„To, že máte dnes miliony, neznamená, že zítra nemůžete mít holé ruce,“ říká dědička firmy s obratem ve výši jedné miliardy korun na trhu, kde se ročně protočí osm miliard korun. I čeští a slovenští milionáři jsou lidé se svými názory, sny, obavami a starostmi.
Vyjmenovává i případy, kdy se lidé takzvaně zblázní z peněz: „Nakupují drahé dovolené, utrácejí za luxusní zboží, triumfují se a kastují mezi sebou. Štěstí jim to ale nepřinese. Mnozí se často trápí tím, komu předají svůj mnohdy pracně vydobytý majetek.“
Životní styl a takzvanou otázku nástupnictví mezi necelými třemi stovkami českých a slovenských dolarových milionářů [minimální disponibilní kapitál ve výši cca 25 milionů korun] řešil i exkluzivní průzkum J&T Banky. Mezi respondenty přitom byli několika procenty zastoupeni i nástupci a dědici lidí, kteří vybudovali nebo zdědili milionové majetky.
„Většina našich respondentů ale zůstává ze skupiny lidí z první vlny tuzemských milionářů po roce 1989. Jsou to tedy lidé, kteří znovu formují tuzemské rodinné tradice spojené s bohatstvím. A jsou to hlavně podnikatelé, kteří ve většině vybudovali své majetky od nuly,“ říká pro FinTag.cz mluvčí banky Monika Veselá.
Co přinesl průzkum
- Čeští a slovenští dolaroví milionáři jsou především podnikatelé a průzkum zdůrazňuje, že podnikání je baví. Dlouhodobě do něj investují a mají dlouhodobé podnikatelské plány.
- Průměrně jim je mezi 51 až 53 lety. Českým dolarovým milionářům je v průměru 53 let, slovenským 51 let. Ve věku od 50 do 60 let je v České republice hned 41 % dolarových milionářů a na Slovensku 30 %.
- V Čechách je mezi dolarovými milionáři pouze 5 % žen, na Slovensku 9 %.
- Oproti Evropě a světu jsou tuzemští milionáři o cca deset mladší a rozdíl je i v tom, že v drtivé většině případů peníze nezdědili, jak je tomu běžné v zemích bez přerušené tradice podnikání. To se promítá i do jejich přístupu k penězům, více než jejich kolegové ze zahraničí je investují.
- Expozice do zahraničí ze strany českých milionářů meziročně klesla o 5 %. Průměrně pouze 15 % investičního portfolia mají čeští milionáři mimo naší zemi. Naopak na Slovensku expozice vůči zahraničí vzrostla. Celých 35 % investičního portfolia mají Slováci v zahraničí [+5 % meziročně], přičemž 23 % ze zahraničních investic je mimo Českou republiku, kde se nachází jen 12 % slovenských zahraničních investic.
Jak žijí milionáři
Výzkum uvádí, že 88 % českých dolarových milionářů vede své děti k tomu, aby se přičinily samy. Chtějí-li něco nad rámec běžné spotřeby, musí si to na vydělat. Dětem nedávají nic zadarmo, stojí v průzkumu. Na druhou stranu se 81 % z nich snaží svým dětem materiálně umožnit „jít ta svým snem“. Podpora jít za svým snem souvisí také s tím, že 57 % českých milionářů přiznává, že jejich potomci mají své sny a nevidí u nich zájem jít v jejich stopách. I proto něco málo přes třetinu z nich počítá se svými dětmi ve své firmě a podnikání.
V průzkumu dále stojí: „Zatímco rodiče z řad dolarových milionářů trápí, že jejich potomci nemají takový tah na bránu jako oni, zástupci rodičů z obecné populace mnohem více řeší, jak naučit děti žít reálný život mimo jejich on-line svět.“
Monika Veselá to pro FinTag.cz vysvětluje: „Je to dáno i tím, že děti z majetnějších rodin mají více koníčků a méně času na sociální sítě.“
V mezinárodním srovnání tuzemští milionáři májí větší strach se zviditelňovat na veřejnosti. Průzkum to vysvětluje tím, že v bývalém Československu je určitým stigmatem mít majetek.
„Prostě se to celospolečensky nenosí,“ stojí v průzkumu.
Zachování vlastního soukromí je tak české i slovenské milionáře čtvrtým nejdůležitějším hlediskem při správě jejich majetku a investičních rozhodnutích. Naopak v zahraničí je bohatství bráno jako součást života. I tento faktor opět souvisí se „stářím“ peněz v české a slovenské společnosti. V zahraničí je běžné se bohatým již narodit, zatímco u nás se formuje teprve první generace bohatých.
V co věří milionáři
Jasná pravidla – velké obavy českým dolarovým milionářům přinášejí nejasná a nestálá pravidla státu pro podnikání, která označilo 86 % z nich jako hrozbu pro společnost. Více než u tří čtvrtin českých milionářů [82 %] vzbuzuje obavu také narůstající administrativa v podnikání a obecně vzrůstající požadavky státu na podnikatele. [Zavedení kontrolních hlášení DPH jako velmi vážnou společenskou hrozbu vnímá pouze 9 % z nich.]
Technologie a digitalizace – tuzemští milionáři jsou více naklonění novým technologiím než obecná populace. Současnou vlnu digitalizace 63 % českých a 56 % slovenských milionářů považuje spíše za příležitost než hrozbu. Většina z nich fandí rozvojovým a výzkumným projektům, technologiím a startupům. Více než třetina českých i slovenských milionářů už jezdí autem s elektrickým pohonem nebo o jeho koupi uvažuje.
Tuzemské výrobky – zajímavé jsou výsledky u otázek na preferenci tuzemské produkce. 40 % českých dolarových milionářů raději sáhne po českém výrobku. Stejný počet český výrobek, ale v tom samém případě nezvolí. Mnohem větším patriotem při výběru a podpoře českých výroků je většinová populace, u níž 60 % zástupců vždy vybere český výrobek, jakmile jim je nabídnut. Na Slovensku je fenomén domácích výrobků podobný, i zde je preferuje více obecná populace.
V co nevěří
Tradiční media – z aktuálních společenských problémů jako vážnou hrozbu pro naši společnost hodnotí 87 % českých milionářů a 65 % obecné populace šíření dezinformací a krizi důvěry v tradiční média.
Tuzemské školství – již tradičně nelichotivě hodnotí čeští milionáři úroveň našeho školství. Téměř tři čtvrtiny z nich [72 %g a přes polovinu populace [58 %] označilo jeho úroveň jako hrozbu pro společnost. Mezery ve školství pak mohou souviset také s nedostatečnou úrovní finanční gramotností. Ta „pálí“ 75 % českých milionářů a 70 % české populace. Tyto obavy pak jdou ruku v ruce s vysokým podílem lidí s exekucí. Tu jako společenskou hrozbu hodnotí 69 % českých milionářů a 82 % české populace.
Pracovní trh a trh obecně – problém s nedostatkem pracovníků v důsledku nízké nezaměstnanosti označují téměř tři čtvrtiny českých dolarových milionářů za společenskou hrozbu. 74 % pak znepokojuje jednostranná orientace našeho hospodářství na automobilový průmysl a 79 % za hrozbu označuje orientaci naší země na práci s nízkou přidanou hodnotou. Necelé tři čtvrtiny také poukazují na přílišnou konsolidaci českého trhu ve prospěch velkých uskupení a oligopolních subjektů na trhu.
Co je štve
- Vnitřní dluh, který si Česko vytváří chybějícími investicemi do infrastruktury.
- Nedostatek bydlení. Jisté východisko z této situace milionáři spatřují v uvolnění pravidel pro stavební řízení rezidenční výstavby, což by podle nich výstavbu bytů urychlilo [73 % milionáři, 57 % populace].
- Zvyšující se ceny nemovitostí a zvyšující se náklady na financování vlastního bydlení u většinové populace.
- Nástup populistických stran v Evropě prosazujících oslabení Evropské unie nebo vystoupení země z evropského společenství.
- Sílící vliv islámu a vstup muslimských stran do parlamentu některých evropských zemí.
Jak investují
Nejzajímavější zhodnocení nyní čeští dolaroví milionáři očekávají od stavebních pozemků [39 %], startupů [35 %] či rezidenčních nemovitostí [29 %]. Stálicemi jsou akcie zahraničních firem [20 %], korporátní dluhopisy [16 %], směnky [11 %] či podílové fondy [5 %]. Meziročně si u českých bohatých o něco polepšily akcie českých firem [9 %].
Ukazuje se, že čeští a slovenští dolaroví milionáři jsou si myšlením blízcí, složení jejich portfolia je totiž téměř totožné. Češi mají oproti Slovákům více zastoupeny akcie [+3 %], Slováci mají poměrně více zastoupeny dluhopisy [+7 %]. Shodně pak mají v poměru hotovosti.
Největší meziroční propad zaznamenala v očekávání nejzajímavějšího výnosu zemědělská půda. Tento propad je způsoben nejen vyšší cenou oproti minulosti. I tím, že hodně jí je již skoupeno, a jde tedy spíše o „paběrkování“ menších polí. Svůj díl na propadu nese také vnímaný tlak velkých oligarchických seskupení a investičních skupin. Právě ty patří k největším nákupčím půdy.
Největší skok u investic v Česku zaznamenala sběratelská aktiva, která se meziročně zdvojnásobila.
Stále více dolarových milionářů očekává zajímavý výnos u kryptoměn. Už v roce 2013 jim 2 % českých a slovenských dolarových milionářů přisuzovala zajímavé zhodnocení. V kryptoměnách se tedy pohybují od počátku. Za investicí vidí nejen kryptoměnu samotnou, ale také technologie potřebné pro její existenci.
Daniel Tácha
