Zemědělci na Moravě bijí na poplach: Hraboš polní decimuje jejich pole a Ministerstvo zemědělství otálí s aktivní pomocí! Na Moravě jsou oblasti, které evidují až 70% propady ve výnosu. Zemědělci žádají o pomoc premiéra.
Zemědělci dávají vinu Ministerstvu zemědělství [MZe]. To jim na začátku srpna dočasně pozastavilo výjimku pro plošnou aplikaci hubícího přípravku v oblastech, kde se přemnožil hraboš polní. 5. 8. aplikaci povolilo, 8. 8. pozastavilo. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR [MZ ČR] Martina Pýchy slíbilo náhradní řešení, ale žádné nenabídlo.
„Teď jdou škody do miliard korun. Oslovili jsme politiky i premiéra, ale vše bude trvat v řádu měsíců, a to je dlouho. Vznikají nám další škody a další náklady. Poškozený porost od okusu hraboše už totiž není možné použít a musí být zaorán. Problém bude i s krmivem pro dobytek příští rok,“ říká Martin Pýcha.
Důvodem pozastavení výjimky plošného hubení přemnožených hrabošů byla jeho kritika ze strany ekologů a Ministerstva životního prostředí [MŽP].
Hraboš polní ohrožuje i příští rok
„Je potřeba z toho nedělat politiku, protože zemědělcům jde o život. Hrozí další škody a my nebudeme mít na jaře co sázet, protože nemáme osivo. Ministerstvo zemědělství musí začít ihned jednat,“ říká zástupce jednoho z mnoha postižených moravských zemědělských družstev.
Dodává, že jediným účinným nástrojem k eliminaci hraboše polního v nejhůře napadených oblastech je opětovné povolení výjimky na plošnou aplikaci STUTOXU II. Odmítá, že je účinným řešením aplikace tohoto prostředku pouze do nor. Upozorňuje i na to, že s touto činností je spojena mnoho komplikací. Jednou z nich je zdlouhavá čekací doba na povolení jeho aplikace v daném místě. To kvůli případnému ohrožení křečků. A zbytečně náročné je i povinné proškolení personálu.
„My potřebujeme jednat v rámci hodin, maximálně dnů. A v ohrožení není jen úroda a hospodaření zemědělců, ale také zaměstnanost a prosperita v regionech,“ upozorňuje.
Dle jeho slov je situace v některých regionech na Moravě tak kritická, že se bez použití chemie situace neobejde.
Zemědělci bez podpory
Zemědělci se i proto se žádostí o udělení výjimky k plošné aplikaci obrátili na Jihomoravský kraj, který ale na jejich žádost nereagoval. Podporu dle svých slov nenacházejí ani u MŽP. Ministr životního prostředí Richard Brabec sice avizoval jednání o finančních náhradách, ale nikoli o udělení výjimek.
„Je potřeba si uvědomit, že zemědělská pole nejsou CHKO. Chemie je drahá věc a žádný zemědělec ji už z toho důvodu neužívá dobrovolně. Nejde nám o to hubit organismy, ale eliminovat ty hraboše, aby zemědělci mohli dále hospodařit,“ vysvětluje Martin Pýcha.
Dodává, že mechanická kultivace půdy, kdy dochází k zaorávání nor, je sice účinná, ale hraboš se stejně vrátí z tzv. ohnisek [refugia]. Typickým příkladem jsou fotovoltaické elektrárny. Z nic se hraboši dále šíří do polí, protože ve svých centrech už nemají co žrát.
Kalamita hrabošů pokračuje
Kalamitní stavy hlásí Jižní a Střední Morava, oblasti okolo Brna, Třebíč. Hraboši se ale šíří i dále na východ a v současné době se pouštějí do zasetých ozimů, nejčastěji do vojtěšky. Ta je důležitým krmivem dobytka. Její nedostatek ohrožuje podle zemědělců hospodaření v příštím roce.
„Hrozí také velké riziko, že se nepodaří zajistit pokryvnost půdy, což povede k vyšší erozi a vysušení půdy,“ říká jeden ze zemědělců s tím, že nejvíce zasaženými plodinami jsou pšenice, cukrová řepa a ječmen.
