Česká národní banka [ČNB] ve své nejnovější Zprávě o inflaci upozorňuje na tlak na zdražování potravin, elektřiny, plynu a tepla. Letošní inflaci i tak ale cílí obdobně jako loni ve výši cca 2 %.
Od začátku letošního roku inflace stoupá rychlým tempem. V březnu dosáhla tři procenta. Šlo o nejvyšší meziroční nárůst od října 2012. Oproti aktuální prognóze České národní banky [ČNB] byla březnová inflace vyšší o 0,3% bodu. I tak ovšem banka očekává letošní inflaci ve výši cca 2 % [duben 2,9 %, květen 2,7 %, červen 2, 4 % a následný další pokles].
„Inflace se letos sice bude nacházet v horní polovině tolerančního pásma, na horizontu měnové politiky se ale vrátí k 2% cíli České národní banky,“ uvádí ČNB ve své aktuální Zprávě o inflaci.
Zdražování potravin a energií
„Aktuálně se na růstu inflace významně projevilo zrychlení růstu regulovaných cen. Jako je zdražování elektřiny, zemního plynu a tepla. A dále i obnovení zvyšování cen potravin v návaznosti na zvýšení cen potravinářských komodit. Uvedené faktory budou udržovat inflaci na zvýšené úrovni i ve zbytku letošního roku,“ pokračuje zpráva.
Podle analytiků do cen potravin promluví i loňská slabá úroda obilovin. Zároveň jako riziko uvádějí i propsání cen energií do dalších cen napříč celou ekonomikou.
Na straně druhé banka očekává, že celkové inflační tlaky již polevují. A to mimo jiné i v souvislosti s postupně se snižující mzdovou dynamikou a zvolněným růstem ekonomické aktivity. Svou roli v tom budou hrát podle ČNB i ceny pohonných hmot, které budou odrážet předpokládané snižování korunových cen ropy. Ve druhé polovině letošního roku se proto začnou meziročně snižovat a v poklesu setrvají i po většinu příštího roku. Na druhou stranu od analytiků komerčních bank zaznívají hlasy, že ceny pohonných hmot letos stoupnou o cca 3 %.
Nižší růst ekonomiky
Centrální banka poupravila i svůj výhled na budoucí vývoj české ekonomiky. Zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro příští rok na 2,8 procenta. Banka očekává i slabší kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,30 Kč/EUR a příští rok koruna posílí na průměrných 24,70 Kč/EUR.
V případě české ekonomiky jako stimulující faktor ČNB uvádí další nárůst vládních investičních výdajů spolu s dalším čerpáním evropských fondů. Na prvním místě ale zdůrazňuje silnou domácí poptávku.
K růstu domácí poptávky podle ČNB v letošním roce přispěje i fiskální politika. A to prostřednictvím zvýšení platů ve veřejné sféře, důchodů a sociálních dávek.
„Dynamika růstu mezd se ke své dlouhodobě rovnovážné úrovni bude snižovat jen zvolna, mimo jiné i v důsledku lednového zvýšení minimální mzdy,“ uvádí banka.
Zmiňuje i soukromý sektor: „Zvyšující se poptávka a zřetelný nedostatek volné pracovní síly motivují tuzemské firmy k investicím, které přispívají k růstu efektivity práce.“
Dodává ale i to, že čistý vývoz naopak bude letos ekonomický růst brzdit v návaznosti na zpomalený růst poptávky v zemích našich hlavních obchodních partnerů. Zejména pak Německa.
[Německo již ve čtvrtém kvartále loňského roku jen o vlásek pravděpodobně uniklo technické recesi. Což se spolu s dalším odrazilo na tamější spotřebitelské i podnikatelské důvěře, která se propadla na nejnižší úroveň od začátku roku 2017. Růst německé ekonomiky v loňském roce zpomalil na 1,5 % po 2,2 % dosažených v předchozích dvou letech. Významným faktorem bylo i zpomalení čínské ekonomiky v důsledku eskalující obchodní války se Spojenými státy. Na druhou stranu zpomalení německého průmyslu se nijak nepodepsala na trhu práce, nezaměstnanost nadále atakuje minima od sjednocení země. Podle analytiků navíc v posledních pěti letech přebytkové hospodaření s veřejnými prostředky představuje silný trumf v rukou německé vlády.]
Dluhy veřejných instituci
Česká národní banka dále ponížila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,3 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Ještě v únoru počítala s 1,2% přebytkem. Celkový vládní dluh by tak podle odhadů ČNB měl letos klesnout na 30,9 procenta HDP z loňských 32,7 procenta HDP. Příští rok by měl dluh dále klesat na 29,3 procenta HDP.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
