Čeští exportéři po červnovém a srpnovém meziročním poklesu exportu očekávají do konce letošního roku ještě jeden pokles. Poukazují na sílící kurzarbeit v Německu, nejasný brexit Velké Británie i domácí problémy. Alespoň to vyplývá z Indexu Exportu Asociace exportérů a Raiffeisenbank.
Aktuální obavy českých exportérů pramení zejména z vývoje v Německu, kde mnoho firem znovu zavádí takzvaný kurzarbeit, a nedořešených otázek spojených s brexitem, který je ohlášen na konec tohoto měsíce. Na přelomu září a října tak čeští exportéři v Indexu exportu hodnotí svou situaci nejhůře od počátku měření. To je od druhého čtvrtletí 2016.
„I když si český export letos zapíše nový historický rekord, čeští exportéři se nejspíš nechali unést svými německými kolegy, kteří hodnotí vyhlídky německého vývozu nejhůře za posledních deset let,“ vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Dodává, že jejich obavy jsou ale na místě, protože německý průmysl aktuálně zaznamenal u průmyslových objednávek desátý pokles za sebou. Vyhlídky českého exportu podle ní nejsou vůbec příznivé, jakkoli automobilový průmysl nyní zažívá oživení kvůli zahájení výroby dvou nových modelů Škody Auto.
„Neočekáváme dramatický propad, ale máme za to, že to tempo růstu bude nízké. Ekonomika jde dolů a nahoru. Nemůžeme pořád jenom růst,“ tvrdí.
Ve svém názoru se opírá o technickou recesi v Německu, slábnoucí globální poptávku a rekordně nízké úrovně předstihových ekonomických ukazatelů doma i v zahraničí. Odvolává se i na prognózu zpomalení růstu hodnoty národního vývozu z loňských více než tří procent na letošní zhruba 2,5 až tři procenta.
Kurzarbeit v Německu
Přesto, že si hodnota českého exportu letos zapíše nový historický rekord [cca 4 bil. Kč], podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka je třeba se připravovat na horší časy.
„Německo je na hraně recese a ze zkušenosti z minula víme, že inkubační doba přechodu recese z Německa do ČR trvá čtyři až pět měsíců,“ říká.
Argumentuje současným zaváděním takzvaného režimu kurzarbeit v některých z německých podniků, jako je například automobilka Opel. Kurzarbeit v německé praxi znamená, že zaměstnanci jsou v práci na kratší dobu, ušlý příjem jim doplatí stát a zaměstnavatel se zaváže nikoho nepropouštět. V režimu kurzarbeit aktuálně přitom pracuje podle německého institutu Ifo již více než 5,5 % německých firem. A z aktuálního průzkumu institutu vyplývá, že o zavedení kurzarbeitu v příštích třech měsících reálně uvažuje více než dvanáct procent německých firem.
Brexit ve Velké Británii
Další problém z hlediska exportérů je brexit, v jehož případě se stále neví, zda se uskuteční s dohodou či bez dohody s EU. I když podle posledních zpráv se vyjednávací týmy v zásadě dohodly. Uvedl to britský The Guardian. Podle dohody má celní hranice být v Irském moři, které odděluje Anglii, Wales a Skotsko od Irska a Severního Irska. Podle Reuters je ale zatím předčasné tvrdit, že je dohoda definitivně hotová. Což potvrdily i prodlužující se obchodní jednání poté, kdy se naplnil brexit.
Obchod s Velkou Británií je přitom po Německu druhou nejefektivnější relací českého zahraničního obchodu. Každý rok mezi Českou republikou a britskými ostrovy putuje zboží a služby v hodnotě zhruba 300 miliard korun.
„Do Velké Británie směřuje podstatná část exportu s vysokou přidanou hodnotou. Jsou to zejména automobily a dopravní stroje. Ve chvíli, kdy o tento trh kvůli brexitu přijdeme, se bude jednat o citelnou ztrátu,“ vysvětluje Otto Daněk.
Vysoký přebytek obchodní bilance České republiky s Velkou Británií pokrývá téměř třetinu obchodního deficitu České republiky s Čínou. V případě tvrdého Brexitu se na dovoz zboží na evropské i britské straně začnou aplikovat standardní dovozní cla. To zdraží prakticky veškeré obchodované zboží. Po osobních autech do Velké Británie z Česka směřují strojírenské výrobky a pak elektronika.
Odchod Velké Británie z Evropské unie bude mít podle Otty Daňka navíc i politické dopady: „Velká Británie nám v Bruselu pomáhala prosazovat myšlenky, které jsme nemohli prosadit sami nebo i ve spolupráci s Visegrádským spolkem. Pro Českou republiku je brexit jednoznačné minus.“
Problémy exportérů
Exportéři upozorňují i na dluhy Vlády ČR. Vadí jim, že dosud není známo, jaká bude v příštím roce minimální mzda nebo výše DPH. A to ani několik měsíců před koncem roku. Oba dva faktory jsou přitom klíčové pro plánování firem a jejich budoucí rozvoj.
Poukazují ale i na nekonzistentní podporu exportu. A to jak na straně financování projektů v tendrech, protože dnes je financování stejně klíčové jako kvalita dodávaného výrobku, tak na straně podpory státu na zahraničních trzích.
„Když vezmu například aktivity CzechTradu, tak ten spíše plápolá za námi než před námi. Zatím mi chodí pozvánky typu – přijďte na seminář o Bulharsku, ale to mě nezajímá. My nepotřebujeme obecné informace o tamějším trhu, my potřebujeme informace o konkrétních obchodních příležitostech na tom daném trhu,“ říká například Václav Tůma ze společnosti Invelt Group, která působí v energetice.
Jeho slova potvrzuje i Otto Daněk, podle kterého je skvělé, že nyní začíná konečně spolupracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Zároveň ale dodává, že exportéři stále narážejí na nekoordinovanost misí do zahraničí. Negativně hodnotí i kroky prezidenta Miloše Zemana v přístupu k Číně. Podle něj ve chvíli, kdy se prezident začal zajímat o vzájemný obchod s Čínou, došlo k navýšení dovozu Číny do ČR a ponížení vývozu Česka do Číny.
„Správný postup měl spočívat ve spolupráci se zeměmi, které do Číny už vyvážejí. My nejsme tak silní, abychom se mohli s Čínou sami domluvit. Myslet si, že to bude jinak, jsou jen takové prostocviky před zrcadlem,“ tvrdí.
Kdy přijde recese?
Aktuální Index exportu mezi tuzemskými exportéry zjišťoval i to, kdy očekávají ekonomickou recesi. V anketě 81 procent respondentů uvedlo, že recesi opravdu očekává, z toho 65 procent v příštím roce. Pouze 16 procent předpokládá příchod recese ještě do konce letošního roku. 19 procent respondentů naopak pokles ekonomiky navzdory všem rizikům neočekává.
