Míra nezaměstnanosti u mužů byla letos v červnu vůbec nejnižší v novodobé historii České republiky. Tím dobré zprávy ale končí. Obavy o budoucí zaměstnanost vyvolává situace v sousedním Německu, které je klíčové jak z hlediska kondice tuzemské ekonomiky, tak trhu práce.
Celková míra nezaměstnanosti očištěná od sezonních vlivů dosáhla letos v červnu 2,0% bodu. Meziročně tak klesla o 0,4% bodu. Naopak zaměstnanost 15 až 64letých [podíl zaměstnaných k populaci v této věkové skupině] letos v červnu stoupla na 75,5 %. Oproti loňskému červnu o 0,6% bodu. Zaměstnanost u mužů pak činila 82,4 %, míra zaměstnanosti u žen 68,3 %.
„Červen ukazuje nižší nezaměstnanost u mužů i u žen. Zvýšila se také zaměstnanost spolu s ekonomickou aktivitou obyvatel. Míra zaměstnanosti mužů vystoupila na historicky nejvyšší hodnotu,“ komentuje aktuální výsledky ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.
Prima pohoda a vysoká zaměstnanost
Snadný přístup k práci v ČR potvrzuje i nedávné šetření Centra pro výzkum veřejného mínění [CVVM]. To mimo jiné ukázalo, že mezi českou veřejností převládá názor, že nezaměstnanost zůstane minimální i v příštích dvou letech.
„Většina Čechů se neobává toho, že by v následujících dvou letech mělo dojít na trhu práce k nějakým výraznějším změnám. Desetina respondentů přitom očekává další pokles nezaměstnanosti, upřesňuje Michal Tuček z CVVM.
Podle něj se pouze necelá třetina Čechů domnívá, že nezaměstnanost v příštích dvou letech poroste. [Více: Zájem o práci nemají. A tak pobírají dávky]. V souvislosti s českým trhem práce na budoucí problémy poukazují už i někteří zaměstnavatelé. Jako hlavní problém zmiňují nízký růst ekonomiky zemí eurozóny. I skutečnost, že Německo jako hlavní tahoun evropské ekonomiky, balancuje na hraně hospodářské recese.
Špatné zprávy z Německa
To potvrzují i výsledky průzkumu společnosti GfK, který zkoumá náladu mezi samotnými Němci. Podle něj index nálady německých spotřebitelů na měsíc srpen klesl na 9,7 bodu z 9,8 bodu v červenci a byl tak nejslabší od dubna 2017. Index se přitom propadá již třetí měsíc za sebou. Dílčí index očekávání vývoje ekonomiky klesl na minus 3,7 bodu a je nejnižší od listopadu 2015.
Němečtí spotřebitelé jako hlavní důvod uvádějí zpomalování globální ekonomiky, celní války i odchod Velké Británie z Evropské unie. Konkrétně se Němci obávají ztráty zaměstnání a příjmů. Situace má největší dopad na zaměstnance exportních sektorů, jako je automobilový průmysl a jeho dodavatelé. Pokles důvěry německých spotřebitelů se podle autorů průzkumu navíc nově šíří už i ze sektorů závislých na vývozu do jiných sektorů ekonomiky.
„Zhoršila se také ochota spotřebitelů utrácet, nachází se na nejnižší úrovni za téměř čtyři roky,“ uvádějí autoři průzkumu.
Problémy hlásí i německé firmy
Na budoucí problémy dlouhodobě poukazují i samotné německé firmy. Včetně těch, které v Česku investovaly, nebo investici zvažují.
„Celkem 34 procent firem, tedy skoro čtyřikrát tolik co loni, očekává horší vyhlídky. U průmyslových firem je to dokonce 42 procent. Takto pesimističtí byli investoři naposledy v roce 2013,“ shrnuje hodnocení německých firem výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory [ČNOPK] Bernard Bauer.
Dopady do rodinných rozpočtů
Problémy v Německu se mohou podle odborníků velice rychle přenést i na český pracovní trh. Zvlášť, když již nyní některé ze sektorů tuzemské ekonomiky oznamují utlumení výroby a případné budoucí propouštění.
„Již nyní mnoho českých firem omezuje výrobu a snižuje stavy. A bude ještě hůře, protože dobré zprávy nepřicházejí ani z Německa, kde se mnoho firem již nyní chystá na první masivní vlnu propouštění,“ potvrzuje například místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
To vše navíc za situace, kdy dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen nepřetržitě rostou již od února 2016. Což potvrzuje i aktuální statistika. Jenom letos v červnu se dluhy domácnostní meziměsíčně zvýšily o 9,35 miliardy na celkových bezmála 1,7 bilionu korun. Proti loňskému červnu tak byly vyšší o zhruba 104 miliard korun. Největší položkou jsou přitom hypoteční úvěry, tedy dlouhodobé úvěry, které tvoří zhruba tři čtvrtiny dluhů domácností. Zanedbatelné ale nejsou ani spotřebitelské úvěry, které ke konci letošního června dosáhly 251 miliardy korun a meziměsíčně vzrostly o 0,4 procenta.
