Obchodní řetězce v ČR chtějí snížit podíl nákupů ve slevě

V České republice operuje 11 maloobchodních řetězců, které ovládají 75 % retailového trhu. Oproti tomu například ve Velké Británii, Rakousku nebo Německu působí pouze čtyři. Jak si stojí obchodní řetězce v ČR?

Kaufland, Lidl, Albert, Billa, Penny Market, Globus, Tesco, Coop, Hruška, Makro nebo Norma… Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy neexistuje konkurenčnější retailový trh, než je Česká republika. Důvod je, že ČR je vnímána jako bohatší lokalita střední Evropy. Nabídla i nízké vstupní investice. Proto expandovaly obchodní řetězce v ČR. zkusilo více řetězců. Podle něj ani jeden z tuzemských řetězců nemá dominantní postavení a konkurence je silná.

„Pokud je obchod nevybavený, neklimatizovaný, nečistý a s nepříjemným personálem, spotřebitel pravděpodobně příště nakoupí v jiném obchodě,“ dodává Tomáš Prouza.

Co chtějí obchodní řetězce v ČR

Obchodní řetězce v ČR vědí, že si spotřebitel může díky silnému konkurenčnímu prostředí vybrat, kde nakoupí. V posledních letech tedy investovaly nezanedbatelné sumy do modernizace prodejen, do rozvoje IT procesů, logistiky, kvalitní obsluhy.

„I když dnes víme, že jich mnoho nepřežilo a skončilo, a mnoho z nich stále balancuje na hraně, tak díky konjunktuře věří, že trend utrácení bude pokračovat i do budoucna,“ vysvětluje Tomáš Prouza.

Dodává, že cílem řetězců je snížit podíl nákupu zlevněného zboží, protože tam jsou obchodní marže opravdu výrazně nižší.

Nechci slevu zadarmo

Potvrzuje, že z hlediska mezinárodního srovnání si Češi drží první příčku ve sledování slev a nákupech v akci. Nejvíce nakupují zlevněný cukr, šumivá vína, máslo, margarin a lihoviny.

Jak lidé využívají nákupy v akci [v %]:

• ČR: 52 %
• Chorvatsko: 40 %
• Rakousko: 33 %
• Bulharsko, Maďarsko, Srbsko: 28 %
• Rusko: 27 %
• Polsko: 20 %
• Rumunsko: 19 %
• Německo: 17 %
• Ukrajina: 7 %

Češi se naučili využívat i nabídky privátních značek. V průměru tvoří cena privátních značek zhruba 75 % průměrné ceny značkových výrobků. Tento rozdíl se v dlouhodobém horizontu snižuje. Důvod je i fakt, že privátní značky řetězce nabízejí nejčastěji „v akci“.

„Celkový podíl privátních značek z celkových výdajů spotřebitele je kolem 22 %. V roce 2012 to bylo kolem 19 %. Nejčastěji Češi nakupují mléčné výrobky privátních značek, kde je zároveň také největší rozdíl v průměrné ceně privátní značky a značkového výrobku,“ upřesňuje Tomáš Drtina výkonný ředitel Growth from Knowledge [GfK] CZ&SK.

Jako trend uvádí diverzifikaci privátních značek. Prémiové značky atakují svou cenou standardní značky [dostupné ceny]. Nejvíce utratí za privátní značky zejména rodiny s dětmi.

Obléknout se v centru

Češi nakupují v posledních několika letech stále více sportovního oblečení. Neznamená to však, že snad více sportují, spíše naopak. Počty dětí s nadváhou a počty obézních dětí i dospělých se zvyšují. Tento trend je daný vyšší tolerancí v odívání ve společnosti. V outdoorových bundách nebo sportovní obuvi chodí běžně do práce i vyšší úředníci. Rodiče kupují tepláky, šusťáky pro denní nošení do školy. Dokonce i teenageři si velmi oblíbili teplákovou módu a tenisky.

Více než polovina nákupů oděvů a obuvi nakoupí čeští zákazníci ve slevách. Přitom platí pravidlo, že s růstem objemu výdajů klesá podíl nákupů ve slevách. Nejčastěji zákazníci nakupují oblečení a obuv v posezónních výprodejích [68 %], v akcích z reklamních letáků [37 %], ve slevách vázaných na věrnostní program [26 %] nebo na určitý termín [18 %]. Vouchery nebo slevové kupóny využívá k nákupu kolem 11 % Čechů.

Průměrný roční výdaj za oblečení a obuv je kolem 10 400 Kč na zákazníka,“ upřesňuje Ladislav Csengeri z GfK.

Pan „hračička“

Český spotřebitel je vnímán jako „hračička“. Retailové obchody musí stále bdít a vymýšlet, jak ho zaujmout. To potvrzuje i hustá síť e-shopů, které obchodují i se zahraničím. Překážkou není ani jazyková bariéra.

„Češi v tomto ohledu zvládají vše perfektně až na jedinou výjimku, kterou je platební kanál. Dominuje dodání zboží na dobírku a více než polovina českých e-shopů nepřijímá bezhotovostní platby,“ vysvětluje Tomáš Prouza.

Typické znaky nákupního chování českého spotřebitele:

• Nákupy v akci
• Výběr prodejny nejvíce ovlivňuje přijatelná cena a šíře sortimentu
• Více než polovinu vynaložených peněz za oblečení utratí Češi v obchod. centrech [53 %]
• Na internetu nejvíce nakupují trička, mikiny a topy
• Preference nákupu sportovního oblečení v posledních letech
• Zvyšující se náchylnost k nákupu oblečení ve dnech „cizích“ svátků jako je Valentýn, Halloween nebo Black Friday

Investice i do lidských zdrojů

Obchodní řetězce se začaly zabývat i udržitelností svého obchodu. Přijímají opatření k úsporám energií, vody. Snaží se snížit vlastní spotřebu, zlevňovat provoz celkově.

 „Velký důraz se klade v posledních letech také na kvalitní řízení lidských zdrojů. Zatímco v roce 2015 byly řetězce kritizovány za nízké platy ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, tak dnes jsme káráni, že platíme hodně a dochází proto k odlivu pracovníků ze sociálních služeb do soukromého sektoru,“ říká Tomáš Prouza.

V posledních třech letech vzrostly platy u obchodních řetězců o více než 40 %. Což odpovídá i trendu rostoucích platů v ČR.

Obchodní řetězce v ČR: Výhled do budoucna

Jak vyplývá z šetření společnosti GfK pro 30 % českých domácností se za poslední rok finanční situace výrazně zlepšila, což je nejvíce za posledních více než deset let. Naopak zhoršení situace vnímá pouze 13 % domácností, což je nejmenší počet od devadesátých let. Se stejnými nebo i vyššími příjmy Češi počítají dále i v následujícím roce, a to i přes upadající optimismus z ekonomického vývoje.