Včera [24.10.] byl Světový den pro rozvoj informací. Ten vyhlásila Organizace spojených národů [OSN] již v roce 1972. Tehdy asi jen málokdo tušil, jakým skokovým vývojem informační technologie projdou. A to zejména kvůli masovému rozšíření počítačů a mobilních telefonů a lidí na internetu.
„Začátkem sedmdesátých let už samozřejmě existovalo rádio a televize, lidé také běžně používali telegraf nebo telefon, počítače ale byly ještě v plenkách a první počítačovou síť ARPANET znala pouze hrstka zasvěcených na několika amerických univerzitách,” vysvětluje ředitel IT společnosti Algotech František Zeman.
Za necelé půl století se ovšem situace zásadně změnila. Zatímco v roce 2000 používalo internet jen 400 milionů lidí, podle letošních statistik už k němu má přístup téměř 4,5 miliardy lidí. Mobilní telefon pak používá dokonce přes pět miliard obyvatel planety. Tedy více než polovina.
Co se týče Česka, podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ] má připojení k internetu 8 z 10 českých domácností. Celkově tak má přístup k internetu přes sedm milionů Čechů. Mobilní telefon používá dokonce 96 procent všech Čechů starších 16 let.
Revoluční 5G sítě
Strmý nárůst informací na internetu dokládá i studie IBM. Podle ní bylo 90 procent veškerých dat na síti vytvořeno během pouhých dvou let.
„Mnoho lidí se kvůli tomu může cítit doslova zahlcena, protože internet dnes nevyužívají jen v práci, ale stále častěji také v osobním životě. Čas tráví například na sociálních sítích nebo nakupováním, a to nejen věcí denní spotřeby, ale kupují si například zájezdy nebo letenky,” tvrdí šéf IDC-softwarehouse Karel Diviš s tím, že používání internetu se do budoucna ještě rozšíří kvůli takzvanému internetu věcí [IoT].
Běžné už je dnes propojení internetu s chytrými hodinkami, televizí, pračkou nebo lednicí. Časem by ale podle některých expertů mohl internet věcí od základů změnit fungování celé společnosti. Kvůli tomu rostou nároky na přenosové sítě, objem dat a především jejich bezpečnost.
„Sítě páté generace mohou zvýšit přenosovou rychlost až na 20 Gigabitů za sekundu, což umožní daleko efektivnější využití technologií v průmyslu, ale i v běžném životě. Půjde například o chytrou domácnost nebo rozvoj autonomních vozidel,” zamýšlí se Marcel Červený, CEO vývojářské společnosti Bootiq.
Už nyní přitom internet, digitalizace a nové technologie mění obory, kde bychom to ještě nedávno nečekali. Například společnost Storyous, která nabízí restauracím pokladní systémy, umožňuje díky přenosným tabletům posílat informaci o objednávce přímo do kuchyně, a číšníci tak nemusí po place běhat s tužkou a papírovým bločkem.
„Číšníci díky online objednávkám ušetří až 30 procent svého času a restauratéři zase mají přehled o chodu jejich podniku. Vědí, v jakém stavu jsou zásoby, kdy je provoz největší, nebo o který stůl je největší zájem,” popisuje majitel společnosti Storyous Igor Třeslín.
Internet a digitalizace zasahuje ale i do mnoha dalších oborů. Ať už je to průmysl, finančnictví nebo i medicína.
Data a zase jen data
Věc má však i stinné stránky. Data o lidech dnes mají cenu zlata. Každý, kdo využívá moderní technologie, sem patří například i bezhotovosní platební styk, za sebou každý den zanechává takzvanou digitální stopu. A tak data sbírají všichni, kdo k nim mají přístup. Jsou to hlavně provozovatelé sociálních sítí, vyhledávače, mobilní operátoři, finanční instituce, stát nebo obchody se službami a zbožím. Ale nejen ty. Data od nich kupují i třetí strany. Jako jsou například reklamní, výzkumné či datové agentury.
Hlavní důvod, proč všichni chtějí naše data je, že se dají dnes velice dobře zpeněžit. Negativním příkladem budiž britská společnost Cambridge Analytica, která se věnuje sběru a analýze dat, jež i naše data za úplatu využila k podpoře volební kampaně nynějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. A to se dělo nejen v USA, ale dělo se to i ve Velké Británii nebo v Česku. Prozatím se přišlo na to, že firma od Facebooku nakoupila data minimálně o 50 milionech uživatelů.
Ve sběru a vyhodnocování dat ale nejsou aktivní pouze politici a veřejný sektor, ale i komerční subjekty. Ty je využívají pro své potřeby, ale i je zdarma nebo za úplatu prodávají dál. Není to tak dlouho, kdy Velkou Británií otřásal skandál řetězce Tesco, který prodal data o spotřebitelském chování 16 milionů zákazníků, jež využívali jeho věrnostní karty. Data řetězec zobchodoval prostřednictvím své datové firmy Dunnhumby s fantastickým ziskem přesahujícím v přepočtu 1,5 miliardy korun. Podle nepotvrzených zpráv zájem o data klientů Tesca měly i firmy jako třeba Unilever, Nestlé nebo Heinz.
