun nebo tisícikorun. Počítá s tím, že bude tyto částky investovat dlouhodobě a pravidelně. Tady naopak platí, že čím dříve do začne s investováním, tím více času bude mít na to, aby mu fond jím investované peníze zhodnotil.
10 – Investor ví, že je kontraproduktivní obden sledovat vývoj investice, když má investiční horizont nastaven na 30 let. Naopak svou investici reviduje jednou nebo i dvakrát za rok.
11 – Každý investor ví, že když na trzích „teče krev“ a ceny aktiv jsou na svých minimech, je nejlepší čas k nákupu. A naopak nenakupuje na trzích tehdy, když nakupují všichni. Ví, že ceny aktiv jsou kvůli tomu až příliš vysoké.
