Akademický rok začal – podle aktuálních čísel výzkumné agentury Ipsos pro ING si čtyři procenta domácností, jejichž dítě nyní nastupuje na vysokou školu, bude muset vzít úvěr. To proto, aby utáhla náklady spojené s jeho studiem.
Domácnosti, které se budou muset zadlužit, by přitom měly počítat s aktuální průměrnou sazbou u spotřebitelských úvěrů ve výši 6,45 %. K tomu ale musejí připočíst poplatky, což znamená, že celkové roční náklady na úvěr se přiblíží deseti procentům z vypůjčené částky. Podle odborníků by se sjednáním úvěru neměly otálet, protože jakkoli akademický rok teprve začal, úvěry budou velice rychle zdražovat s tím, jak se přiblíží Vánoce.
Co přinesl průzkum
Průzkum agentury Ipsos ukázal, že 70 procent rodičů spoří na studia svým dětem již od jejich útlého věku. Z nich třetina systematicky ukládá určitou částku cíleně za účelem studií dětí. Dvě třetiny pak spoří se záměrem, že část ušetřených peněz půjde i na jejich studia. Sedm procent domácností spoří dětem na vysokoškolská studia od jejich střední školy.
„Třináct procent rodičů nespoří, protože veřejné či státní školy jsou v Česku bezplatné, a předpokládají, že ostatní náklady studia pokryjí z běžných příjmů rodiny,“ říká ředitel retailové sekce ING Česká republika Radek Sedlář.
Dodává, že stejné procento domácností je naopak tak bohaté, že z běžných příjmů utáhnou i soukromou školu, kde se platí školné, aniž by musely šetřit. Akademický rok z hlediska nákladů pro ně není problém. 2,5 procenta rodičů pak počítá s tím, že jejich děti půjdou studovat do zahraničí.
„Mezi vysokoškolsky vzdělanými rodiči je to dokonce šest procent,“ upřesňuje.
Veřejné a státní školy
Tři čtvrtiny rodičů se při výběru vysoké školy spoléhají pouze na „neplacené“ veřejné a státní školy. Zájem o státní či veřejnou školu roste s počtem dětí v rodině.
„Pro rodiny s více dětmi je totiž těžko představitelné, že by zvládly platit všem dětem školné,“ tvrdí Radek Sedlář.
Podle něj puze čtvrtina Čechů může dovolit svým dětem platit soukromou školu. Roli v tom hraje i region, ve kterém domácnost žije.
„Například třetina Pražanů si může dovolit poslat děti na soukromou školu a desetina Pražanů by si mohla dovolit studium dětí i v zahraničí,“ upřesňuje.
Nutnost uskrovnit se
Podle průzkumu většina rodičů [čtyři pětiny] očekává, že studium jejich potomka znatelně ovlivní jejich rodinné výdaje. V tomto ohledu se více obávají ženy [43 %] než muži [31 %].
- 36 % rodičů uvedlo, že vysokoškolák navýší jejich měsíční výdaje o tři až pět tisíc korun
- 35 % rodičů uvedlo, že vysokoškolák navýší jejich měsíční výdaje do tří tisíc korun
- 37 % rodičů uvedlo, že kvůli studiu budou hledat úspory v běžném chodu domácnosti
- 43 % rodičů uvedlo, že omezí zbytné výdaje, jako třeba výdaje na dovolenou
Podle průzkumu největší položkou u těch, kdo se chystají na soukromé školy, bude školné.
„Téměř pětina studentů pak bude podle průzkumu denně dojíždět za studiem do jiného města,“ tvrdí Radek Sedlář.
Citelnou finanční úlevu těmto studentům ale nabídl stát, když od loňského září žákům a studentům snížil jízdné o 75 %.
Náklady na koleje
Další významnou položkou u těch, kteří budou muset kvůli škole přesídlit, tak budou výdaje za ubytování.
„Více než čtvrtina rodičů očekává, že jejich dítě bude studovat v jiném městě a bude tam i přespávat,“ tvrdí Radek Sedlář.
Možností, jak ušetřit, jsou vysokoškolské koleje, ale i ty něco stojí. Obecně se dá říci, že cena ubytování na vysokoškolské koleji stojí v té nejekonomičtější variantě cca dva tisíce korun a více za měsíc. To, pokud se student smíří třeba se čtyřlůžákem vzdálenějším od centra města, ve kterém studuje. V opačném případě si bude muset připlatit.
Ceny při době ubytování delším než 301 dní v roce za jednolůžkový pokoj začínají na cca 110 korunách za noc. Za dvojlůžkový pokoj na cca 95 korunách. Třílůžkový na cca 75 korunách a čtyřlůžkový na cca 59 korunách za noc.
Ceny jsou bez záloh na vodu a energii, což je 500 Kč za měsíc. Zvyšují se podle lokality koleje. Tedy čím vzdálenější od centra města, tím je cena nižší.
Náklady na pronájem
Studenti se zájmem o komfort pak mají možnost si pronajmout i nadstandardní jednolůžkové pokoje, kde cena při 301 a více nocí přijde studenta na cca 250 korun za noc. Takový pokoj, je-li k mání, je se sociálním zařízením.
Problém může pro studenta nastat ve chvíli, kdy je mu žádost o kolej zamítnuta pro nedostatek místa, protože vysokoškoláků rok od roku přibývá a o koleje je především v prvních a druhých ročnících velký zájem. Pak si musí student poradit sám a začít hledat ubytování v soukromí.
Velkou výhodou je, když si ubytování hledá více spolužáků, protože například byt 2 + 1 ve středním pásmu [dostupnost do centra] o výměře 55 m2 se dá sehnat za 18 500 Kč vč. poplatků za služby s podmínkou pronájmu minimálně 12 měsíců, což je za 4 625 Kč na osobu. Starosti může studentovi přinést požadovaná kauce, která může být ve výši jednoho až tří nájmů.
„V tomto ohledu mají jednoznačnou výhodu rodiče těch dětí, kteří zůstanou na studia v místě svého bydliště. Což je asi pětina z nich,“ vysvětluje Radek Sedlář s tím, že v tomto ohledu pak nejvíce ušetří pražští rodiče.
Ostatně ti podle průzkumu předpokládají, že po školném, vydají nejvíce za učebnice a další studijní pomůcky.
Pracovat už při studiu
Co dál zjistil průzkum: Drtivá většina rodičů plánuje své děti při studiu finančně podporovat. Jen čtyři procenta rodičů očekává, že jejich dítě bude docela nezávislé na jejich finanční podpoře.
Devět z deseti vysokoškoláků bude podle jejich rodičů při studiu pracovat. Hlavním důvodem práce při studiu ale bude spíše získání potřebné praxe a zkušeností. Podle psychologů by ale i tak měli vysokoškoláci vědět, že už nejsou děti, ale dospělí lidé, kteří se rozhodli prohloubit své vzdělání a tím také zvýšit svou hodnotu na pracovním trhu.
„To neznamená, že by si každý student měl automaticky na svá studia stoprocentně vydělat, ale rozhodně není od věci, když na některé náklady přispěje či je pokryje vlastními silami,“ říká psycholog Petr Kornacki z poradenské společnosti New Perspective.
Náklady na stravu
Podle něj to mohou být například náklady na stravu, protože i ta něco stojí. Jakkoli studenti mohou využívat vysokoškolské menzy jak pro snídaně, obědy a večeře. I tak je ale vyjde strava v nich minimálně na 2 500 korun za měsíc.
Snídaně v menze vyjde na cca 20 korun a večeře kolem 35 až 50 korun. Obědová polévka cca deset korun a kolem 50 korun hlavní jídlo v závislosti na nákladech na jeho přípravu.
Studenti, respektive rodiče by měli počítat i s tím, že náklady nerostou jen, když začne akademický rok, ale i když skončí. Zvlášť, kdy si chce vysokoškolák užít tři měsíce volna do sytosti.
—
