Zlato vystoupilo v minulém týdnu až na částku 1 411 dolarů, tedy na cca 32 000 korun za troyskou unci [31,1 gramu]. Jde o nejvyšší úroveň zaznamenanou od začátku září 2013.
Světová rada pro zlato uvedla, že za první tři měsíce roku 2019 jde o nejsilnější nárůst poptávky trhů se zlatem od roku 2011. Podle analytiků zlato stoupá kvůli možnému snížení úrokových sazeb v USA, ale i v zemích eurozóny. Agentura Reuters citovala analytika singapurské společnosti United Overseas Bank. Ten uvedl, že globální vlna uvolňování měnové politiky tlačí výnosy u dluhopisů dolů a je klíčová pro růst ceny zlata.
Druhým důvodem pro růst zlata jsou geopolitická rizika. Za ně lze považovat aktuálně vyhrocenou situaci mezi USA a Íránem, která se dotýká obchodu s ropou i vzácnými kovy. Světovou politiku a ekonomiky destabilizuje ale i obchodní válka mezi USA a Čínou. Tyto a další geopolitická rizika nahrávají právě zlatu, které platí z pohledu investorů za bezpečný přístav. Jenomže, jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí.
Vyplatí se investovat do zlata?
Zvýšený zájem o zlato a jeho cena na šestiletém maximu znamená, že na jeho nákup je již pozdě. Spekulovat na to, že cena zlata poletí ještě nahoru, se nemusí vyplatit. Jedním z důvodů je, že lze očekávat, že investoři, kteří zlato kupovali třeba loni v květnu za například 1 307 dolarů za unci [pětileté minimum, květen 2018], budou chtít využít příležitost a prodat ho za současných 1 400 za unci. Pokud zlato nabídnou ve větším množství k prodeji, jeho cena půjde dolů. Nešlo by o nic výjimečného. V posledních letech cena zlata i v průběhu jednoho roku zakolísala i v rozmezí 25 %.
V celkové bilanci zlato přineslo od roku 2008, tedy dobou, kdy začala finanční krize, zhodnocení ve výši necelých deseti procent. Což není špatná bilance. Na druhou stranu u zlata stejně jako třeba u drahých kamenů je potřeba počítat se ztrátou při prodeji. Důvod je spread. Rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou zlata, který se může pohybovat i v řádu desítek procent. Problém u zlata není s tím ho prodat, ale za kolik.
Například spread u 10gramového slitku zlata může být osm procent, ale klidně i 25 procent. Podle odborníků solidní spread u nákupu a prodeje zlata se pohybuje kolem cca tří procent. Obecně platí, že čím větší slitek, tím menší spread. Každý investor do zlata by proto měl před prvním nákupem alespoň trochu poznat trh a porovnat několik nabídek, aby se vyhnul nevýhodným podmínkám. Měl by rozumět, do čeho investuje a za jakých podmínek to může zpátky zpeněžit.
Nákup zlata na splátky
Absolutně nejméně výhodnou cestou k investování do zlata je jeho nákup na splátky s postupnou fixací ceny. K němu se totiž přidávají ještě úroky z poskytnutého úvěru na nákup. A úroky bývají často i ve výši pěti až dvanácti procent. Takové nákupy navíc často provázejí i nevýhodné podmínky ve smlouvě. Ty nutí nakupujícího k závazku odkoupení určitého množství zlata do budoucna. Což znamená, že vstupní poplatek z nákupu se počítá z celkově naplánovaného nákupu zlata. Vysoké sankce pak přicházejí, když nakupující plán nesplní.
Zlato jako uchovatel hodnoty
Podle odborníků je investiční zlato nutné považovat jako doplnění portfolia a prostředek k uchování hodnoty peněz. Zlato může být například pěkný dárek pro dítě k narozeninám, protože může sice ztratit na hodnotě, ale vždy se dá rychle a snadno zpeněžit. Zlatý svitek či cihlička může být takovou poslední jistotou, když všechno ostatní selže. Ne nadarmo je zlato vnímáno jako pojistka proti finančním krizím, měnovým reformám a podobně.
Podle odborníků lze zlato chápat jako pojistku, ale nikoli jako klasickou investici. Hlavním důvodem jsou velké rozdíly mezi výkupní a nákupní cenou, ale i to, že zlato nenese samo o sobě žádný výnos. Jako může přinést například investice do nemovitosti, dividendové akcie a podobně.
