Loni si začalo v doplňkovém penzijním spoření odkládat peníze stranou nových 200 tisíc lidí. Nárůst o skoro 60 tisíc lidí byl zaznamenán u těch, kterým začal přispívat zaměstnavatel. V průměru 973 korunami měsíčně. I přesto byla absolutní většina penzijních fondů ve ztrátě, co se týče zhodnocení spravovaných peněz klientů.
V transformovaných fondech starého penzijního připojištění si na penzi loni odkládalo 3,47 milionu lidí. Ve fondech mají cca 404 miliard korun. V novém Doplňkovém penzijním spoření, které platí od roku 2013, si peníze na penzi do účastnických penzijních fondů loni odkládalo 967 tisíc lidí. Ti v nich mají 42 miliard korun. Uvedla to Asociace penzijních společností ČR.
Kolik může člověk čerpat od státu? Více v článku: Až 230 Kč měsíčně přidá stát na spoření na penzi
[Smlouvy o starém penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Kdo takovou smlouvu uzavřel, odkládá si na stáří v transformovaných fondech. Kdo si začal spořit na stáří od ledna 2013 činí tak v účastnických fondech v Doplňkovém penzijním spoření.]
Loňský propad
Stejně jako podílové fondy, tak i penzijní fondy loni neudělaly radost svým podílníkům. Staré transformované fondy tradičně podílníkům po odečtení poplatků a inflace nic nevydělaly. Zhodnocení je v záporných číslech.
To samé platí i pro účastnické fondy, kde jsou ale ztráty vyšší. Úměrně k tomu, do čeho investují.
„Účastnické fondy s konzervativní strategií loni skončily se ztrátou 0,58 %, vyvážené fondy 3,78 % a dynamické 8,49 % z hodnoty majetku. Na druhou stranu je ale třeba také říci, že dlouhodobý celkový výnos těchto fondů za celou dobu jejich dosavadní existence však zůstává kladný,“ vysvětluje prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.
[Skutečností je, že propad finančních trhů ke konci roku 2018, byl trhy vymázán již koncem února a března roku letošního. Trhy tak potvrdily to, co je na nich běžné. Totiž, že výkyvy na nich jsou přirozené. V případě invstora je tak vždy důležité, kdy z trhů vystupuje. Kdy je nakupuje. A vyplatí se nakupovat levně, prodávat/vystupovat „draze“.]
Podle něj i přes loňský propad na finančních trzích státem podporované penzijní připojištění i doplňkové penzijní spoření zůstává v kombinaci se státním příspěvkem jeden z nejdostupnějších, nejbezpečnějších a nejvýnosnějších způsobů, jak si tvořit finanční rezervu na stáří.
„Od roku 2013 účastnické fondy s konzervativní strategií v průměru zhodnotily peníze o 2,49 %, fondy s vyváženou strategií o 7,65 % a takzvané dynamické fondy o 17,37 %,“ upřesňuje.
Mimo jiné tím naráží na nepoměr, které z hlediska zhodnocení [při takřka stejně vysokých poplatcích] nabízejí staré transformované fondy [zhodnocení, které dlouhodobě nepřekonává inflaci] a nové účastnické fondy.
Transformované a účastnické fondy
Oba typy fondu se liší způsobem výběru peněz, ale i v možnostech výběru investiční strategie. Zatímco staré fondy klientům garantují, že hodnota jejich úspor nepůjde do mínusu, takzvaný nezáporný výnos, nové fondy toto negarantují [na trhu jsou výjimky].
Na druhou stranu účastnické fondy, které jsou poplatkově stejně drahé jako ty transformované, klientům při dlouhodobém investování peníze spíše zhodnotí. Což je dáno tím, že mohou investovat i do jiných aktiv než jen dluhopisů.
