Vláda včera [24. 6.] schválila věcný záměr nového stavebního zákona. Díky němu by mělo dojít k významnému zkrácení povolovacího řízení u staveb v ČR. Stavební řízení dnes trvají v průměru 5,4 roku. Nový zákon pracuje s maximální lhůtou jeden rok a platit by měl koncem roku 2021. Nejpozději pak v lednu 2022.
Návrh, který Vládě ČR předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj [MMR] a podílela se na něm Hospodářská komora ČR [HK ČR], slučuje územní a stavební řízení, včetně posouzení vlivů na životní prostředí [EIA] do jednotného povolovacího řízení. Nově tak bude vedeno pouze jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím o stavebním povolení. Včetně odvolání a soudního přezkumu by mělo být řízení skončeno do 1 roku.
„Cíl je zkrátit celé řízení a učinit ho transparentnější. Současný stav, kdy stavební řízení trvá v průměru více než pět let je neudržitelný. Podle údajů Světové banky je Česko v rychlosti povolování staveb na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí,“ uvádí prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Realita je ještě horší
Podle odborníků je současná situace z hlediska délky povolování staveb ještě horší. Jedním z důvodů je, že samotné stavební řízení je „jen“ jakousi poslední částí povolovacího procesu, kterému předchází řízení o územním rozhodnutí, posouzení EIA, integrovaná prevence, agenda vydávání a desítek závazných stanovisek dotčených orgánů.
„Další problém je, že o každém kroku pak může být vedeno přezkumné nebo soudní řízení,“ upřesňuje Vladimír Dlouhý.
Podle něj jsou tak některé z větších staveb již v době zahájení zastaralé, neboť od jejich projektu uplynulo nezřídka i více než 10 let. I proto Česko nedrží krok s evropskou špičkou urbanismu, architektury ani moderních technologií a vybavení staveb, jako jsou například požadavky na elektromobilitu. Zaostává i výstavba bytů a služeb v intravilánech měst, kde zůstávají brownfieldy, proluky a jiná volná místa, a investoři pak obsazují okolní volnou krajinu, kde pociťují menší odpor pro své záměry.
Nová stavební řízení
Věcný záměr nového stavebního zákona počítá se vznikem jednoho centrálního stavebního úřadu. Ten bude koordinovat a vztahovat rozhodnutí a informace všech dotčených úřadů při povolování stavby. Kdo bude chtít stavět, obrátí se na jeden úřad a ten bude muset rozhodnout ve lhůtě jednoho roku. Návrh tak přináší institucionální změnu, která odděluje státní správu a samosprávu a vytváří novou soustavu stavebních úřadů, kterých je dnes v ČR cca 700.
„Nový zákon kromě zjednodušení a zrychlení procesu povolování staveb také předpokládá vytvoření dlouhodobě stabilních předpokladů pro lepší metodické řízení, profesionální odborný růst a nezávislost úředníků stavebních úřadů,“ říká Vladimír Dlouhý.
Věcný záměr stavebního zákona navrhuje zrušení duality územního a stavebního řízení. Ukončí praxi, kdy se nejdříve stavba umísťuje do územního plánu a teprve pak přichází na řadu další schvalování v podobě stavebního povolení. Nově bude vše obsaženo v jednom stavebním povolení. Výrazně sníží také počet řízení a jejich přezkumů, a to při zachování ochrany veřejných zájmů, z několika desítek na jediné.
Zásadním krokem ke zlepšení má být i odstranění legislativního ping pongu – neustálého vracení spisů zpět na začátek řízení – zavedením tzv. „apelačního“ principu, který umožní soudu například formální chyby rozhodnutí úřadu opravit a ukončit řízení.
Podmínkou, aby nová legislativa fungovala, je digitalizace stavební agendy. A to od územně plánovacích dokumentací, přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.
Podmínkou je digitalizace
Podle Ministerstva pro místní rozvoj připravovaný zákon i přes svou progresivitu zachovává všechna účastenská práva obcí, sousedů, dotčených osob i občanské veřejnosti, včetně práva na odvolání a soudní přezkum. Podle Vladimíra Dlouhého jeho podoba zabrání i účelovému zdržování schválení stavby.
„Ta zlovůle, která některým skupinám umožnovala blokovat rozvoj celé země, konečně skončí. Naopak nová podoba zákona posune Českou republiku v oblasti stavební legislativy po letech konečně na úroveň vyspělých zemí,“ upřesnil.
Harmonogram počítá s tím, že paragrafové znění by mělo být vypracováno do konce letošního roku. Po vypořádání připomínek v meziresortním řízení a projednání návrhu zákona legislativní radou by měla vláda návrh zákona schválit do konce června 2020. Po projednání oběma komorami Parlamentu by ho měl v listopadu 2020 schválit prezident. Platný by měl být od roku 2021, případně v lednu 2022.
Součástí změny je i novela stávajícího zákona, která zavádí takzvanou fikci souhlasu. To znamená, že pokud se úřad nevyjádří ve třicetidenní lhůtě [ve složitějších případech 60 dní], bude se žádost považovat za vyřízenou.
–RED–
