Majitelé firem často kritizují EU z nerovných podmínek na jednotném evropském trhu. Ty jdou ruku v ruce s dotační politikou. Ať už se jedná o národní či evropské dotace. Věc vysvětluje v rozhovoru pro FinTag.cz eurokomisařka Věra Jourová.
Někteří čeští podnikatelé si stěžují, že čelí třeba nekalé konkurenci od polských firem, které mají obecně lepší přístup k unijním dotacím než české firmy. Týká se to dotací na vybavení, výstavbu atd…
To není věc evropské politiky. To je věc české politiky. Česká republika si sama rozhoduje, do čeho ty dotace půjdou.
To ale našim podnikatelům příliš nepomůže. Kdo je zodpovědný za tuto situaci?
Asi ten, kdo v nějakém momentu, v roce 2013, 2012, kdo v České republice vyhodnotil, že firmy v České republice potřebují dotace na něco jiného, než na co je dostávají Poláci. Takže je potřeba se podívat na tu dobu toho plánování. Zjistit si, kam šly ty peníze. A proč to tak bylo.
Ale to není asi úplně práce pro tuzemské firmy. Řeší tyto evropské dotace nějak česká strana?
To je otázka na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Mně by to také zajímalo, jestli se průběžně vyhodnocuje, jestli dotace jdou takzvaně na úrodnou půdu, jestli nám pomáhají, nebo jestli nám škodí. Nebo jestli nás znevýhodňují například vůči tomu Polsku.
Tedy toto není dotaz na vás?
Toto je dotaz na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Já si myslím, že oni dělají průběžná vyhodnocení. A někdy v polovině programového období 2014 až 2020 by měli vyhodnotit to, jak úspěšně se čerpají dotace. A zda jsou ty dotace umístěny správně.
—
FinTag.cz oslovil s otázkou na to, zda evidují stížnosti podnikatelů na zvýhodněnou konkurenci například z Polska Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho mluvčí Miluše Trefancová odpověděla takto: „S uvedeným jevem jsme se dosud nesetkali. Z vašeho podnětu se o možném výhodnějším postavení polských firem dozvídáme poprvé.“
Bilance zahraničního obchodu se státy EU a mimo EU
A pokračovala: „Dané analýzy jsou prováděny průběžně, neobsahují nicméně prvek mezinárodního srovnání. MPO v rámci Operačního programu Podnikání, inovace pro konkurenceschopnost poskytuje převážnou většinu dotací v režimu takzvané blokové výjimky – nařízení EK 651/2014. Dané nařízení spolu s další legislativou EU stanovuje maximální míry podpory, které je možné v určitých oblastech poskytovat a platí jednotně pro celou EU. Z tohoto pohledu by tedy nemělo docházet ke vzájemné konkurenci členských států v atraktivitě jejich dotačních schémat.“
—
Otázka je, zda lze ovšem takto zvládnout zvýhodnění dalších zemí. Nemusí se jednat pouze o průmysl, ale třeba i zemědělství. Například němečtí zemědělci dostávají k evropským dotacím dále dotace od spolkových zemí. Což má za příčinu, že i když jsou produkty českých zemědělců při stejné kvalitě levnější, po započítání další dotace u německé produkce, se stanou cenově nekonkurenceschopné.
Já si myslím, že tím se zabývá Ministerstvo zemědělství ČR. A tak je nutné ten dotaz směřovat na ně, protože my, jako Evropská komise, dáváme všem stejná pravidla pro zemědělské dotace. To jsou ty, co se dávají na hektar, to jsou ty nanormované, to jsou ty, co dostává ten zemědělec nebo ten, kdo přichází s projektem na rozvoj venkova, vždy za stejných podmínek. A zase záleží na státu, jak si ty podmínky převede pro své vlastní národní potřeby.
Daniel Tácha