Kontokorent – přečerpání účtu – klientům nabízí většina bank jako rezervu, když jim dojdou peníze. Je to úvěr jako každý jiný. Drobný ale podstatný rozdíl je v tom, že se nesplácí měsíčně, ale jednou za šest měsíců anebo dvanáct měsíců. A pak v tom, že patří mezi nejdražší úvěry.
Z hlediska nákladovosti, patří i „malý“ kontokorent mezi suverénní jedničky mezi úvěry. Úroky spolu s poplatky se u něj běžně pohybují od 13 % do 22 a více % z čerpané částky. A problém je, že úrok je počítán z celkově vypůjčené částky, i když by dlužník třeba i splatil její podstatnou část. To znamená, že nakolik je kontokorent sjednán, z tolika klient banky platí úrok, byť by byl v kontokorentu třeba i jen korunou z 50 000 korun.
Za kolik dávají bank kontokorenty
Kontokorent banky většinou nabízejí ve výši až dvojnásobku pravidelných měsíčních příjmů klienta. Jeho sjednání je jednoduché. Jeho kouzlo přitom tkví, že se dá okamžitě po splacení obnovit. Což v praxi vede i k různým půjčkám na zaplacení kontokorentu a jeho rychlém obnovení. Průměrná výše kontokorentního úvěru se v ČR pohybuje okolo 40 tisíc korun. Vůbec nejvyšší kontokorenty číhají na podnikatele. V jejich případě může jít i o miliony korun.
Možnost přečerpat účet je podle odborníků třeba vnímat jen jako případnou pohotovostní rezervu na účtu. Nikdy ne jako dlouhodobou provozní půjčku. Málokdo se toho drží. Nevýhodné je je i to, když klient banky čerpá kontokorent při placení debetní kartou.
Kontokorent vs. kreditka
Výhodnější je využít kreditní kartu, protože byť i v jejím případě platí na úvěr, má šanci úvěr uhradit v takzvaném bezúročném období [cca 50 dnů], kdy za čerpání úvěru bance nic neplatí. Musí si ale hlídat konec bezúročného období a dluh v předstihu alespoň dvou dnů uhradit. Naopak, když si půjčí tím, že přečerpá účet a skončí v kontokorentu, úrok platí od toho okamžiku, kdy si půjčil.
