Je tu polovina září a s ní i start očkovací sezony proti chřipce. Chřipka, jak již v roce 1933 uvedl známý český lékař Josef Pelnář, klátí lůžko mladé, staré, slabé i silné. Bez zajímavosti ale nejsou ani ekonomické dopady chřipky spolu s nachlazením, respektive akutním zánětem dýchacích cest.
Každý rok onemocní některým z druhů chřipky stovky tisíc lidí. Přidáme-li k nim ty, kteří odcházejí z ordinace například „jen“ s diagnózou akutního zánětu dýchacích cest, tj. nachlazením, dostaneme se už na úplně jiná čísla. Jen od letošního 21. ledna do 25. února onemocnělo chřipkou a akutní respirační infekcí více než 996 000 lidí.
Chřipka přitom neklátí pouze pacienty v Česku, ale po celém světě. Každoročně jí onemocní až 15 % populace. Pokud tedy žije na Zemi cca 7,6 miliardy lidí, při deseti procentech to znamená, že ročně chřipkou onemocnění 760 000 000 lidí. Bude-li jich 15 procent, bude to už 1 140 000 000 lidí.
Kolik to stojí chřipka
Chřipka a nachlazení v Česku každoročně přijde na miliardy korun. Vyžaduje si náklady na léčbu ze strany zdravotních pojišťoven, zaměstnavatelů kvůli úhradě prvních dvou týdnů nemoci i dočasné ztrátě pracovní síly, státu na výplatě nemocenského pojištění a rozpočty krátí i domácnostem, jejichž členové nepobírají plný plat, ale nemocenskou dávku.
Chřipka se i významně promítá do tvorby hrubého domácího produktu. Je-li průměrná produktivita hodiny práce v Česku podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] 550 korun, tak české HDP u jednoho pracovníka, který zůstane doma s chřipkou či nachlazením, znamená ztrátu na HDP ve výši 4 400 korun. Zůstane-li pracovník doma pět pracovních dnů je to už 22 tisíc korun. V případě cca milionu lidí, které chřipka a nachlazení postihlo na začátku roku, z nichž dáme půlku pryč [děti, senioři], pak týdenní ztráta na HDP činí více než 11 miliard korun. A to bez započítání rodičů, kteří zůstali doma s dětmi.
Náklady na léčbu
Jsou tu ale i další náklady, které plynou z veřejného zdravotního pojištění. Největší tuzemská zdravotní pojišťovna, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR], vydá za léčbu cca 150 tisíc pacientů s chřipkou cca 80 milionů korun ročně. Celkové náklady zdravotních pojišťoven činí cca 400 milionů korun. Ale znovu – přidáme-li k těmto pacientům ještě pacienty s akutním onemocněním dýchacích cest, nachlazením, VZP ČR vyjdou tato virová onemocnění na cca miliardu korun ročně. Přitom platí, že cena za léčbu pacienta s chřipkou je do značné míry závislá na komplikacích. U ambulantní léčby se běžně pohybuje v rozmezí několika stokorun. U hospitalizovaných pacientů je to však už výrazně více – zhruba od 8 do 35 tisíc korun a výše. I tady náklady prudce narůstají. Podle statistik si totiž jenom na začátku letošního roku [pouze] chřipka vyžádala celkem 617 hospitalizací v režimu intenzivní péče.
„Toto číslo se vztahuje jen k těm pacientům, kteří byli pro závažný průběh chřipky hospitalizováni na oddělení ARO nebo JIP,“ upřesňuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Martina Havlíčková.
Dodává přitom, že podle evidovaných údajů následkům onemocnění podlehlo 190 pacientů. Skutečný počet úmrtí je však podle odborníků mnohem vyšší. Podle odhadů lékařů na chřipku ve spojení s dalším onemocněním v Česku zemře cca dvě procenta nemocných lidí. To je více než dva tisíce lidí, jejichž smrt má přímou spojitost s chřipkou.
Očkování zdarma
Řešení problému jménem chřipka a nachlazení spočívá podle lékařů, ale i zástupců zdravotních pojišťoven v očkování proti nim. To dokáže zabránit nemoci až v 60 procentech. Potíž ale je, že v České republice není toto očkování oproti jiným státům příliš využívané. A to platí jak u lidí, kteří ho mají zdarma [lidé nad 65 let a lidé s chronickým onemocněním srdce, cév, ledvin aj.], tak u lidí, kteří si ho musí hradit sami. I když sami… Na úhradu vakcíny svým klientům přispívá většina pojišťoven. Například VZP ČR proplatí 150 korun.
„Příspěvek pokryje náklady na vakcínu. Loni ho využilo něco málo přes 16 tisíc lidí, z nichž byla většina dospělých. Dětí bylo naočkováno 1 500,“ upřesňuje náměstek ředitele VZP ČR David Šmehlík.
Stejně chabá bilance podle něj přitom panuje v tomto případě i u seniorů nad 65 let, kteří mají očkování zdarma. Těch je v Česku 1 365 409. U VZP ČR, která má cca šest milionů klientů, jich je naočkováno ale jen 338 309.
Zaostalé Česko?
Zajímavé je i srovnání Česka s ostatními státy z hlediska proočkovanosti proti chřipce. Proočkovanost v ČR je na úrovni pěti procent. To je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi údaj, který Česko řadí mezi ty poslední evropské země. Srovnávat se se zeměmi, jako jsou USA nebo Kanada, pak nedává vůbec smysl. Totiž zatímco v Kanadě nebo USA je distribuováno ročně až 330 dávek očkovacích vakcín proti chřipce na 1 000 obyvatel, tak u nás je to na stejný počet obyvatel zhruba 40 vakcín. Světová zdravotnická organizace [WHO] přitom doporučuje minimálně 30% proočkovanost u celé populace, u rizikových skupin obyvatel pak 75%.
Z analýzy společnosti Value Outcomes dále vyplývá, že v případě dosažení 75% proočkovanosti mezi chronicky nemocnými pacienty a osobami staršími 65 let, by úspora zdravotních pojišťoven byla v řádu vyšších stovek milionů korun. A to třeba už jen tím, že by se předešlo desítkám tisíc návštěv praktických lékařů, až dvaceti tisícům návštěv pohotovosti, několika tisícům hospitalizací v nemocnicích a jednotkám tisíců úmrtí. Stejná studie pak uvádí, že snížení výskytu chřipky a nachlazení ve výši jeho účinnosti [60 %] by snížila počet pracovních neschopností až o 78 %.
