Fio banka letos slaví 25 let existence. Její začátky jsou spojené s mimoburzovním trhem RM-Systém, na kterém se společně potkali čtyři studenti Matematicko-fyzikální fakulty.
Po 25 let je Fio banka pátou největší bankou co do počtu klientů na tuzemském trhu, kterým nově začala nabízet i Fio podílové fondy. FinTag.cz při příležitosti výročí vzniku Fio banky [13. 11. 2003] přináší rozhovor s Jánem Franekem, ředitelem softwarové divize a mluvčím Fio banky. Do rozhovoru příležitostně přispěl i ředitel obchodu a marketingu Fio banky Jan Bláha a portfolio manažer nových Fio podílových fondů David Brzek.
Jak hodnotíte skutečnost, že ze záliby v obchodování na RM-Systému nakonec vznikla banka výhradně s českými vlastníky?
Já to hodnotím jako malý zázrak. Na trhu jsme jako ryze česká banka pouze my a pak banka Creditas, která ale vznikla teprve loni. A máme tu ještě Air Bank, i když ta se možná spojí s Monetou, dříve GE Money Bank. Takže nakonec na tuzemském bankovním trhu asi zase bude jen Fio banka jako hlavní česká banka.
Jan Bláha: Já osobně řeknu, že je to fantastický úspěch, protože 25 let zpátky jsme byli startup. A za 25 let jsme to dotáhli na velkou banku. Dokázali jsme to z nuly.
Vnímáte vznik nové banky po sloučení Air Bank a Monety Bank jako významnou změnu na tuzemském trhu? Chápete to třeba i jako své ohrožení?
Ta transakce vypadá celkem složitě, ale ekonomicky smysl možná dává. Jako ohrožení to nevnímáme, věřím, že naše nabídka bude konkurenceschopná i při nové situaci na trhu.
Konkurence bank
Aktuálně jste z hlediska počtu klientů pátou největší bankou na tuzemském trhu. Jaké máte cíle? Chcete se dotáhnout do první trojky mezi Českou spořitelnu, Československou obchodní banku a Komerční banku?
Chceme dále růst, ale není naším primárním cílem někoho dostihnout či předstihnout. Před námi je jako čtvrtá banka, již zmíněná Moneta, která má cca milion klientů. Vzhledem k našim 880 000 klientům tak máme ještě co dělat. Ale není to nereálné. Každý rok nám pravidelně přibyde 100 tisíc nových klientů. Toto tempo bychom rádi udrželi co nejdéle. Takže kdoví, jednou možná…
Máte za to, že 100 tisíc nových klientů ročně budete mít i příští rok?
Jsme přesvědčeni, že je tu prostor, abychom velkým bankám stále přebírali další klienty. Pro klienta je čím dál jednodušší změnit svou banku a přejít k bance, která mu nabídne lepší podmínky. I když je fakt, že všechny banky se více a více soustředí hlavně na retailové klienty.
Jan Bláha: Na druhou stranu se ale také zostřuje konkurence. V době, kdy jsme začínali, nebylo časté, aby banky nabízely běžný účet zdarma, dnes ho nabízíme standardně my, ale už i všechny ostatní banky. Ta situace se změnila – velké banky si uvědomují, že musejí něco dělat. Vědí, že klienti mohou odejít. Všechny banky zlepšují služby. A služby i zlevňují.
Predikce do budoucna nemá příliš cenu dělat. Lze ale očekávat, že část klientů bude i nadále odcházet od velkých bank. Trend přesunu klientů k malým bankám bude trvat i v dalších letech. Konkurence je ve prospěch klienta. Nám se zatím ten trend daří držet a budeme ho držet co nejdéle.
Drahé [velké] banky?
Říkáte, že tu je stále prostor k tomu, aby se lidem vyplatilo odcházet od velkých bank k těm menším. Jaký hlavní argument byste použil, abyste přesvědčil průměrnou českou domácnost, že je na čase změnit banku?
Hlavní argument je stále ve výši poplatků za bankovní služby. Za vedení účtu, případně za platební styk. Lidé, kteří vedou v domácnosti finance, by se měli zamyslet nad tím, zda za poplatky, které platí bance, dostávají tu správnou službu. A dále, zda by tu správnou službu nepořídili někde jinde levněji.
Máte spočítáno, kolik peněz může průměrná česká domácnost ušetřit ročně na poplatcích, pokud odejde od velké banky k bance malé, takzvané nízkonákladové, tedy bance vašeho typu?
Jenom změnou banky může běžný bankovní klient ušetřit tisíce a domácnost klidně až pět tisíc korun a více. Záleží, co kdo využívá. Samozřejmě, pokud potřebujete každý den na pokladně banky či v bankomatu vybírat hotovost, tak to s úsporou nákladů bude horší.
Co je důvodem toho, že i banky, které dříve kladly silný důraz třeba i jen na firemní klienty, teď cílí hlavně a jen na retailového klienta?
Asi to mají jako pokyn od svých matek a také úvěry pro domácnosti rostou rychleji…
Podílové fondy
Nově nabízíte svým klientům podílové fondy. K tomu jste museli založit investiční společnost. Jak dlouho vám trvalo, než jste získali licenci od ČNB?
Regulace je složitá a rozsáhlá. Museli jsme splnit mnoho kritérií a museli jsme hlavně přesvědčit Českou národní banku, že si tu licenci zasloužíme.
To zní velice pěkně, ale jak dlouho vám trvalo vyřízení licence?
Přes rok nám trvalo, než jsme splnili všechny podmínky pro založení investiční společnosti. Další půl rok trvalo schválení a vyřízení konkrétních podílových fondů. Celkem tedy 1,5 roku.
Není to až příliš dlouho pro pátou největší banku na trhu?
Nechci moc kritizovat ČNB, že to trvá dlouho, ale fakt je, že to trvá dlouho. Také ale musím dodat, že to může souviset s tím, že my jsme zvyklí si všechny věci dělat sami. Pokud bychom si na to najali specializovanou právní firmu, šlo by to možná rychleji.
Nabízíte v základu dva akciové fondy. Jeden zaměřený na domácí akcie, druhý zaměřený na americké a evropské akcie. Nemáte vstupní poplatek a za určitých podmínek ani výstupní poplatek. Kolik jsou roční náklady na podílový Fio fond?
David Brzek: Celkové náklady jsou cca 2,5 %. V tom je poplatek za správu i odhadovaná daň z výnosů. Přitom se pohybujeme v dlouhodobém zhodnocování peněz, fondy doporučujeme jako investici minimálně na pět let, v ročním zhodnocením 6 až 8 %, pokud do něj započítáme i reinvestici dividend.
I přesto – 2,5 % roční poplatek je dost vysoký. Významné zahraniční fondy stojí na poplatcích kolem 1 % ročně.
David Brzek: Roční poplatek 2,5 % za fond je standardní výše poplatků za domácí fondy na tuzemském trhu. A ještě bych dodal, že my nabízíme akciové fondy, které vyžadují aktivní správu investic a jsou s nimi spojené mnohé poplatky za realizace investic i pro správce fondu. Poplatek odpovídá nákladům na kvalitně řízený akciový fond. Samozřejmě, pokud bychom chtěli 2,5 % například za dluhopisový fond, který není tak náročný na správu investovaných peněz, jak to dělají jiné zdejší fondy, byli bychom drazí. My jdeme ale vlastní cestou.
Budoucí ekonomický vývoj
Jak hodnotíte budoucí ekonomický vývoj? Máte za to, že doba tučných dividend bude pokračovat?
Jan Bláha: Máme za to, že vývoj ekonomiky mohou ovlivnit spíše než ekonomická rizika globální politická rizika. Je to zejména americký prezident Donald Trump, který nemá zrovna nejlepší vztahy s Čínou nebo i Ruskem. Je to stále ne zcela jasné vystoupení Velké Británie z EU a je to také aktuální italský populismus a tamější bídná kondice bank.
Pokud byste měli zůstat ale na tuzemském trhu. Jak tam vidíte budoucnost?
Jan Bláha: V dalších dvou až třech letech nečekáme problémy.
Jak vnímáte situaci na bankovním trhu z hlediska konkurence nebo bezpečnosti? Podle ČNB jsou tuzemské banky svými zahraničními akcionáři silně tlačeny třeba k tvorbě zisku, který poté odchází ve formě dividend do zahraničí…
Dohled ČNB přísně střeží kapitálovou přiměřenost. Nedopustí, aby se banky dostaly do problému. Nedopustí, aby kapitálu odteklo tolik, aby se to projevilo na kondici tuzemských bank. Takže obavy o bezpečnost českého bankovního sektoru nemáme.
Co si myslíte o regulaci hypotečního trhu ze strany ČNB?
Regulace ze strany České národní banky se nás nedotkla, protože my půjčujeme hypotéky velice opatrně. Jinak náš názor je takový, že regulace znamená předcházení problémům spojených s nerozumným zadlužením. Diskuzi můžeme vést, jestli míra regulace je správná, zda by neměla být méně přísná, ale v zásadě bychom se asi shodli, že je tato regulace správná.
Jan Bláha: Je třeba si uvědomit, že hypotéka není spotřebitelský úvěr. Hypotéky se jen tak nezbavíte. A navíc za situace, kdy se rozevírají nůžky mezi cenami nemovitostí a příjmy domácností. Z tohoto pohledu ČNB zasáhla správně a správné je i to, že se toho nebála.
25 let existence
Pojďme se ještě vrátit k vašim 25 letům existence. Pro mnohé může být překvapivá zpráva, že Fio banka je zároveň i největším on-line brokerem v ČR, včetně RM-Systému. Nakolik to ovlivňuje její charakter?
V roce 2010 jsme měli stejný počet klientů, kteří využívali služby banky, jako klientů, kteří přes nás obchodovali na finančních trzích. O osm let se ten poměr zcela překlopil ve prospěch bankovních klientů. Je to přirozený vývoj, zatímco dnes máme 800 tisíc bankovních klientů, klientů využívajících naše brokerské služby je 80 tisíc. Brokerské služby pro nás ale i tak zůstávají velice důležité.
Z hlediska nových technologií, jak vidíte budoucnost bankovnictví?
Bude pokračovat to, co se tady odehrává posledních 10 až 15 let. Což je posun směrem k mobilním zařízením. Přitom, jak postupují technologie, odstraňují se technologické složitosti.
Jak si stojíte na Slovensku, kde máte pobočky, ale také žádný bankomat…?
Na Slovensku jsme oproti ČR v mnohém ještě na začátku. Na druhou stranu z hlediska celé skupiny, na Slovensku obsluhujeme necelých 10 % z našich všech klientů. Čímž neříkám, že Slovensku nevěnujeme pozornost.
Váš letošní očekávaný zisk se blíží k miliardě korun v čistém. Jak s ní plánujete naložit? Chystáte se investovat do něčeho zásadního?
Zisk primárně použijeme pro posílení kapitálu banky. Máme své plány a počítáme s investicemi do nových produktů a technologií. S tím si vystačíme, nemáme žádné expanzivní plány. Máme dost práce v Čechách i na Slovensku.
Jak slyší vaši klienti na to, že jste ryze českou bankou?
Vnímají to jako plus. Když je dividendová sezona, a píše se, že tuzemské zahraniční banky odeslaly mnoho miliard korun do zahraničí, tak nám naopak naši klienti píší, že jsou rádi, že jsou u nás.
Daniel Tácha
—
- Ing. Ján Franek pracuje ve skupině Fio od roku 1995. Je absolventem Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. / Fio banka je vlastněna dvěma českými majiteli. Klíčová rozhodnutí podléhají schválení dozorčí radou, ve které jsou zastoupeni tito dva vlastníci a Ján Franek.
- Fio banka má aktuálně 880 tisíc klientů: To je o 14 % více než v roce 2017. Na tuzemském trhu je tak pátou největší bankou. Letos také zaznamenává rekordní zisk, který již na konci září dosáhl 745 milionů korun po zdanění.
- Fio banka datuje své počátky již v roce 1993 ve Finanční skupině Fio, která se zabývala hlavně investováním na akciových trzích. V roce 1996 rozšířila své služby o družstevní záložnu a tím položila základ dnešní Fio bance.
- Od roku 2010, kdy získala bankovní licenci a stala se opravdovou bankou, jí přibývá v průměru 100 tisíc nových klientů každý rok. Ti k ní podle zástupců banky přechází kvůli službám bez poplatků, širokému portfoliu produktů i kvůli nespokojenosti se svou současnou bankou.
- Hlavní letošní novinkou jsou podílové fondy, které klientům umožňují dlouhodobě odkládat své úspory již od 300 Kč měsíčně.
