„Jsou to firmy a naši podnikatelé, kdo vytváří blahobyt obyvatel České republiky. Nikdo jiný. Všechno ostatní je placeno z daní, “ říká v rozhovoru pro FinTag.cz prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Na tiskové konferenci Hospodářské komory jste uvedl, že průměrné platy ve státní správě jsou vyšší než v soukromém sektoru. Z jakých čísel vycházíte?
Z posledních čísel, která jsem viděl, to tak je. Situace se může měnit každý měsíc.
Je to podle vás normální?
Ne. Jsou to firmy a naši podnikatelé, kdo vytváří blahobyt obyvatel České republiky. Nikdo jiný. Všechno ostatní je placeno z daní. Ten růst platů by v jejím případě neměl být vyšší než v soukromé sféře.
Je to normální v jiných zemích?
Nedokáži to momentálně srovnat. Dovedu si představit, že to v různých zemích může být různě. Například Singapur – což je ekonomika, kterou mnoho lidí obdivuje, včetně mě, měl od začátku 60. let politiku, že státní zaměstnanci budou jen špičkoví lidé, kteří budou špičkově placeni. A taky má malou, ale velmi výkonnou byrokracii. Zatímco u nás máme velkou, nepříliš výkonnou byrokracii, a v ní zdvihat platy není dobře. Nebo růst platů by v jejím případě neměl být vyšší než v soukromé sféře. Navíc to zaplatí zase jen podnikatelé.
Jak koukáte na současný pracovní trh? Skoro to vypadá, že buď budete státní zaměstnanec, anebo zaměstnanec korporace. Nic mezi tím. Co si o tom myslíte?
Ono to také souvisí s tím, že na trh práce přichází mladá generace, která má úplně jiný vztah k práci. Má daleko větší preferenci volného času. To pak promíchá všechna statistický data. A souhlasím s vámi, že hodně mladých lidí ve městech postupuje přesně, jak říkáte. Korporace, která mě dobře zaplatí, nebo státní správa.
Co ti ostatní? Třeba podnikatelé?
Pokud jsou to lidé s podnikatelským duchem, lidé schopní, vzdělaní, a jsou i připraveni jít do rizika, tak hledají nějakou mezeru na podnikatelském trhu. Dnes často v oblasti IT, softwaru, počítačových her. Ale samozřejmě, že pokud v těchto třech oblastech neuspějí, tak čím dál tím více lidí je nervózní z toho, že by měli pracovat za ten standardní plat. A pak se obávám, že mohou dospět k tomu, co jste popsal.
Nárůst platů státních zaměstnanců byl loni necelých deset procent. Vláda plošně přidává seniorům. Dává slevy na jízdném, vyplácí více na sociálních dávkách, nabírá další státní zaměstnance, zvyšuje počty úředníků… Je toto z hlediska ekonomiky udržitelné?
- Více: Sníží ministryně Schillerová počet úředníků již letos?
Je těžké něco říci proti přidávání seniorům. To je asi v pořádku, ale musíme to dělat tak, že to bude odpovídat, souviset s vyrovnaností státního rozpočtu a s dlouhodobou udržitelností veřejných financí.
To jste mi moc neodpověděl… Je současný postup vlády udržitelný do budoucna?
Odpověděl jsem vám nepřímo. Navíc já na rozdíl od některých svých kolegů, pravicových ekonomů, jsem nikdy nebyl fanatický přívrženec, že státní rozpočet musí být vyrovnaný…
Ale, abych se tedy nevyhnul té odpovědi. Česká republika je stále na nějaké konvergenční trajektorii, stále se přibližujeme západním zemím… I společnost to očekává, odbory o tom stále mluví, proč máme jenom 40, 50 % výše mezd oproti západní Evropě a tak podobně. ČR si tedy může dovolit mít přijatelné, ufinancovatelné a udržitelné deficity. A nezvyšovat ten dluh příliš mnoho… Jenom ho rolovat. Případně si půjčit na ten deficit…
Nicméně je otázka, zda přidávání státní správě a seniorům v současné době, nemůže opravdu nabourat tu udržitelnost. Třeba ne hned příští rok, ale nedej bože při zpomalení ekonomiky třeba za tři, pět let. Že bychom najednou zjistili, že ten dluh se nám nesnižuje, ale naopak roste. Všichni víme, nechci strašit Řeckem, že ta věc někdy dostane takovou dynamiku, že je to jako uzavřený kruh. Najednou rostou ceny, najednou musíte přidávat, protože nechcete snižovat životní úroveň ve státní správě, seniorům, mladým lidem, a musíte ten rozpočet ještě více zadlužit. A nastartuje se dluhová spirála, která se velmi těžko zastavuje.
Mluvíte o zpomalení ekonomiky. To se čeká už letos. A před exportními problémy nevarují jen naši podnikatelé, ale i německé firmy, které jsou klíčové pro naši ekonomiku. Není už zde problém?
Německo je zranitelné z mnoha důvodů. Samozřejmě v jeho případě by se ty obchodní války mezi Evropou a Amerikou mohly projevit zprostředkovaně i u nás. Na druhou stranu víme ze statistických dat, že ne vždy platí, že když si Německo kýchne, my máme hned chřipku. Někdy je ta naše reakce obdivuhodně robustní. Tedy, i když Německo zpomalí, tak my jsme v posledních letech tolik nezpomalovali. Uvidíme, pozorujme to. Neumím tak jednoznačně říci, že Německo je rizikem.
Co orientace českých firem na německý automobilový průmysl…
Já osobně si myslím, že automobilový průmysl před nějakou superkrizí nestojí.
V souvislosti s návrhy odborů zvýšit minimální mzdu, volíte relativně silná slova. Nemáte obavy, že současná situace, ale i rétorika může vyvolat více než ekonomické problémy sociální problémy? Posilovat sociální napětí?
Ano, ale to riziko, před kterým varuji, může za pět sedm let vytvořit ve společnosti daleko větší napětí, než je to napětí, kterého jsme svědky nyní.
Dan Tácha
