Dostupnost vlastního bydlení v České republice ovlivňuje několik zásadních faktorů. Jsou to ceny nemovitostí, příjmy obyvatelstva, regulace na hypotéčním trhu a pak státní politika rozvoje bydlení. Jaká je současná koncepce rozvoje bydlení ČR?
Jak vyplynulo ze zjištění Fintag.cz Česká republika je bez aktuální koncepce rozvoje bydlení. Naopak vychází z koncepce rozvoje bydlení z roku 2011, která byla naposledy aktualizována v roce 2016 [do roku 2020]. Koncepce tak nezohledňuje změny, které se od roku 2016 udály na realitním i hypotéčním trhu.
„Nastoupená cesta se ukázala být správnou. V současné době je bydlení dostupné pro významnou většinu obyvatelstva. Kdy více než 95 % obyvatel České republiky je schopno si zajistit bydlení bez pomoci státu na běžném trhu s bydlením. Ať už v segmentu vlastnického, družstevního nebo nájemního bydlení,“ stojí v zastaralé koncepci s podtitulem „Rozvoj ve všech oblastech“.
Realita je ovšem taková, že dostupnost vlastního bydlení patří v České republice k nejhorším v celé Evropské unii. Vlastní bydlení je pro mnoho zejména mladých lidí nedostupné jak z hlediska cen realit a výše jejich příjmu, tak z hlediska přístupu k financování pořízení vlastního bydlení na úvěr. Mnoho mladých lidí tak zůstává bydlet u rodičů. Podle odborníků v těchto případech selhává stát, což se projevuje nedostatkem dostupných bytů i finančních nástrojů k dosažení vlastního bydlení.
Nová koncepce rozvoje bydlení
To, že současná koncepce nevyhovuje, potvrzuje i mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. Podle něj Koncepce bytové politiky ČR do roku 2020 vznikla v roce 2011 jako dokument desetiletý. Revize se uskutečnila v roce 2016. Jednalo se o revizi, ne o novou koncepci.
„Současný stav je takový, že se připravuje nový materiál. Nyní je vše ve sběru aktuálních dat, revize zákonů, podnětů od stakeholderů, přípravě expertních týmů. Nová koncepce rozvoje bydlení bude mít více charakter strategie,“ upřesňuje Vilém Frček.
Změna Státního fondu rozvoje bydlení
Jinou novinku má přinést novela zákona o Státním fondu rozvoje bydlení [nemění právní formu fondu]. Těžiště fondu by se mělo více přesunout do investičního financování obcí a měst, vlastníků jednotek, družstvům a právnickým osobám.
„Posílíme programy pro města a obce v souladu se strategiemi v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, zejména strategií regionálního rozvoje, koncepcí bydlení, případně koncepcí cestovního ruchu,“ tvrdí Vilém Frček.
To ale neznamená, že zmizí přímé služby pro jednotlivé domácnosti, tedy například půjčky na výstavbu bytů, pořízení bytů, opravy a modernizace bytů.
Dotace na výstavbu
Podle Ministerstva pro místní rozvoj ale lze nyní využít některé z nástrojů, které mohou prospět. Jako příklad uvádí dotační program pro obce. V něm jim stát přispěje na výstavbu bytových domů. Jako každá dotace, i tato ale má své háčky. Dotace se poskytuje na vznik sociálního bydlení. To musí být v domě zastoupeno minimálně z 20 %. 80 % tak ale zůstává pro takzvané dostupné byty, které by se mohly stát pro mnohé mladé lidi startovací.
„Úvěr se poskytuje na dostupné bydlení, a to až do výše 100% způsobilých nákladů, bez dalšího omezení,“ vysvětluje Vilém Frček.
Dodává, že dobu splácení úvěru je možné stanovit až na 30 let. Úroková sazba se stanovuje ve výši základní referenční sazby EU pro ČR snížené o 0,5 %, nejméně však ve výši 1 % ročně.
Jaké jsou podmínky v programu Výstavba pro obce
-
Minimálně 20 % bytových jednotek musí být sociální bydlení, 80 % může být takzvané dostupné bydlení.
-
V případě sociálního bydlení lze nájemní smlouvu k sociálnímu bytu uzavřít pouze s fyzickou osobou ze způsobilé domácnosti. Ta se v případě, že tak obec stanoví, zaváže k přijímání sociální práce v obcí určeném rozsahu.
-
Nájemní smlouvu k sociálnímu bytu lze uzavřít nejvýše na dva roky. Opětovně lze nájemní smlouvu uzavřít až po posouzení, zda si nájemce nemůže zajistit vyhovující bydlení na trhu. Limit nájemného v těchto bytech je stanoven na 61,10 Kč za metr čtvereční podlahové plochy sociálního bytu. Výše nájemného bude zvýšena o procentuální nárůst spotřebitelských cen za domácnosti, pokud dojde k nárůstu měsíčního úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkemo více než 5 %.
-
V případě dostupných bytů je nájemné ve výši srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.
-
Pro oba typy bydlení platí technické parametry bytů, tj. obytná plocha min. 23 metrů čtverečních a max. 120 metrů čtverečních.
-
Novostavba musí být opatřena bezbariérovým vstupem do domu a výtahem a všechny byty v prvním nadzemním podlaží musí splňovat požadavky na přístupný byt, jehož parametry jsou uvedeny v Nařízení vlády č. 112/2019.
-
Novostavba o 4 a více nadzemních podlažích musí být vybavena výtahem a všechny jeho byty musí splňovat požadavky na přístupný byt.
-
Stavba nebo pozemek, na kterém vzniknou podporované byty, musí být ve vlastnictví žadatele, bez omezení zástavním a jiným právem. Byty musí svému účelu za podmínek stanovených NV sloužit min. 20 let, v případě poskytnutého úvěru však min. po dobu splatnosti úvěru. Po tuto dobu také příjemce nesmí převést vlastnické právo podpořeným bytům na jinou osobu a nezatížit je zástavním právem ve prospěch třetí osoby.
Změny u družstevního bydlení
V oblasti bydlení je novinka i novela Občanského zákoníků, které navrhuje možnost založit společenství vlastníků jednotek jediným vlastníkem všech jednotek. Tento návrh reaguje na odborné diskuse. Podle některých odborníků není podle současného znění přípustné založení a vznik společenství vlastníků s jediným vlastníkem všech jednotek. A to vzhledem ke znění § 211 o. z.
Tato změna je v souladu s koncepcí občanského zákoníku. Jenž staví, na co nejdřívějším vzniku společenství vlastníků jako právnické osoby. A to i vzhledem k solidárnímu postavení vlastníků jednotek vůči třetím osobám. A to do doby, než vznikne SVJ jako právnická osoba.
