Zadlužení ČR patří mezi unijními zeměmi k těm nejnižším a postupně se ho daří i snižovat. I přesto míra zahraničního dluhu vůči hrubému domácímu produktu činí více než 80 %.
Celkové zadlužení ČR aktuálně činí 1,73 bilionu korun. Je tak na 32,71 % vůči hrubému domácímu produktu [HDP] ve výši 5,3 bilionu korun. Dobrá zpráva je, že vládní dluh v posledních letech nepatrně klesá.
Srovnání: Vývoj konsolidovaného hrubého dluhu sektoru vládních institucí:
- 2015 – 1,83 bil. Kč [HDP – 4,59 bil. Kč]
- 2016 – 1,75 bil. Kč [HDP – 4,76 bil. Kč]
- 2017 – 1,74 bil. Kč [HDP – 5,04 bil. Kč]
- 2018 – 1,73 bil. Kč [HDP – 5,30 bil. Kč]
Na grafu Českého statistického úřadu [ČSÚ] níže je vidět dluh sektoru vládních institucí spolu s jeho procentuálním poměrem vůči hrubému domácímu produktu v mezikvartálním srovnání.
„Dluh je konsolidovaný, vzájemné transakce mezi vládními institucemi jsou vyloučeny, ale hrubý bez odpočtu finančních aktiv,“ upřesňuje pro Fintag.cz ředitel odboru vládních a finančních účtů Českého statistického úřadu [ČSÚ] Petr Musil.
Dodává, že pokud například vládní instituce emitují cenné papíry a přijatou hotovost si ponechají na účtu, tak to vede k nárůstu dluhu, i když získané peníze neutratily. A také, že dluh ČR představuje závazky ve formě přijatých vkladů, půjček a emitovaných cenných papírů.
Státní dluhy a další dluhy
Při shrnutí informací o celkovém zadlužení ČR je třeba pracovat se dvěma základními veřejnými rozpočty. Tím prvním je státní rozpočet a z něj vyplývající dluh, který tvoří dlouhodobě cca 90 % celkového zadlužení země.
Druhým je pak rozpočet vládních institucí a z něj vyplývající český vládní dluh. Ten zahrnuje jak státní dluh, tak i dluhy obcí, krajů, vládních příspěvkových organizací, státních fondů a zdravotních pojišťoven. Je tedy klíčovým dluhem pro určení celkového zadlužení České republiky.
Jestliže celkové zadlužení ČR zohledňuje rozpočet vládních institucí, podívejme se na to, jak si stál tento rozpočet v loňském roce.
Jaké byly příjmy
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2018 meziročně o 8,1 %, což představovalo absolutní nárůst o 166,1 mld. Kč. Příjem meziročně rostl v roce 2018 zejména v následujících oblastech:
- Z přijatých sociálních příspěvků – 218,2 mld. Kč [+10,3 %] / [Pozn. red.: Platby na sociální pojištění patří do sociálních příspěvků.]
- Z daní z výroby a dovozu – 175,2 mld. Kč [+4,6 %]
- Z daní z důchodů – 110,7 mld. Kč [+7,1 %]
- Z kapitálových transferů – 17,5 mld. Kč [+10,6 %]
- Z běžných transferů – 16,2 mld. Kč [+39,4 %]
I když příjmy za loňské čtvrté čtvrtletí vzrostly o 8,4 %, celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 10,7 %. Důvodů je hned několik. Výdaje meziročně rostly v roce 2018 zejména v následujících oblastech:
- Na vyplacených sociálních dávkách – 157,7 mld. Kč [+6,2 %]
- Navýšení náhrad zaměstnancům – 141,5 mld. Kč [+8,3 %]
- Navýšení objemu investičních výdajů – 63,9 mld. Kč [+39,1 %]
- Navýšení mezispotřeby – 108,6 mld. Kč [+11,0 %]
Spotřeba státu narůstá
Pokud výdaje vládních institucí činily loni více než příjmy, přičemž příjmy vzrostly o bezmála devět procent, je zřejmé, že loni podstatně narostla i spotřeba vládních institucí. To potvrzují i údaje Ministerstva financí ČR [MFČR]. Loni rostla rychleji spotřeba vládních institucí než spotřeba domácností.
Spotřeba vládních institucí loni předstihla v nárůstu spotřebu domácností o 0,5 %. Zatímco spotřeba vládních institucí loni rostla o 3,7 %, spotřeba domácností rostla o 3,2 %.
Předloni to bylo obráceně. Spotřeba domácností rostla vůči HDP o 4,3 % a spotřeba vládních institucí o 1,3 %.
V roce 2016 pak spotřeba domácností vůči HDP rostla více než spotřeba vládních institucí. I tak ale došlo k poklesu růstu spotřeby domácností [z 3,7 % na 3,6 %] a k významnému nárůstu spotřeby vládních institucí [z 1,9 % na 2,7 %].
V roce 2014 rostla spotřeba domácností 1,8% tempem, spotřeba vládních institucí rostla 1,1% tempem.
Zahraniční dluh České republiky
Důležitou roli v otázce zadlužení ČR hraje i zahraniční dluh České republiky. Ten ukazuje, kolik peněz z celkového dluhu ČR drží zahraniční subjekty. Podle České národní banky [ČNB] schodek investiční pozice České republiky ve čtvrtém čtvrtletí 2018 vůči zahraničí činil 1,25 bilionu korun. To je pouze záporné saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům.
Celková výše zahraničního dluhu České republiky byla ke konci čtvrtého čtvrtletí 2018 4,35 bilionu korun. Což je 81,9 % HDP [5,30 bil. Kč].
Podle některých odborníků přitom 1,5 až 2 biliony korun z celkového dluhu představují převážně krátkodobé vklady zahraničních subjektů, které nalákal kurzový režim. A pak posléze mnohem vyšší tuzemské úrokové sazby než v okolních zemích. Podle jiných se jedná o statistiku, která ukazuje na koruny „natištěné“ v době devizových intervencí.
Zájem o české dluhopisy je
Podle zástupců Ministerstva financí ČR by se zahraniční dluh ČR mohl brzy dostat pod hranici 80 % HDP. Pokud ovšem nedojde k dalšímu nárůstu výdajů státu. V ten moment si bude muset stát vypůjčit další peníze. Najít zdroje. Zdroje v tomto případě jsou zahraniční půjčky prostřednictvím nových dluhopisů ať už v korunách nebo eurech [ty tvoří z 86 % podíl na celkovém zahraničním dluhu].
Česká republika nemá problém s prodejem svých dluhopisů. Většinou se šestiletou splatností. Mezi investory je o ně zájem.
„Česká republika má nejvyšší hodnocení ze všech středoevropských zemí. Hlavním důvodem je její nízká zadluženost. Což se projevuje i v jejím pozitivním hodnocení ze strany naší agentury,“ uvedl pro Fintag.cz výkonný ředitel a hlavní analytik EMEA Moody’s Corporation Colin Ellis.
„Úvěrové hodnocení České republiky, které je A1 pozitivní, podporuje nízké a klesající zadlužení a obezřetná fiskální politika vlády. Dluhová zátěž státu je nižší než činí medián obdobných ekonomik,“ dodal s tím, že to samé ale už neplatí pro hodnocení Polska, Maďarska nebo Rumunska [viz. graf].
Hodnocení mezinárodních ratingových agentur je z hlediska financování dluhů klíčové, protože určuje, jak draze si daná země půjčuje na kapitálových trzích peníze pro pokrytí svého dluhu. Podle Colina Elise ČR na tom není ve srovnání s jinými zeměmi vůbec špatně. Agentura věří, že její zadlužení bude v budoucnosti i nadále klesat. Což by mělo platit i pro ostatní země regionu s výjimkou Rumunska.
„V případě dluhu sektoru vládních institucí vykazovala Česká republika už v roce 2016 i 2017 čtvrté nejnižší zadlužení v EU, nižší zadlužení lze zaznamenat pouze u Estonska, Lucemburska a Bulharska,“ upřesňuje ředitel odboru pro řízení státního dluhu a finančního majetku Petr Pavelek na stránkách Ministerstva financí ČR.
Zadlužení ČR tedy nedosahuje ani poloviny zadlužení EU, jehož hodnota činí 86 % HDP. Státy eurozóny dluží vůči svým hrubým domácím produktům ještě více a to 92 %. Zadlužení by ČR nedělalo problém ani při přijetí eura, kde je stanoveno na 60 % HDP.
Na druhou stranu není důvod jásat. Například ještě v roce 1993, v roce rozdělení Československa a vzniku České republiky, činil dluh 158,8 miliard Kč, což znamenalo 13,3 % HDP. Přibližně od roku 1997 státní dluh ČR nepřetržitě rostl na současné hodnoty.
Úroky z dluhů
V případě jakéhokoli dluhu, i toho státního, platí, že za vypůjčené peníze je třeba platit úroky. Placení úroků se v případě státních půjček říká „obsluha státního dluhu“. Loni Česká republika za své dluhy zaplatila úroky ve výši 40,62 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2013, kdy úroky činily 57,5 miliardy korun, je to ale citelné snížení.
Jedním z důvodů podle Petra Pavelka je i to, že od roku 2014 se úřadu podařilo na úrokových výdajích na obsluhu státního dluhu uspořit 29,1 miliard korun. Což v překladu znamená vhodné časování emisí státních dluhopisů, z jejichž prodeje jsou dluhy České republiky financovány, a další aktivity na finančních trzích.
