Vysoká míra ekonomické nejistoty dostihla už i Česko. Důvěra v ekonomiku – indikátor ekonomického sentimentu – v září oproti srpnu souhrnně klesl u podnikatelů a spotřebitelů o jeden celý bod. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku meziměsíčně snížila o 1,8 bodu na hodnotu 103,3. Důvěra v ekonomiku u spotřebitelů je nižší i v meziročním srovnání.
„Z aktuálního šetření mezi spotřebiteli vyplynulo, že se pro období příštích dvanácti měsíců mírně zvýšily jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace,“ říká vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Dodává pak, že obavy spotřebitelů ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se v meziměsíčním srovnání ale téměř nezměnily. To platí pro obavy ze zvýšení nezaměstnanosti a obavy z dalšího růstu cen. Ty posledně jmenované dokonce mírně poklesly. Na druhé straně – úmysl domácností spořit si na horší časy se v meziměsíčním srovnání snížil.
„Optimismus u spotřebitelů je nejníže od července 2016. V kontextu vývoje se tak letošní důvěra pohybuje na nižších úrovních, přibližně tam, kde byla v letech 2014 až 2015,“ komentuje situaci analytička Investment Banking Komerční banky Monika Junicke.
Důvěra v ekonomiku u podnikatelů
Indikátor důvěry u podnikatelů v září klesl o 0,7 bodu na hodnotu 92,9. Mohou za to zejména obavy v sektoru služeb [včetně bankovních služeb] a obchodu. Naopak důvěra v ekonomiku v průmyslovém a stavebním sektoru zůstala v meziměsíčním srovnání na stejné úrovni. V případě průmyslu je na stejné úrovni poslední čtyři měsíce. V meziročním srovnání v obou případech ale došlo k poklesu.
„Výsledky za září u firem a podniků nepřinesly žádná překvapivá zjištění. Důvěra podnikatelů napříč sledovanými odvětvími je stabilní, podniky dobře hodnotí zejména svou současnou situaci,“ vysvětluje Jiří Obst.
Podnikatelé v průmyslu hodnotili celkovou poptávku stejně jako v srpnu. V období příštích tří měsíců ale i přesto očekávají snížení poptávky ze zahraničí. Což by se ale dle jejich očekávání nemělo v období tří měsíců promítnout do tempa růstu jejich výrobní činnosti.
„Pro období příštích tří měsíců očekávají průmyslové podniky zlepšení vývoje vlastní celkové ekonomické situace, pro období příštích šesti měsíců očekávají neměnnost. Stejná jsou očekávání vývoje zaměstnanosti,“ upřesňuje Jiří Obst.
Relativně pozitivně do budoucna hledí stavební firmy. Jejich očekávání vývoje celkové ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců jsou mírně vyšší. Podle ekonomů je tento vývoj přirozený, protože stavebnictví patří k oborům, které reaguje na výkyvy v ekonomice se zpožděním.
„Pro období příštích tří měsíců očekávají podnikatelé téměř neměnnost tempa růstu stavební činnosti. Přibližně stejná jsou i očekávání zaměstnanosti,“ upřesňuje Jiří Obst.
Dodává ovšem, že u stavebních firem došlo k meziměsíčnímu poklesu hodnocení poptávky po stavebních pracích. Dle jeho slov lze pak obecně pozorovat, že výsledky důvěry v ekonomiku jsou dlouhodobě ovlivněny vysokou mírou nejistoty respondentů.
Obchod a služby
Monika Junicke upozorňuje na to, že zatímco sentiment ve stavebnictví zůstal v září na stejných hodnotách jako v srpnu, v případě průmyslu je na nižších úrovních nezměněný již čtyři měsíce v řadě, důvěra v segmentu obchod a služby v září klesla.
„Tento výsledek je v souladu s výsledky předstihových indikátorů v okolních státech a je poháněn nejistotou na globálních trzích. Ty jsou způsobené turbulencemi pramenících z globálních obchodních a měnových válek i otázek spojených s brexitem,“ vysvětluje.
Dodává, že svou roli sehrává i zhoršení výhledu růstu domácí ekonomiky, která by podle odhadu analytiků Komerční banky měla v příštím roce zpomalit na 2,1 % z letos očekávaného tempa 2,7 %.
Její slova potvrzují i výsledky průzkumu. Zatímco důvěra v ekonomiku v odvětví obchodu klesla v meziměsíčním srovnání o 0,9 bodu, v odvětví služeb [vč. bankovního sektoru] už o 1,6 bodu. Pokles je patrný i v meziročním srovnání.
Podle Jiřího Obsta zároveň ale i platí, že hodnocení současné celkové ekonomické situace jsou v obou odvětvích stejná jako v srpnu.
„K poklesu došlo pouze v hodnocení současné celkové poptávky v oblasti služeb, ale očekávání pro období příštích tří měsíců jsou jak v odvětví služeb, tak obchodu téměř neměnná,“ vysvětluje s tím, že jedinou změnou v sektoru obchodu je pak zvýšení stavu zásob na skladě.
Zprávy z Německa, Francie i USA
Jakkoli důvěra v ekonomiku českých spotřebitelů a podnikatelů v posledních měsících setrvává na svých hodnotách, ne příliš dobré zprávy přicházejí z Německa, ale i dalších zemí s výjimkou USA.
Aktivita německých výrobců [index PMI] v září klesla hlouběji, než kde se nacházela v době evropské dluhové krize. Index PMI v září klesl na 41,4 bodu z předchozích 43,5. Na což již zareagovaly finanční trhy opětovným snížením inflačních očekávání a růstem cen německých vládních dluhopisů.
„Výnos desetiletých vládních dluhopisů Německa klesl z -0,53 % k -0,59 %. Euro oslabilo o cca 0,4 % na úrovně poblíž 1,097 USD/EUR, kde se nacházelo naposledy během zasedání Evropské centrální banky,“ uvádí seniorní analytik Investment Banking Komerční banky Michal Brožka.
Podle něj dobrá zpráva není ani pokles francouzského PMI, který se sice ve výrobním sektoru i ve službách stále udržel nad 50 body, ale i tak klesl pod odhady analytiků. Dobrá zpráva naopak podle něj přišla z USA, kde index PMI v září vzrostl nečekaným tempem a to nárůstem z úrovně 50,3 bodu v srpnu na 51,0 bodu v září.
