Děti a finanční gramotnost: Jaký je [také] rozdíl mezi dítětem a dospělým? „Dospělí se mají, mají kreditní kartu, za kterou si mohou všechno koupit,“ i to se lze dozvědět od dětí na českých základních školách.
Jak vypadá výuka finanční gramotnosti na Základní škole Vítězslava Hálka Odolená Voda říká v rozhovoru pro Fintag.cz Monika Vodičková. Ta učí děti na druhém stupni a dlouhodobě se spolupodílí na výuce finanční gramotnosti u žáků devátých tříd spolu s finančním poradcem skupina Partners Jaroslavem Gallem.
Je podle vás pro děti výuka člověkem z praxe zajímavá?
Minimálně je vytrhne z denní rozvrhu. Už to děti kvitují. A člověk zvenku je zaujme. Třeba už jen tím, jak je oblečený. I já jsem si mohla některé věci utřídit. A to jsem prošla i několika akreditovanými kurzy. Děti sice provázejí i různé hry o finanční svobodě. Ty jsou ale drahé a pro děti nesrozumitelné a složité.
Jaký typ výuky vyhovuje dětem?
Je potřeba, aby si základy finanční gramotnosti mohly vyzkoušet v jakoby reálné situaci. Aby se musely rozhodnout. To je to, co je zajímá. Může to být i nějaká demo verze reálné situace. Když je ale budete jen edukovat, biflovat, tak to moc smysl nemá.
Děti a peníze
Není brzo vzdělávat deváťáky ve financích?
Nemyslím si. V deváté třídě má mnoho dětí vlastní kapesné, bankovní účty. Děti se už setkávají s realitou. Měly by vědět, co je kreditní a debetní karta. Jak to to funguje. A potřebují to vědět, aby si mohly věci ohlídat a spočítat.
Jaký je podle vás vztah dnešních dětí, mládeže k penězům spolu s tím, co se jim za ně většinou nabízí?
Děti jdou po značkách, to určitě. Telefony, to není už jako dříve. Dnes si nedávají najevo, kdo má jaký telefon. Zajímavý, dobrý, je ten, kdo má značky. Třeba boty. Kdo je nemá, zase tak dobrý není. Na druhou stranu se děti už zase tolik kvůli těmto věcem nepovyšují.
Mají děti o financích podstatné informace od rodičů?
Jak kdo. Základ je v rodině, jak ta hospodaří. Každé dítě by mělo dostat varování před úvěry a podobně. Některé z dětí se už v devítce zajímají o brigády. A jsou přitom ve věku, kdy si mohou něco vydělat. Ale u menších dětí se setkáváme i s názorem, že dospělí jsou na tom podstatně lépe, protože mají kreditní karty, za které si mohou všechno koupit.
Děti a finanční gramotnost
Co vám osobně dala výuka finanční gramotnosti v hodinách?
Obchodování na burze bylo pro mne zajímavé – fondy, akcie, udržitelnost, to pro mne byla novinka. Ale nejsem ten typ, který by se o to zajímal. A v těch učebnicích to byla celkem nuda. Co je to komodita a jak funguje komoditní trh… Tak například v tom jsem se já sama vzdělala.
Vy osobně vedete své děti k tomu, aby byly takříkajíc „finančně gramotní“?
Dětem jsem založila účty, aby byly rychleji připraveni. Aby to nebylo tak, že se s tím seznámí až někde na střední škole. Má to smysl, učit je s tím zacházet. S kartami například, které navíc už mají. Začít s tím v devítce může být pozdě…
Jak dlouho spolupracujete s Jardou Gallem na jeho hodinách finanční gramotnosti?
Pět až šest let určitě. Za ty roky se velice zlepšil v tom, jak zaujmout děti. Pracuje přesně podle metod projektového učení a výuku podává zábavní formou. Při hodinách spolu komunikujeme. Já jako pedagog mu ukazuji, jak ty děti oslovit, ale on do toho dodává tu odbornost. Dá ty věci do těch správných domečků, kam, co patří. A to je hodně zajímavé. Děti si z toho dost pamatují. Jarda je pro ně zajímavý. Už to, že přijde v obleku a má kravatu, je zaujme. Člověk zvenku je pro ně vždycky víc zajímavý.
Počítat a cvičit
Jak si stojí dnešní děti s dovedností spočítat třeba podmínky úvěru?
Co se týče matematiky, tak by to měly být schopny spočítat.
Co vy osobně hodnotíte z hlediska současné situace na českých školách za největší problém z hlediska dětí?
Úroveň tělesné výchovy za posledních deset let obrovsky klesla. Tipuji, že dnes tu máme půlku dětí obézních nebo minimálně s nadváhou.
