Česká televize: Na ředitele se skládá jedno české město

4203
ceske_televize
Foto: ČT

Česká televize [ČT] vyjde každého poplatníka na 1 620 Kč ročně. Její ředitel pak na více než pět milionů Kč ročně. Průměrná měsíční mzda v ČT vychází z dostupných údajů na cca 57 tisíc korun.

Veřejnoprávní televize existují v každé vyspělé evropské zemi a mají své nezastupitelné postavení. To má být založeno výhradně na poskytování nezávislých informací. Tyto televize mají zároveň i plnit i funkci tzv. hlídacího psa demokracie. To ale neplatí pro Českou televizi. Proč?

FinTag.cz zaslala loni koncem listopadu na tiskové České televize prosbu o zodpovězení otázek na hospodaření ČT, včetně odměn pro vedení. I přes několik urgencí na ně ČT neodpověděla. Z toho lze usoudit, že česká veřejnoprávní televize selhává v tom, co jí ukládá zákon. Totiž transparentně a otevřeně informovat i o svých financích. Otázky, s nimiž si v ČT nevědí rady, jsou zde.

Z výše uvedeného vyplývá, že není vůbec jisté, zda v ČT chápou, že finance, o kterých je řeč, nejsou finance České televizi, ale jsou to finance lidí, kteří České televizi ročně ze zákona povinně pošlou 1 620 Kč.

Jak hospodaří televize v ČR i jinde

V České republice existují dva typy provozovatelů televizního vysílání. První typ provozovatele je veřejnoprávní televize – Česká televize. Ta v současné době vysílá šest televizních programů a svůj provoz financuje takřka výhradně z vybraných televizních poplatků. I proto pro ni platí omezení z hlediska vysílání reklamy.

Druhým provozovatelem jsou komerční televize. Na rozdíl od veřejnoprávní televize, která hospodaří takřka výhradně z vybraných televizních poplatků, soukromá televize zajišťuje svou činnost jako každý jiný soukromý podnik. Nikdo jí neodvádí žádné poplatky. Náklady na provoz a ostatní si hradí ze svého zisku, i proto zákon komerční televize nijak neomezuje délkou, počtem reklam ani vysílanými programy.

Smíšený model financování

Podle odborníků je nejefektivnější způsob provozu veřejnoprávních médií kombinace dvou výše uvedených modelů. Výnosy se skládají jak z vybraných televizních [koncesionářských] poplatků, tak z reklamy a další aktivní podnikatelské činnosti.

Problém ovšem je, že v případě České televize tento model je ale významně vychýlen k tomu peníze brát z koncesionářských poplatků. Podle dostupných informací plných 92 % výnosů České televize tvoří vybrané poplatky od koncových uživatelů.

Čili Česká televize má velmi nízký podíl příjmu z podnikatelské činnosti. Například v v rakouské veřejnoprávní televizi tvoří podíl zisku z reklamy kolem 25 % a v Irsku dokonce přes 35 %. V české veřejnoprávní televizi je tento podíl pouze kolem 6%.

Umění vyrovnaného rozpočtu

Pokud Česká televize pracuje v modelu, kdy jí každý rok takřka každá domácnost v ČR pošle na účet 1 620 Kč, je diskutabilní praxe, kdy je její ředitel každý rok odměňován za to, že „dokázal“ udržet vyrovnaný rozpočet. Tedy, že podnik s více než šestimaliardovým jistým příjmem nebyl ve ztrátě.

Proč je to diskutabilní a jak to dokázal? Za neuhrazení a nepřihlášení se k odvodu televizního poplatku hrozí pokuta až 10 000 Kč. [Hlavním nástrojem pro evidenci poplatníků jsou informace od poskytovatelů energií.]

Jak šel čas s poplatky na ČT

Výši televizního poplatku upravuje Parlament ČR prováděcími zákony [ten zároveň schvaluje členy Rady České televize]. Zatímco ještě v roce 1991 byl poplatek na 25 tehdejších Kčs za měsíc. Po roce 1991 se zvýšil na 50 Kčs měsíčně. V 1997 činil už 75 Kč.

Od ledna 2007 stoupl na 120 Kč a poslední zvýšení přišlo od ledna 2008 na 135 Kč a prý se další zvýšení zatím nechystá. [Byť je zřejmě jen otázkou času, kdy bude i toto téma znovu otevřeno.]

I tak ale televizní poplatek ročně vezme z kapsy každého plátce poplatku 1 620 Kč. Což platí i pro toho, kdo programy České televize vůbec nesleduje, ale má televizní přijímač.

Česká televize – plat a odměny pro ředitele

Pokud každá česká domácnost pošle ročně do České televize [ze svého] 1 620 korun, je zcela legitimní otázkou, aby jí veřejnoprávní televize předložila detailní účet, jak naložila s jejími penězi. V tomto ohledu jsou pak alarmující hned dvě věci. Tou první je, že veřejnoprávní televize nekomunikuje o svých nákladech podle západních standardů, tou druhou pak, že z výpočtů Fintag.cz vyplývá, že jenom na plat generálního ředitele veřejnoprávní televize se musí každý rok složit jedno menší české město.

Plat současného ředitele veřejnoprávní televize [plus odměny] dosáhl podle dostupných údajů v roce 2018 výše 5 324 000 Kč [plat + odměna rovná se 443 666 Kč měsíčně]. Odpovídá tak 3 286 zaplacených televizních poplatků. Tj. vybraných 135 korun od 3 286 domácností za jeden měsíc.

Pokud by se takto vysoký příjem některému z koncesionářů zdál vysoký, může být klidný. Jak totiž uvedl sám ředitel České televize – v televizi nemá nikdo vyšší plat, než má on sám. Co se týče ostatních platů zaměstnanců ČT, v médiích argumentoval, že je potřeba přizpůsobit se trendu neustále se zvyšujících mezd v ČR.

Přitom ani výše přiznaného příjmu nemusí být konečná. Dalším nezanedbatelným nákladem mohou být služební cesty, služební auto a telefon, služební obědy a podobně.

Kdo má v ČT nejvíce

Pokud by se takto vysoký příjem některému z koncesionářů zdál vysoký, může být klidný. Jak totiž uvedl sám ředitel České televize – v televizi nemá nikdo vyšší plat, než má on sám. Co se týče ostatních platů zaměstnanců ČT v médiích dále argumentoval, že je potřeba přizpůsobit se trendu neustále se zvyšujících mezd v ČR.

V případě generálního ředitele ČT Petra Dvořáka dodejme, že loni podle dostupných údajů odčerpal z televizních poplatků 2,42 mil. Kč. Právě ty mu jako odměnu za navýšení výběru koncesionářských poplatků a paradocně pak i za snížení mzdových nákladů schválila Rada České televize. Odměna byla maximální možná odměna ve výši 10-ti násobku jeho měsíčního platu, který je 242 tisíc korun.

Rok před tím mu byla Radou ČT odsouhlasena zase maximální výše odměny, i když o něco nižší ve výši 2,3 milionu korun, což je opět desetinásobek mzdy, která byla 230 tisíc korun.

Privátní hospodaření na České televizi

V této souvislosti upozorňeme i na to, že ani výše mzdy a odměn nemusí být v případě zaměstnanců České televize jejich konečným příjmem. Důvod je, že záruka nezávislosti a nestrannosti se v případě CT nejeví býti jednoznačná. Koncesionář na to může usuzovat minimálně z toho, co vidí v televizi i mimo ni.

Není ničím výjimečné vidět moderovat známé veřejnoprávní tváře nejrůznější komerční akce. Problém spočívá v tom, že pokud zaměstnanec veřejnoprávní televize přijímá peníze od třetího subjektu [firma, politická strana, zájmové sdružení] přestává být nezávislým ve veřejnoprávní/nezávislé televizi.

Argument, že by takového zaměstnance ČT lépe zaplatit, se nezdá být relevantní vzhledem k výši mezd a odměn vedení televize a odhadované průměrné mzdě v ČT ve srovnání s průměrnou mzdou v ČR relevantní.

Dále tu je angažmá známých tváří  z veřejnoprávní televize přímo v reklamě. Podle mediálních odborníků by v západních zemích nebylo myslitelné, aby moderátorka televizních pořadů pro děti na veřejnoprávní televizi, v té samé televizi a i na televizích komerčních propagovala [a to právě s ohledem na děti] drogistické zboží.

Stejně jako to, aby poradce v taneční soutěži organizované veřejnoprávní televizí, ihned po jejím skončení nabízel na té stejné veřejnoprávní televizi bankovní produkty. Ale to jsou jen špičky ledovce. Praxe ukazuje mnoho dalších závažných zjištění, které vedou k domněnce, že Česká televize je mnohem více než televizí veřejnoprávní televizí těch, kteří ji ovládají.

Česká televize v číslech

  • Příjmy ČT z vybraných televizních poplatků 5,66 mld. ročně [5 660 000 000 Kč].
  • Počet zaměstnanců ČT kolem 2 900 osob – cca 500 z nich ve studiích v Brně a Ostravě.
  • Mzdové náklady jsou 1,995 mld. Kč ročně. Pro srovnání v roce 2017 byly 1,849 mld. Kč.
  • [Průměrná mzda – 1 995 000 000 korun za mzdy činí při 2 900 zaměstnanců roční příjem na hlavu ve výši 687 931, což je v měsíčním vyjádření 57 327 Kč.]
  • Výrobní úkoly činí 2,59 mld. V roce 2017 činily 2,21 mld. korun.
  • Výrobní úkoly zahrnují přímé náklady na tvorbu jako jsou platby režisérům, scénáristům, hercům… Náklady na zakázkovou a koprodukční výrobu, nakoupená televizní práva, sportovní akce, filmy…
  • Zajímavá je i skladba částky 2,59 mld. Kč na výrobní úkoly: 34 % tvoří zpravodajství a sport. Publicistika, dokumentární, divadelní a hudební tvorba pak 15 % a dramatická tvorba 24 %.

Česká televize kam plynou výnosy

  • Podpora české filmové tvorby
  • Výroba vlastní televizní tvorby, včetně původní české dramatiky, dokumentů, zpravodajských a publicistických pořadů, kulturních, vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti
  • Vysílání šesti televizních pořadů. ČT1, ČT2, zpravodajský program ČT24, sportovní program ČT Sport, dětský program ČT Déčko, kulturní program ČT art
  • Zajištění oprav, údržby a provozu objektů v Praze, Brně a Ostravě
  • Vzdělávání a rozvoj pracovníků
  • Mzdové náklady

Veronika Táchová

3 KOMENTÁŘE

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here