Jednotný zemědělský trh v EU neexistuje, říká Jandejsek

Jak si stojí konkurenceschopnost českého zemědělství i jednotný evropský zemědělský trh 15 let po vstupu České republiky do Evropské unie? Na to se FinTag.cz zeptal prezidenta Agrární komory ČR [AG ČR] Zdeňka Jandejska.

Na nedávné konferenci vztahující se k problematice sucha jste uvedl: „Národní dotace nemohou být v každé unijní zemi jiné, jinak čeští zemědělci nebudou nikdy schopni konkurovat. Důvod je, že žádný jednotný zemědělský trh v případě Evropské unie neexistuje.“

A dále: „Ne v roce 2004, kdy jsme vstoupili do EU, ale už v roce 2003 si staré státy připravily mnoho podpor a dotací, které my nemáme, a tím došlo k velkému znevýhodnění našeho zemědělství.”

Co si těsně před našim vstupem do EU podle vás v zemědělství vyjednaly staré členské země? Co jsme si nevyjednali my, respektive ČR?

První věc jsou plošní dotace v ČR. Po roce 1989 došlo k výraznému poklesu zemědělské produkce, měli jsme velké odbytové problémy. Před vstupem do EU jsme dosahovali nejhorší výsledky. Stav hospodářských zvířat poklesl na třetinu. Z důvodu nedostatku financí se výrazně snížilo hnojení zemědělské půdy. Poklesly výnosy plodin. Při výpočtu výše dotací byly tedy základem naše nejhorší výsledky. A důsledky těchto výpočtů pociťujeme i dnes.

Kde konkrétně?

Myslíte, že je spravedlivé, když například zemědělci v Chorvatsku dostávají na hektar 95 eur a zemědělci v Belgii či Holandsku 400 eur na hektar?

Dostáváte tedy málo…

Česká republika má dnes asi 92 procent průměru přímých plateb EU a rozdíly mezi zeměmi EU jsou skutečně značné.

Zemědělský trh: Důležité jsou i národní dotace

Jak vypadá situace u národních dotací?

Tam je situace obdobná. Dám jenom několik příkladů z Belgie. Na každého zaměstnance, který pracuje na farmě v Belgii alespoň jeden rok, dostane zemědělec 4 800 eur za rok. U středoškolsky vzdělaného absolventa dostane farmář v Belgii 20 000 eur jednorázově a současně za každý rok po dobu pěti let 6 000 eur na rok. Na vysokoškolsky vzdělaného absolventa je to pak jednorázově 30 tisíc eur a osm tisíc eur každý rok po dobu pěti let.

Máte i jiný příklad?

Příplatek na výrobu kravského mléka je až 5,65 centu na kg. Na každé odchované tele ve stáří tři měsíců dostane farmář 260 eur. Podpora na aplikaci kejdy je 18 eur na tunu u vepřového. Dále je to podpora zpracovatelů při modernizaci, a to dvě eura na tunu a rok u hovězího masa. U drůbežího masa 93 centu na tunu a rok.

Nebo…

Odbytové organizace, které sdružují farmáře, získávají dva centy na kilogram kravského mléka, u hovězího masa je to deset centů na kilogram, u vepřového je to pět centů a u drůbeže tři centy na kilogram. V případě obilovin je to pět eur na tunu a u olejnin jedenáct eur na tunu. Podporu získávají také odbytové organizace zpracovatelů, které na máslo získávají 450 eur na tunu, a stejnou částku za vývoz masných výrobků mimo Belgii u hovězího, vepřového a drůbežího masa. To je jen část dotací, jež dostávají třeba v Belgii.

Dotace ve starých evropských zemích jsou vyšší

Čeští zemědělci ale jsou také hlavně živi z evropských dotací…

U nás do roku 2013 nebyly téměř žádné dotace. V současné době jsou zemědělské dotace v ČR maximálně na 20 procent z výše dotací ve starých unijních zemích. [Pozn. red.: národní dotace, ne evropské plošné dotace]

Co z toho plyne, jak to ovlivňuje unijní zemědělský trh?

Při těchto dotacích pak cena dovezeného masa maloobchodním prodejcům, třeba vepřového, je až o 35 procent nižší, než jsou skutečné výrobní náklady. Z toho plyne nekonkurenceschopnost českých zemědělců v obchodě.

Vladimír Špidla, který jako premiér Vlády ČR přivedl ČR do EU říká, že čeští zemědělci si nemají na co stěžovat. Říká, že od vstupu do EU je české zemědělství jako celek trvale v černých číslech. A předtím nebylo. Podle něj evropská zemědělská politika rozhodně znamenala posílení českého zemědělství.

Evropská politika posílila české zemědělství, tvrdí Špidla

Pokud by to tak bylo, tak by nedošlo k poklesu stavu dojnic na 28 procent z celkového stavu dojnic v roce 1989 [v porovnání s rokem 2017, pozn. red.]. Nedošlo by stejně tak k poklesu výměr u plodin ve stejném období.

Na kolik procent?

U obilovin na 81 procent, cukrovky na 52 procent a brambor na 20 procent. Podobně výroba masa a mléčných výrobků.  V tisících tunách a miliardách litrů v roce 2017: Hovězí a telecí 25 procent, vepřové 36 procent a mléko 52 procent.

O jak citelný pokles šlo?

Hrubá zemědělská produkce dosáhla v roce 2017 jen 71 procent roku 1989, přičemž nedosáhla ani výše roku 1936. Dosáhla jenom 93 procent. Opakem je vývoj ve starých zemích EU, ty ovládají celý evropský zemědělský trh.

Zemědělský trh v unii nemá rovné podmínky

Jak vypadá zěmědělský trh, respektive situace v jiných unijních zemích?  

Při srovnání Německa a Nizozemska s Českou republikou v produkci mléka na 100 hektarů zemědělské půdy: ČR produkce 75 kg mléka, v Německu 170 kg, v Nizozemsku 680 kg. U vepřového masa byla produkce v ČR 62 kg na 100 hektarů zemědělské půdy, v Německu 326 kg a v Nizozemsku 690 kg. U hovězího masa byla produkce v ČR 21 kg, v Německu 71 kg a Nizozemsku 208 kg, přičemž v roce 1990 byla produkce v ČR a Německu na 100 hektarů zemědělské půdy téměř stejná.

Jak se vy osobně stavíte k Evropské unii jako takové?

Myšlenka Evropské unie je dobrá. Kdybychom měli skutečný jednotný trh a srovnali podmínky ve všech zemích EU, stali bychom se významným hráčem na světových trzích. Zatím však jednotný trh nefunguje. Místo toho, abychom konkurovali třetím zemím, konkurují si členské státy EU navzájem. Je nutné nastavit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti a pro zvýšení produktivity práce. Evropa musí sledovat světové trendy. Ne jít proti nim.

Řeší toto z vašeho pohledu nějak účinně Ministerstvo zemědělství [MZe], případně český stát?

Řeší se to postupným zvyšováním národních dotací, ale znovu je třeba jasně sdělit, že tyto dotace jsou maximálně na úrovni 20 procent starých zemí EU, jak bylo výše uvedeno. Z toho plyne, že neexistuje žádný jednotný trh, ale stále větší ovládaní prostoru unie starými členskými zeměmi EU.

Daniel Tácha