Globální oteplování, emise CO2, spotřeba energií zvyšují poptávku po obnovitelných zdrojích energií [OZE]. Ne všude ale vědí po jakých. Jasno do věci by mohla vnést debata What is the Energy [Policy] of the Future?
Klady a zápory OZE, společně s rolí ve výsledném energetickém mixu, jsou dnes předmětem bouřlivých diskuzí. Jak se v nich zorientovat, respektive jak bude vypadat energetika zítřka, na to se zaměří další ročník konference zkoumající trendy, které [z]mění svět.
S cílem přispět k diskuzi přichystala Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické expertní debatu What is the Energy [Policy] of the Future. O své vize i praktické tipy se podělí mimo jiné Hans–Jochen Luhmann z německého Wuppertalského institutu pro klima, životní prostředí a energetiku; Edward Robinson z britské poradenské společnosti Culmer-Raphael; David Šafář z Managementu sítí a strategických projektů společnosti E.ON.
What is the Energy Policy in the EU
Takzvaná energetická revoluce je v plném proudu celosvětově. V Evropě ji reflektuje nová a chystaná legislativa. Mezi její hlavní pilíře patří balíček opatření známý jako Čistá energie pro všechny. Ten by měl v turbulentním světě zítřka zajistit EU energetickou bezpečnost prostřednictvím diverzifikace zdrojů a propojení jednotlivých národních trhů.
Stávající aktivita je pak ukotvena v globální snaze o ponížení závislosti na fosilních palivech. Tu reflektuje evropský závazek snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent. I proto země jako Německo nebo Británie masivně investují do alternativních zdrojů.
Ostatně Německo a Velká Británie stojí podle Sandbag Report za 56% růstem zelených energií v EU. Zároveň se ale musejí vypořádat s vlnou kritiky, respektive obav o dopad probíhajícího rebalancu energetického mixu na ekonomickou výkonnost. I konkurenceschopnost firem a zprostředkovaně na životní úroveň.
Renewable resources in the CEE
Obnovitelné zdroje energie mají mnoho výhod, přesto ale i jednu základní nevýhodu. A to je jejich cena. Nejen kvůli obavám z důsledků disrupce poháněné alternativami pak některé členské země EU, mezi něž patří i Česko a další ekonomiky ze střední a východní Evropy, nadále ve velkém sázejí na uhlí a obecněji tradiční zdroje. Pro příklad uveďme Polsko. Podobné je to i v některých regionech vyspělých ekonomik [třeba i Německa] závislých na energeticky náročném průmyslu a souvisejících odvětvích.
Cílem České republiky je mít na energetickém mixu do roku 2030 cca 23% podíl obnovitelných zdrojů. A co se obecně málo komunikuje, je pak to, že na obnovitelných zdrojích energie z hlediska znečištění ovzduší, by měly zapracovat hlavně domácnosti. Co se týče České republiky většina emisí pochází z lokálních topenišť.
What is the Energy [Policy] of the Future je pořádána v anglickém jazyce bez překladu. Koná se 2. října v odpoledních hodinách a účast na ní je po registraci zdarma [do vyčerpání volných míst pro veřejnost]. Podrobnosti a možnosti registrace najdete zde.