Invalidní penze je snem mnohých, kterým se nechce prácovat. Problém ovšem je, když se tento sen promění v realitu u těch, kteří pracují. Překvapením bývá nízká invalidní penze.
Praxe ukazuje velice drsnou realitu. Invalidní penze jen výjimečně postačí na pokrytí pravidelných měsíčních výdajů domácnosti. Zvlášť, když je zvyšují i splátky hypotéky nebo jiných typů úvěrů. Týká se to jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných [OSVČ].
Když se muž se třeba vinou dopravní nehody a s odpracovanými cca 40 roky a s čistým příjmem ve výši 26 185 korun stane během jednoho roku invalidním, tak za podmínky dostatečných odvodů na sociální pojištění, mu stát při invaliditě I. stupně přizná necelých cca 7 000 korun měsíčně, při invaliditě II. stupně cca 9 000 Kč a při invaliditě III. stupně cca 15 000 Kč.
Nejméně dostávají OSVČ
Skupina OSVČ je specifická tím, že si do určité míry sama volí vyměřovací základ. Z něj si pak odvádí pojistné na důchodové pojištění. Pokud tedy OSVČ platí pojistné z minimálního nebo nízkého vyměřovacího základu, musí vzít v úvahu, že se to promítne do výše invalidního [istarobní] důchodu.
Finančně ohroženi jsou v případě invalidity i vysokoškoláci, protože pokud dostudují ve 26 letech, zjistí, že stát studentům středních a vysokých škol hradí pojištění jen do jejich 24 roků. Stanou-li se tedy invalidní a doposud nepracovali, mají dvě možnosti – buď se s invalidní penzí rozloučit, anebo si chybějící roky doplatit.
Podobné to je i u lidí o něco starších. Lidé starší 28 let mají nárok na invalidní penzi pouze tehdy, když odváděli z hrubé mzdy minimálně pět let peníze na sociální pojištění. Člověk do 22 let jeden rok. Podmínka potřebné doby pojištění se nevyžaduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu, případně nemoci z povolání.
Výpočet invalidní penze
Invalidní penze se počítá stejně jako státní důchod. Skládá se ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pevná částka odpovídající 9 % průměrné mzdy. Tu mají všechny státní penze společnou. Výše procentní výměry pak závisí na délce doby pojištění a výši příjmů. Příjmů, ze kterých bylo odváděno pojistné v takzvaném rozhodném období před přiznáním důchodu. Čím vyšších příjmů pojištěnec v tomto období dosahoval, tím vyšší je nominální hodnota procentní výměry jeho důchodu.
–RED–
