Ministerstvo financí ČR [MF ČR] navrhlo v příštím roce zvýšit spotřební daň pro tvrdý alkohol, tabák a hazardní hry. Iniciátorem návrhu bylo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], které chce zvýšením spotřebních daní snížit míru ohrožení závislostmi na návykových látkách či hazardních hrách, včetně nákladů na léčbu nemocí spojených s alkoholem, tabákem i hazardními hrami.
Příjem ze zvýšených spotřebních daní do veřejných rozpočtů by měl dosáhnout necelých deseti miliard korun.
„I kdyby k tomu opravdu došlo, je to příliš málo a příliš pozdě. Tento návrh například vůbec nepočítá se zdaněním alkoholu v pivu a vínu. Při tom se většina 100% alkoholu vypije právě ve formě piva a vína,“ komentuje návrh psychiatr a spolupracující emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice Karel Nešpor.
- Karel Nešpor: Alkohol v pivu se vůbec nedaní a ani se o tom neuvažuje
Jaký je aktuální návrh
Podle obou úřadů zvýšení spotřebních daní ČR doporučuje Světová zdravotnická organizace [WHO] a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Zpráva OECD mimo jiné uvádí, že spotřební daně u alkoholu i tabáku jsou v České republice stále nízké.
[Daně v zemích, OECD 2016]
„Zapomíná se na to, že i alkohol je vysoce karcinogenní látka, která se spolupodílí na vzniku rakoviny. A pak jsou tu samozřejmě závislosti a mladiství. U nás je první zkušenost s alkoholem ve 12 letech. V konzumaci alkoholu a cigaret se v celosvětovém srovnání opakovaně umisťujeme na předních příčkách. Na nemoci s tabákem u nás zemře ročně 16 tisíc lidí. Zvyšování daňové zátěže je jednou z cest, jak tuto situaci řešit,” říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Z jeho pohledu aktuální návrh na zvýšení spotřebních daní cílí zejména na mladé a mladistvé. Cenová dostupnost návykových látek je klíčová. Vyšší daně pomohou zvýšit příjmy do zdravotnictví, například na prevenci, ale i motivovat české domácnosti ke snížení spotřeby. Už jen to samo o sobě sníží náklady nejen na protidrogovou politiku ve výši 1,6 miliardy korun ročně.
57 mld. korun ročně
Jsou tu ale i další náklady. Podle aktuální analýzy Institutu pro zdravotní ekonomiku [iHETA] a Centra ekonomických a tržních analýz [CETA] tvoří celospolečenské náklady způsobené konzumací alkoholu necelých 57 miliard korun ročně. To je 1,2 % HDP.
„Nejvyšší náklady jsou z důvodu ztráty zaměstnání a snížení produktivity práce, druhou položkou jsou zdravotní náklady. Zdravotní pojišťovny stojí každoročně konzumace alkoholu téměř 13 miliard korun, a to jen v hlavních diagnózách,“ upřesňuje Tomáš Mlčoch z Institutu pro zdravotní ekonomiku.
Další náklady způsobené konzumací alkoholu vznikají kriminální činností [6,3 mld. korun], dopravními nehodami [4,4 mld. Kč], požáry [988 mil. Kč], náklady na prevenci [739 mil. Kč] a jinými.
Tvrdý alkohol
MF ČR navrhuje v případě lihu zvýšení spotřební daně na 0,5 litru 40% alkoholu z 57 Kč na 64,5 Kč. Zvýšení o 13 %, 7,50 Kč na půl litru 40 % alkoholu.
„Když jsme rozhodovali o sazbě, tak jsme ji stanovovali s celníky a dalšímu zúčastněnými subjekty. Naše sazba bude nižší než v Německu, vyšší než na Slovensku nebo v Rakousku. Černého trhu se nebojíme,“ uvadí Alena Schillerová
Dodává: „Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010.“
Zdanění cigaret
Další komoditou, kterou má postihnout zvýšení sazby spotřební daně z 27 % na 30 %, jsou cigarety. Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret tak může stoupnout až o 12 až 13 korun. Zvýší se i spotřební daň z doutníků, tabáku ke kouření, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků. V těchto případech jde o navýšení sazby spotřební daně o 10 %.
Jako jeden z důvodů, proč je třeba zvyšovat spotřební daň u tabáku, ministryně Schillerová uvádí nutnost harmonizace sazeb s právem EU.
„Aktuálně nesplňujeme například podmínku, že spotřební daň z cigaret musí činit nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě. To stanovuje příslušná evropská směrnice,“ vysvětluje.
Hazardní hry
Úpravy dozná spotřební daň i u hazardních her. MF ČR navrhuje zvýšení sazby z 23 % na 25 % pro dílčí daň z kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. Navrhuje i vyšší sazbu z 23 % na 30 % pro dílčí daň z loterií, bing a živých her. Opatření se má dotknout on-line hazardních her s vysokým rizikem závislosti. Alena Schillerová to komentuje: „Zvýšení spotřebních daní tento byznys nepoloží, ani ho nezažene do šedé zóny.“
Protidrogová politika
Zvýšení spotřebních daní u alkoholu, cigaret a hazardních her vítá koordinátorka Jarmila Vedralová. Podle ní se Česká republika dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu. Má přes 20 % denních kuřáků. A řešit musí i rozrůstající se online hazard.
„Z odborných studií víme, že například u alkoholu tvoří celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně. Zisk státu ze spotřební daně není ani desetiprocentní. Pokud by se zvýšilo zdanění o deset procent, snížila by se dle odborníků a mezinárodních doporučení konzumace alkoholu o 4,4 procenta,“ uzavírá Jarmila Vedralová.
