Návrh na zavedení digitální daně ve výši sedmi procent předložilo vládě minulý týden Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Cílem digitální daně je donutit firmy, jako je Google, Facebook, Apple, Amazon aj. zdanit zisky za poskytované služby tam, kde je poskytují a inkasují za ně. To znamená i na území České republiky.
Digitální daň by měla v ČR začít platit v polovině příštího roku. Ministerstvo financí ČR odhaduje daňový výnos do státní kasy za rok 2020 kolem 2,1 miliardy korun. V dalších letech až pět miliard korun ročně. Podle úřadu jde o vyrovnávací daň, která má napravit současnou nerovnováhu o ochránit podnikatelské prostředí v ČR.
Důvod? Globální internetoví giganti neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v České republice. A to je nefér vůči ostatním firmám, které tu daně odvádějí, tvrdí ministerstvo.
„Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení, jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Více než dvojnásobná digi daň
Někteří odborníci se pozastavují nad tím, že sazba chystané daně je více než dvojnásobně vyšší než ve většině okolních zemích i v návrhu Evropské komise [3 %]. Podle nich vysoko navržená 7% sazba nedělá dobrý dojem, ale i může ovlivnit profitabilitu poskytování digitálních služeb a omezit rozvoj některých služeb. Dani totiž budou podléhat i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Což může znamenat jejich zpoplatnění nebo zdražení.
Jsou tu ale i další háčky. Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] například upozornil na to, že návrh účinnosti daně na první kalendářní den následující měsíc po vyhlášení není technicky a procesně zvládnutelný. Podle prezidenta svazu Jaroslava Hanáka je v tomto ohledu navíc i nutné dořešit zamezení dvojího zdanění v tuzemsku a zahraničí. Ministerstvo financí ČR v tomto ohledu ale uvádí, že do základu daně bude vstupovat jen část tržeb vztahující se k českým uživatelům.
Koho se digi daň týká
Nová daň se má týkat společností s globálním obratem nad 750 milionů eur [cca 19,5 mld. Kč] ročně. Na našem území pak s obratem v minimální výši 50 milionů korun za jeden kalendářní rok. A to za uskutečněné zdanitelné služby.
Digitální dani mají přitom podléhat společnosti ve třech specifikovaných oblastech. To znamená v oblasti umísťování cílené reklamy na digitálním rozhraní, využití mnohostranného digitálního rozhraní a prodeje dat o uživatelích. Jedná se o takzvaný DST model digitální daně, který již dříve navrhla Evropská komise.
Model DST – zdanění vybraných internetových služeb:
- Umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní.
- Využití mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi. A která mohou rovněž usnadňovat související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli.
- Prodej dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.
Digitální dani mají v ČR podléhat vyjmenované služby za předpokladu, že u nich bude překročena minimální hranice pro jejich zdanění. Přitom platí, že v případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích je touto hranicí v obou případech obrat za danou službu na území ČR ve výši minimálně pět milionů korun. Mnohostranného digitálního rozhraní se zase bude digitální daň týkat, pokud bude mít toto rozhraní více než 200 000 uživatelských účtů.
„Minimální prahy pro zdanění jednotlivých služeb jsme rozhodli zavést z toho důvodu, aby nová daň nedopadla nepříznivě na firmy, které tyto služby nabízejí jen okrajově. Nejsou jejich hlavní činností,“ odůvodňuje parametry digitální daně Alena Schillerová.
Riziko další byrokracie
Základ nové ditgitálně daně budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím bude kalendářní rok. Daň bude placena v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Povinnost registrace budou mít všechny firmy, které poskytují zdanitelné služby na území České republiky. A zároveň jsou součástí skupiny, která překračuje uvedené prahové limity. Povinnost k registraci vzniká bez ohledu na to, kde firma oficiálně sídlí.
„Za nutné považujeme, aby subjekty, kterých se daň díky limitům netýká, nebyly dotčeny žádnou dodatečnou administrativou. Jako je například vykazování stavu limitů,“ upozorňuje Jaroslav Hanák s cílem předejít negativním dopadům a rizikům pro podnikatelský sektor.
I tak ale dodává, že si je vědom, že existují určité nerovnováhy při současných daňových systémech, které je třeba napravit. Přitom se ale staví za dlouhodobé, mezinárodní a koncepční řešení.
–DNA–
