Za posledních necelých deset let v ČR významně vzrostl počet nových velmi úsporných staveb typu B. Naopak ubylo nových méně úsporných staveb typu C. Mimořádně úsporných staveb typu A ovšem příliš nepřibývá. I tak je ale energeticky úsporné bydlení v Česku na vzestupu.
U nových rodinných domů v loňském roce dosahoval podíl staveb typu B téměř 62 procent. V případě nových bytových domů to pak bylo přes 68 procent. Stavby jsou děleny z hlediska energetické úspornosti do tří kategorií.
- A – mimořádně úsporná stavba
- B – velmi úsporná stavba
- C – úsporná stavba
„Přestože energeticky úspornější budova vyžaduje vynaložení většího objemu pořizovacích finančních nákladů, přesto investoři stálé více zohledňují nižší provozní náklady, zejména náklady na spotřebovanou energii,“ říká generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Petr Hostek.
Jak je to u bytů
Ještě v roce 2010 bylo ze 430 postavených bytových domů 60 procent řazeno mezi budovy typu C. Typ B pak zaujímal podíl jen 34 procent. Dnes se tento poměr ale úplně obrátil. V loňském roce tak bytových domů typu B bylo z celkem 373 postavených jednotek celých 68 procent. Naopak typ C měl podíl pouze okolo 28 procent.
Mírný pokles ve stejném období ale zaznamenaly mimořádně úsporné stavby. A to z pěti a půl procenta na necelé čtyři. To je ale dáno tím, že se jejich roční počet pohybuje v maximálně třech desítkách.
Jak je to u rodinných domů
Zatímco v roce 2010 činil podíl rodinných domů typu B necelých 31 procent, vloni to byl už dvojnásobek. Stalo se tak na úkor právě rodinných domů typu C. Podíl úsporných rodinných domů totiž za toto období klesl ze 65 procent na necelých 32 procent.
I zde je ale možné sledovat mírně opačný trend u nejúspornějších staveb rodinných domů. V jejich případě se podíl mimořádně úsporných staveb zvedl ze čtyř na šest procent. Narostl přitom i jejich absolutní počet. Loni vůbec poprvé překonal hranici jednoho tisíce mimořádně energeticky úsporných domů.
Lidé si rádi připlatí
Skutečnost, že lidé při zařizování bydlení tolik nehledí na cenu potvrzují i data Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Podle nich byla míra průměrné investice do jednoho rodinného domu v loňském roce vůbec nejvyšší v historii. Činila 3,43 milionu korun. Vysoké hodnoty průměrné investice šlo loni pozorovat i u bytů. Konkrétně se jednalo o 2,14 milionu korun. To je třetí nejvyšší hodnota v historii.
„Pozorujeme tento trend několik let i u našich zakázek, kdy lidé tolik nehledí na samotnou cenu, ale důležitá je pro ně i výše energetických úspor. Lze to dokumentovat i na skutečnosti, že se za posledních pět let výrazně zvedl počet našich realizací v pasivních domech,“ říká například obchodní ředitel výrobce oken a vrat Lomax Jan Malysz.
I přesto lze meziročně vysledovat zhruba čtyřprocentní pokles. Kromě roku 2017 pak byla hodnota vyšší i v roce 2010, kdy se vyšplhala na dosavadní maximum 2,58 milionu korun.
Energeticky úsporné bydlení je trend
Výraznější roli by však podle něj do budoucna měly hrát obnovitelné zdroje. Zejména pak fotovoltaika s bateriovým úložným systémem u rodinných domů.
„Současná podpora je nízká, není ekonomicky návratná. Je v podstatě především pro fanoušky tohoto řešení,“ tvrdí Petr Hostek.
Dodává, že zvýšení podpory od státu by pomohlo nejenom samotným lidem, ale i České republice, která by pak mohla lépe splnit své závazky o úsporách energie vůči Evropské unii. Zvlášť, když se na produkci oxidu uhličitého v ČR největší měrou podílejí domácnosti, respektivně lokální topeniště.
Další trend je dle Jana Malysze rostoucí obliba automatizace a chytré domácnosti: „Uživatelé touží po větším komfortu, nebojí se zkoušet nové věci a zároveň těží v posledních letech z příznivého ekonomického cyklu.“
