Počet přímých zahraničních investic v Evropě po šesti letech růstu klesl. V České republice dokonce o 51 %. Důvodem je vyluxovaný pracovní trh i rychle rostoucí mzdy. Vyplývá to z průzkumu atraktivnosti evropských zemích pro zahraniční investice, který pravidelně pořádá společnost EY.
Loni klesl počet přímých zahraničních investic na starém kontinentě o 4 %. Celkem tak bylo v Evropě realizováno 6 356 investičních projektů.
„Přes tento nepříznivý obrat, který přišel po šesti letech nepřetržitého růstu, je loňský výsledek velice dobrý, dokonce druhý nejlepší za bezmála dvě dekády,“ vysvětluje vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy Magdalena Souček.
Podle průzkumu jen asi třetina [37 %] oslovených vrcholových manažerů věří, že se atraktivnost Evropy pro zahraniční investory v příštích třech letech zvýší. V loňském průzkumu to ale byla celá polovina.
Jeden z nejvyšších poklesů zahraničních investic loni zaznamenala Česká republika [-51 %]. Což má podle ředitele oddělení fúzí a akvizic společnosti EY Štěpána Fliegera své dané důvody.
„Pokles přímých zahraničních investic v České republice dáváme do souvislosti zejména s napjatým pracovním trhem v posledních letech a s tím související rychlý růst mzdových nákladů. Zahraniční investoři dnes v ČR mají obrovský problém nalézt volnou a kvalifikovanou pracovní sílu, což je od velkých investic samozřejmě odrazuje,“ říká.
Kdo vede v Evropě
Podle autorů průzkumu velký podíl na výsledcích má vývoj ve Velké Británii. Zahraniční, především američtí investoři Británii tradičně vnímali jako bránu, která jim otevírá přístup do ostatních zemí EU. Trvalá nejistota posledních tří let, kdy se táhne kauza brexit, investory nutí, aby se poohlédli po jiných trzích, protože už nechtějí čekat, jak jednání nakonec dopadnou.
Podle Magdalény Souček se tak na Británii pomalu dotahuje Francie. I když ani v ní loni přímé zahraniční investice nerostly takovým tempem jako v roce 2017. Po raketovém, 31% růstu v roce 2017 se přímé zahraniční investice ve Francii zvýšily pouze o 1 %.
„Pokud budou pokračovat Macronovy reformy, očekává se, že Francie už letos vystřídá Británii na pozici evropské jedničky. Nicméně právě s francouzským prezidentem se pojí i určité obavy investorů, protože jeho role je podle nich pro další úspěšné pokračování reforem příliš klíčová,“ říká.
Dodává, že Francie se loni prvně dostala na místo evropské jedničky v počtu přímých zahraničních investic směřujících do výzkumu a vývoje [144 projektů] a do výrobního průmyslu [339 projektů].
Hodnotí i situaci v Německu, v němž na přímých zahraničních investicích stojí dle jejích slov tamější export.
„Jejich aktuální pokles je důsledkem obav z možné obchodní války kvůli nevyvážené obchodní bilanci,“ upřesňuje.
Ve Velké Británii
Průzkum uvádí, že dva největší evropské trhy, na které připadá celkem asi třetina přímých zahraničních investic směřujících do Evropy, vloni zaznamenaly shodně 13% pokles. V Británii se uskutečnilo 1 054 investičních projektů, v Německu 973.
V Británii je nejvíc postižen výrobní průmysl, kde se počet zahraničních investic snížil o 35 % [140 investic]. Některé společnosti se rozhodly z Británie přesunout své provozy zajišťující jednotný trh EU a musely investovat do nových kapacit v jiných zemích.
„Počet nově zřízených korporátních centrál ve Velké Británii, nabízejících kvalitní, dobře placená místa, byl vloni poloviční. Klesl z 98 v roce 2017 na loňských 48,“ vysvětluje Magdaléna Souček.
V Německu a jinde
V Německu se nepříznivý hospodářský vývoj nevyhnul tradičně silným odvětvím. Například automobilový průmysl zaznamenal vloni 7% pokles výroby. Hlavním důvodem jsou podle analytiků rostoucí obavy z brexitu, americká cla a zpomalující poptávka v Číně.
Pokud jde o první desítku evropských investičních destinací, v roce 2018 se dařilo především Španělsku, kde se počet zahraničních investic zvýšil o 32 %. Dále v Belgii o 29 %, v Polsku o 38 %, v Turecku o 14 % a Irsku o 52 %. Loňským rekordmanem v rámci první dvacítky je Itálie se 63% nárůstem počtu přímých zahraničních investic.
Mnoho jiných evropských zemí naproti tomu zaznamenaly dvouciferný pokles přímých zahraničních investic. Například Nizozemsko [-32 %], které se ale i tak udrželo v top 10 evropských investičních destinací, Švédsko [-32 %] a již zmíněná Česká republika [-51 %].
Počet zahraničních investic z USA
Podle autorů průzkumu jsou Spojené státy v Evropě tradičně velice významným investorem. Nicméně vloni se počet jejich investic v Evropě zvýšil o pouhá 3 %, zatímco v předchozích čtyřech letech rostl průměrně 8% tempem. Hlavním důvodem zpomalení je americká daňová reforma. Ta byla spuštěná v prosinci 2017. Jejím cílem je motivovat americké nadnárodní společnosti, aby aktiva ze zahraničí převedly domů a vytvářely tam nová pracovní místa. Přesto jsou USA v Evropě stále největším investorským státem, americké společnosti stojí za pětinou [22 %] všech zdejších přímých zahraničních investic.
Tak jako v minulosti, i vloni v Evropě nejvíce investovali evropští investoři, i když i v této kategorii došlo k mírnému, 2% poklesu. Mimoevropské investice ale klesly o 8 %.
Digitální technologie vedou
Z hlediska sektorů, do kterých směřovaly přímé zahraniční investice se loni nejvíce dařilo evropskému sektoru digitálních technologií. V něm bylo realizováno rekordních 1 227 zahraničních investičních projektů, což je o 4 % víc než v roce 2017. Za posledních pět let se tak počet přímých zahraničních investic v tomto evropském sektoru více než zdvojnásobil. Největší podíl na tom měli američtí investoři, kteří stojí asi za třetinou [37 %] technologických investičních projektů. Oslovení investoři vnímají digitální technologie jako velice perspektivní obor.
Dobré výsledky hlásí i odvětví, jako je doprava, strojírenský a chemický průmysl, kde se v roce 2018 uskutečnilo celkem 1 729 projektů, což rovněž představuje 4% meziroční nárůst.
