Vyšší úroky u spořicích účtů nabídnou spíše menší banky

„Češi mají ve finančním sektoru, konkrétně na běžných neúročených účtech, zhruba 50 % všech svých peněz. To znamená, že v bankách mají asi jeden bilion korun. Proč by jim banky měly nabízet atraktivní spořicí účty, když takto více vydělají,“ říká finanční poradce společnosti Partners Jaroslav Gall. Jaké jsou úroky u spořicích účtů?

Jak hodnotíte současnou nabídku spořících účtů a termínovaných vkladů na trhu? Je atraktivní, anebo spíše není?

Růst sazeb spořících účtů neodpovídá růstu sazbě PRIBOR, za které si mezi sebou půjčují banky. A tato sazba je většinou blízko repo sazbě vyhlašované Českou národní bankou, která je nyní 1,75 % p.a. Na trhu ale nenajdete příliš mnoho spořících účtů, které vám bez splnění všelijakých podmínek dají úrok ve výši 1,5 %. Spíše to bude tak 1 % za úroky u spořicích účtů.

Proč neodpovídá úročení u spořících účtů tomu, co by mohly banky nabídnout vzhledem ke zmíněné sazbě?

Je to logické. Banky mají většinou přebytek kapitálu a je pro ně výhodnější půjčovat za úrok 5 až 10 % na spotřebitelských úvěrech, než platit lidem za jejich uložené peníze 2 %. Proto banky, dokud to jde, a lidé u nich budou nechávat téměř zdarma peníze, tak nebudou nijak motivovány.

To jsou klienti tuzemských bank skutečně tak velkorysí?

Češi mají ve finančním sektoru, konkrétně na běžných neúročených účtech zhruba 50 procent všech svých peněz. To znamená, že jim tam leží docela ladem přes jeden bilion korun. Být bankou, nabídli byste vyšší úroky, když vám lidé nechají peníze zadarmo?

Nehraje v tom určitou roli i nutnost mít na účtu neustále nějakou rezervu?

Chápu, že každý člověk potřebuje operativní rezervu. Jen se mi ten bilion korun zdá příliš, respektive je to marnotratnost a nevyužívání potenciálu energie peněz. Je v tom možná i určitá konzervativnost Čechů a obava z investování – zatím si postupně zvykáme. Využívání podílových fondů tu zatím nemá stoletou historii jako v jiných zemích.

Úroky u spořicích účtů

 U kterých bank by měl klient hledat nějaké solidní zhodnocení?

Vyšší úroky u spořících účtů nabídnou spíše menší banky, které potřebují nabrat finanční prostředky, aby je mohly dále dráže půjčovat. Formou spotřebitelských úvěrů, kreditních karet a podobně. Zde mají velkou výhodu velké banky, které ty finanční prostředky mají, a proto u nich vysoké úroky nečekejte.

 Tak tedy funguje konkurence?

 Ano. Menší banky musí zaujmout klienta úrokem. Anebo jinou přidanou hodnotou.

Čím třeba?

Funguje například empatický a přívětivý přístup plus intuitivní ovládání internetového bankingu. Nebo služba, která vám analyzuje vaše výdaje a vy můžete snáze zjistit, kde vám rozpočet nejvíce ujíždí.

Produkty v médiích

Co vás napadá, když vidíte současné reklamní kampaně bank na spořící produkty v médiích?

Kampaně bank jsou cílené především na získání nových klientů, kde je nejvyšší šance uzavření nových obchodů a takzvaný crosselling. To znamená snahu nabídnout novému klientovi co nejvíce produktů banky. Což může být v pořádku, pokud se jedná o kvalitní a cenově přiměřené produkty s přidanou hodnotou.

A jedná se o produkty s přidanou hodnotou?

Doporučuji, najděte si čas a využijte své analytické schopnosti si spočítat a i porovnat, co se vlastně nabízí.

„Novinka“ na trhu je například spořící účet, který nabádá lidi k tomu, aby například po měsíci dali do banky 300 tisíc s tím, že jim je banka zhodnotí 2 %. A takto to mají takzvaně točit? Co si o tom myslíte?

Pokud je sazba 2 % na rok, znamená to, že reálný úrok po šesti měsících, který získáte je 1 % p.a. Takže je to čistý marketing a hra s čísly. Efektivita této transakce se mi jeví jako zbytečná, když vám jiné banky dají tento úrok standardně a bez podmínek. Za 6 měsíců budete zase řešit, co dál.

A pak tedy další otázka, proč by lidé měli slyšet na takovou nabídku, když jim vzápětí jiná banka v televizi nabídne 3,1% zhodnocení?

Je třeba rozlišovat mezi spořícími účty, kde je dostupnost peněz v řádu hodin/dnů, a termínovanými vklady. Nabídka 3,1 % p.a. je desetiletý termínovaný vklad s připisováním úroku jedenkrát ročně. Což je samozřejmě méně výhodné než připisování úroků měsíčně, kde využijete efektu sněhové koule složeného úročení. Čímž mám na mysli výnosy z úroků u úroků.

Kdy to tedy dává smysl?

Pro velmi konzervativního klienta to může být v pořádku. I když platí to, co platí vždy. A to je nemít všechny vajíčka v jednom košíku a mít peníze v různých typech spořících účtů nebo investičních produktech. Velký vliv má také známost a důvěra banky.

Ing. Jaroslav Gall, Ph.D., EFA je VIP hypoteční poradce a správce společnosti Partners. Financím se věnuje devět let. Pod správou má více než 300 domácností. Působí i jako lektor v kurzech finanční gramotnosti. Je autorem knihy Jak nežít od výplaty k výplatě a Ebooku – Rádce pro každého, kdo vydělává od minimální mzdy do 250 tisíc korun měsíčně. Pravidelně vystupuje v tuzemských médiích na téma rodinných financí. Vede si svůj vlastní blog.