Pojištění úvěru, respektive pojištění proti neschopnosti splácet úvěr se stalo běžnou součástí nabídky bank i nebankovních institucí. Ty jeho sjednáním podmiňují získání výhodnější úrokové sazby. Týká se to hypoték i jiných typů úvěrů.
Pojištění úvěru, takzvané bankopojištění, v prví řadě ubírá na výhodnosti jím podmíněného atraktivního úroku. U základní varianty pojištění se totiž náklady na něj nejčastěji pohybují ve výši cca 5 až 7 % z celkové měsíční splátky úvěru. Rozšířená varianta pojištění vychází na cca 7 až 9 % z měsíční splátky.
Dalším problém je, že pojištěný je jen objektem pojištění, ne smluvní stranou, těmi jsou banka a pojišťovna. V praxi to značí, že pojištěný nemá žádný právní nárok cokoli z pojistky požadovat, ten má jen banka.
Na trhu je pojištění úvěru nabízeno ve dvou variantách
V základní variantě banka/pojišťovna kryje riziko úmrtí, invalidity třetího stupně a pracovní neschopnosti. V rozšířené variantě pojišťovna kryje stejná rizika plus riziko ztráty zaměstnání. Přitom platí, že pojištěný si nemůže stanovit výši pojistného krytí, ale nemůže ho upravovat.
Typickým prvkem bankopojištění dále je, že pojistné plnění se vztahuje pouze na jistinu daného úvěru. Což je zásadní rozdíl proti běžnému životnímu pojištění, které dokáže pokrýt i další náklady domácnosti v případě problémů. Bankopojištění ale i tak může dávat smysl v těch případech, kdy dlužník chce být pojištěn proti neschopnosti splácet úvěr, ale životní pojištění je kvůli jeho vyššímu věku nedostupné nebo drahé. V tom případě může bankopojištění posloužit jako základní pojištění k hypotéce či jinému typu úvěru.
Jsou tu i tristní příklady z praxe
Pojištění proti neschopnosti splácet hypotéku si muž ve věku 35 let přidat jak kvůli nižšímu úroku, tak pro všechny případy. Když mu po dvou letech od uzavření smlouvy lékaři diagnostikovali rakovinu, od pojišťovny se dozvěděl, že nemá nárok na plnění u pojištění neschopnosti splácet hypotéku.
Pojištění proti neschopnosti splácet hypotéku mu vymohl právník
Pojišťovna [smluvní partner banky] nejprve argumentovala tím, že uvedl nepravdu v dotazníku o svém zdravotním stavu vyplňovaném při podpisu smlouvy. Důvod? Špatná odpověď na otázku, jestli se někdy léčil s funkčním nebo organickým onemocněním páteře. To jsou třeba degenerativní změny či Bechtěrevova nemoc. Uvedl, že ne, byť si dříve léčil bolesti zad.
–RED–
