Akciové fondy, smíšené fondy a jiné fondy. Typů podílových fondů je mnoho. Některé z nich investují do akcií, jiné do státních dluhopisů a jsou i fondy, které za peníze podílníků nakoupí zas jen další fondy. V základu se však podílové fondy dělí podle své investiční strategie – a ta je většinou buď konzervativní, vyvážená anebo dynamická.
Investování především o diverzifikaci. To je rozdělení investované částky mezi různé investiční instrumenty tak, aby když jeden ztrácí na ceně, jiný na ní získával. Největšího diverzifikačního efektu v případě podílových fondů investor dosáhne spojením globálních akcií velkých firem se státními a firemními dluhopisy. Dluhopisy se tak stávají po akciích druhou hlavní volbou každého investora, který má zájem investovat prostřednictvím podílových fondů.
Akciové fondy
Mezi nejrizikovější fondy patří fondy akciové. Akcie minimálně zahraničních firem by však měly být součástí každé dlouhodobé investice. Vyšší míra rizika při správném řízení investice totiž může přinést atraktivní výnos. Přesto je třeba se mít na pozoru i z případných ztrát. Velmi rizikové jsou úzce zaměřené akciové fondy. Ty často vyloženě ohrožují finanční zdraví investorů, kteří mají tendenci nakupovat akcie, které v nedávné minulosti přinesly velmi vysoké výnosy, po nichž avšak může přijít i podobně strmý pokles.
Smíšené fondy
Podle Asociace pro kapitálový trh ČR české domácnosti a instituce mají v podílových fondech kolektivního investování naspořeno cca 367 miliard korun, přičemž každá jejich druhá investice aktuálně směřuje do takzvaných smíšených fondů. To jsou fondy, které investují jak do akcií, tak do dluhopisů nebo třeba termínovaných vkladů. Cílem je diverzifikovat investici klienta tak, aby i při propadu například akciových trhů, mu výnosy z dluhopisového trhu alespoň částečně kompenzovaly případnou ztrátu z investovaných peněz. Avšak nedává velký smysl koupit si fond, který investuje 50 procent peněz do státních dluhopisů s „nulovým“ zhodnocením a přitom si za to vezme správní poplatek, jako by jeho správce celý den nedělal nic jiného, než obchodoval na akciových trzích.
Fondy životního cyklu
Princip této strategie spočívá v tom, že správce jím zvoleného fondu jím investované peníze zprvu investuje se snahou co nejvíce je zhodnotit. Většinou tedy do akcií, což sebou samozřejmě nese i rizika. Jak se ovšem blíží investorem stanovený výběr peněz z fondu, správce fondu jím investované peníze přesune z akcií do méně rizikových aktiv. Nakoupí za ně například fondy peněžního trhu. Cílem fondů životního cyklu tedy není nonstop hnát se za co nejvyšším zhodnocením peněz po celou dobu investování. Spíše na začátku za podstoupení daného rizika vydělat maximum. A to pak přesunout za cenu nižšího zhodnocení do méně rizikových aktiv. Tuto strategii lze přitom použít u většiny v tuzemsku nabízených penzijních (doplňkové penzijní spoření) nebo podílových fondů. A to v případě jednorázových menších pravidelných investic, tak v případě investovaných větších obnosů.
Fondy fondů
Za bezpečné fondy jsou považovány fondy peněžního trhu, které mnohdy slouží ke krátkodobému „parkování“ peněz pro další investice. Současným problémem těchto fondů je, že nepřinášejí prakticky žádný výnos. Takzvané fondy fondů nabízejí dobrou diverzifikaci. Peníze klientů investují do dalších fondů, avšak díky nutnosti platit poplatky více správcům fondů bývají nákladné na správu. Do kvalitně vybalancovaného portfolia mohou patřit i nemovitostní fondy. Což platí hlavně tehdy, když investor má peníze již v akciích a dluhopisech. Komoditní fondy se hodí jako rozšíření rizikové složky každého většího portfolia. Nejsou však vhodné pro každého, protože ceny komodit nemají dlouhodobý rostoucí trend, ale pohybují se v cyklech.
