Zhruba 300 miliard korun turisté loni utratili v České republice. Spolu s dalšími multiplikačními efekty to bylo cca 605 miliard korun. Příjmy do státního rozpočtu z cestovního ruchu loni činily 120 miliard korun. A mohly by být i vyšší, pokud by v České republice fungovala podpora cestovního ruchu.
Absence funkční koncepce podpory a rozvoje cestovního ruchu v ČR se naplno projevila v posledních týdnech, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] oznámilo, že chce sloučit agentury CzechTourism, CzechTrade, CzechInvest pod jednu střechu. Další novinkou bylo, když Ministerstvo pro místní rozvoj [MMR] oznámilo, že v příštím roce dojde k ponížení rozpočtu agentury CzechTourism z cca půl miliardy korun, kterými agentura běžně disponovala v minulých letech, na 184 milionů korun. [K ponížení došlo už letos z cca 500 mil. Kč na cca 358 mil. Kč, provozní náklady mají být právě cca 180 mil. Kč.]
I to byl důvod, proč se ve středu [7. srpna] v Kongresovém centru Praha uskutečnil diskuzní kulatý stůl na téma budoucnost a institucionální podpora cestovního ruchu v ČR. Akci pořádaly na cestovní ruch zaměřené noviny TTG Czech [Travel Trade Gazette Czech].
Podpora cestovního ruchu není
Jako hlavní témata diskuze se ukázala seškrtání rozpočtu agentury CzechTourism, sloučení tří českých agentur v zahraničí pod jednu střechu, nefungující podpora cestovního ruchu v ČR. I to, kterému resortu cestovní ruch v budoucnu připadne.
„Cestovní ruch každý rok vygeneruje zhruba 149 miliard korun, zaměstnává zhruba 248 tisíc lidí, jeho podíl na HDP je vyšší než podíl zemědělství, ale přesto Česká republika nemá dosud žádný zákon o podpoře cestovního ruchu. Žádnou legislativu. To znamená, že jediné, na co se můžeme spolehnout, je to, že ministři se střídají a každý přichází s jiným nápadem,“ uvedl předseda Fóra cestovního ruchu Viliam Sivek.
Vyjádřil se i k současným plánům Ministerstva průmyslu a obchodu sloučit CzechTourism, CzechInvest a CzechTrade pod jednu střechu. Podle něj musí i nadále stát podpora cestovního ruchu samostatně. Nelze ji slučovat, rozdrobovat. Okomentoval i nové motto, které má do budoucna reprezentovat Českou republiku v zahraničí.
„Česko, země pro budoucnost – za mne je toto motto vhodné spíše pro investory, ale turistika, cestovní ruch, který živí mnoho těch lidí v regionech, je úplně o něčem jiném. Já doufám, že nás politici začnou nějak vnímat,“ upřesnil s tím, že spolu s ostatními zástupci cestovního ruchu zaslali dopis premiéru Andreji Babišovi, přičemž očekávají, že se k němu vyjádří, až se vrátí z dovolené.
Dodal, že pokud je cílem sloučením agentur CzechTourism, CzechInvest a CzechTrade uspořit, mělo by se sloučení týkat i českých center v zahraničí. Současné omezování rozpočtu agentury CzechTourism označil za likvidační a nekoncepční.
„184 milionů korun pro CzechTourism? Co jde za tyto peníze udělat? Maximálně zrušit zahraniční zastoupení v Itálii, Číně, Rusku a v mnoha dalších zemí. Zrušit dobře fungující Kudy z nudy, nepodporovat letecká spojení. Nejezdit na žádné významné veletrhy cestovního ruchu,“ řekl.
Z pohledu ministerstev
Diskuze se účastnili i zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu. Náměstek ministryně pro místní rozvoj David Kopitz uvedl, že dle kompetenčního zákona spadá cestovní ruch pod MMR. Také ale zdůraznil, že cestovní ruch se prolíná gescemi mnoha dalších resortů. Jako je životní prostředí, doprava, obchod, finance aj. Vyjádřil se i aktuálnímu seškrtání rozpočtu agentury CzechTourism.
„Důvodem nejsou jen úspory, ale i cíl, aby veřejné peníze nevytlačovaly v případě podpory cestovního ruchu peníze soukromé. Je tu tedy snaha zapojit do financování podpory cestovního ruchu ty subjekty, které vydělávají na cestovním ruchu,“ řekl.
[Pozn. red.: 99 % společností, které participují na cestovním ruchu, jsou malé a střední firmy, ty velké jsou pak výjezdové společnosti.]
Na jeho slova navázal náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Jan Dejl. Ten uvedl, že cílem jeho úřadu není vzbuzovat nervozitu, ale naopak využít nabízejících synergií při prezentaci ČR v zahraničí. Což prospěje i cestovnímu ruchu.
„Nepřicházíme s revolučními změnami. V tuto chvíli není nic jiného na stole než to, že chceme sestěhovat ty tři agentury do konce tohoto roku. To je to základní, co dnes víme. Ostatní je věcí diskuze,“ upřesnil.
Podle něj se sestěhováním rozhodně neruší agentury samotné, stejně jako se neruší jejich značky, loga, aktivity, nepropouštějí se lidé.
„Chápeme současné obavy, nebereme je na lehkou váhu. Zcela jistě to není tak, že bychom hazardovali s tím, co tady bylo v oblasti cestovního roku vykonáno,” upřesnil s tím, že pozorně vnímá i problém související s poníženým rozpočtem CzechTourism.
„Rozhodně se nebudeme tvářit tak, že tento problém neexistuje,” upřesnil s tím, že i problém rozpočtu agentury má, jak se říká, “na liště” [počítače, pozn. red.].
Cestovní ruch bez koncepce
K ponížení rozpočtu CzechTourismu se kriticky vyjádřil i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR [SOCR ČR] Tomáš Prouza: „Se 184 miliony korun se toho moc udělat nedá. Ano, budou peníze na to, aby se mohlo svítit a vařit káva, ale nebudou peníze na to, aby se mohla propagovat Česká republika jako zajímavá destinace.“
Dále uvedl: „My umíme velice dobře hasit požáry. Když začne chybět 320 milionů korun, tak se sejdeme v plné sestavě, ale my nepotřebujeme řešit pouze peníze, ale celý ten systém cestovního ruchu.“
Podle něj, jestliže se dnes cestovní ruch podílí na HDP třemi procenty, je to málo, protože podíl cestovního ruchu by v případě ČR mohl být šest a více procent. Česká republika by podle něj zvládla dvojnásobek přijíždějících turistů. Ovšem za předpokladu, že by v ní fungoval cestovní ruch tak, jak fungovat má.
Na jeho slova navázala generální ředitelka SOCR ČR Irena Vlčková. Ta zdůraznila, že si cestovní ruch jako odvětví zaslouží samostatnou sekci.
„Nechceme předjímat, zda to bude MMR či MPO, ale cestovní ruch potřebuje samostatného náměstka, který by se mu plně a systematicky věnoval,“ uvedla.
Podle ní je podpora cestovního ruchu v ČR dlouhodobě podhodnocená a podfinancovaná.
CzechTourism bez peněz
V následující diskuzi zaznělo, že pokud zůstane rozpočet agentury CzechTourism ve výši navrhovaných 184 milionů korun, je docela jedno, co si zástupci jednotlivých resortů či profesních uskupení myslí nebo říkají.
„Aby měl CzechTourism nějaký výsledek, potřebuje minimálně 350 milionů korun ročně. Když se rozpočet sníží na 184 milionů, tak je to bez výsledků. Což může vést k tomu, že se další rok řekne, že nemá výsledky, a proto bude nejlepší ho zrušit,“ varoval ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu [JCCR] Jaromír Polášek.
Mimo jiné i zmínil, že největší dopady EET byly právě na podnikatele v cestovním ruchu.
„A jaký je výsledek? Minus 300 milionů pro CzechTourism, další osekání peněz a žádná podpora cestovního ruchu,“ dodal.
Jako příklad dobré praxe pak uvedl Rakousko. To jenom letos investuje do internetové propagace své země 20 milionů eur. Což je v přepočtu o bezmála sto milionů korun více, než chce dát stát na celkovou propagaci ČR prostřednictvím CzechTourismu na příští rok.
„Přitom už dnes je podpora cestovního ruchu ze strany státu velice slabá. Minimálně půlku toho, co jde do podpory cestovního ruchu, jde z krajských rozpočtů,“ upřesnil s tím, že pokud nedojde k navýšení rozpočtu agentury, bude to znamenat faktický konec propagace ČR v zahraničí.
Jeho slova nepřímo potvrdil i poslanec a místopředseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Adam Kalous [ANO].
„Pro mne je naprosto klíčovým tématem zákon o státním rozpočtu na příští rok. Konkrétně peníze, které půjdou do cestovního ruchu. Skutečně za 180 milionů korun se toho vážně moc udělat nedá. Budu přesvědčovat kolegy, že ta částka není dostatečná,“ zdůraznil.
Podpora cestovního ruchu z pohledu regionů
Jaromír Polášek v následující diskuzi dále vyjádřil znepokojení, proč přicházejí významné změny v plné turistické sezóně. Ptal se, proč má dojít k rozpočtové likvidaci agentury CzechTourism. Upozornil na to, že tyto změny mohou vážně poškodit práci krajů, které cestovní ruch podporují více než jednou miliardou ročně.
Jeho slova potvrdila i ředitelka Středočeské centrály cestovního ruchu [SCCR] Zuzana Vojtová. Ta řekla, že jí sloučení agentur de facto nevadí. Varovala před tím, aby přitom nedošlo ke ztrátě spojení zahraničních zastoupení agentury CzechTourism s regionálními centrálami cestovního ruchu.
„Pro regiony je know-how zahraničních zastoupení agentury CzechTourism velice důležité. Vše se vzájemně propojuje. Zahraniční i domácí centrály se vzájemně podporují, doplňují, nabízejí své produkty. Je to jeden organismus, který se nedá rozparcelovat,“ uvedla.
Alespoň jako Slováci
Diskuzi pak uzavřel Tomáš Prouza. Podle něj je sloučení českých agentur v zahraničí téma staré asi 15 let, což ale neznamená, že nemá smysl.
„Pořád je asi dobré, aby ti lidé seděli v jedné kanceláři. Měli společnou sekretářku, měli společný software. […] Ale to, co bych chtěl vidět, je to, že se ty úspory přetaví do silnějších marketingových programů. Že o to více bude CzechTourism v zahraničí vidět,“ uvedl s tím, že součástí debaty by ale měla být i česká centra v zahraničí.
Dále dodal, že by měly být zachovány funkční produkty agentury CzechTourism. Jako další věc uvedl, že by úspory vzniklé sloučením tří agentur, měla zpět dostat podpora cestovního ruchu. Neměly by zmizet ve státním rozpočtu, kde se dle jeho slov snadno ztratí.
Jako nutnost pak vidí, aby cestovní ruch, jako důležitý segment ekonomiky, spadal pod jeden rezort. Aby se na jeho řízení nepodílelo více ministerstev a úřadů. Podpora cestovního ruchu se dle jeho názoru nedá budovat bez dalšího zapojení soukromých peněz.
„Je potřeba do systému podpory cestovního ruchu smysluplně zapojit soukromý sektor tak, jak to funguje třeba v Německu nebo Rakousku. Nedělejme si však iluze, že bychom zvládli německý nebo rakouský model. Úplně by postačilo, když bychom dokázali opsat slovenský zákon. Už to by bylo pro nás dobré,“ uzavřel.
Daniel Tácha
