Státní rozpočet skončil za prvních deset měsíců letošního roku v deficitu 19,6 miliardy korun. To je nejhorší výsledek od roku 2015, kdy byl deficit vyšší o deset miliard korun. Po třech letech plusových sald statních rozpočtů příchází jasný propad.
K 31. říjnu 2019 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 221,1 miliard korun, celkové výdaje 1 240,6 miliardy korun. Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října 2019 schodkem ve výši 19,6 mld. Kč. To je oproti stejnému období roku 2018 horší výsledek o 25,2 mld. Kč.
Česká salda státních rozpočtů za posledních 19 let [leden až říjen/v mil. Kč]
Schodek státního rozpočtu po očištění celkového vlivu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, tj. příjmů i výdajů na unijní projekty, dosáhl ke konci října výše 10,9 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 představovalo takto očištěné saldo státního rozpočtu přebytek ve výši 2,4 miliardy korun. Letošní výsledek státního rozpočtu [schodek] je tak meziročně horší o 13,3 miliardy korun.
Vývoj salda státního rozpočtu za leden až říjen v roce 2018 a 2019 [v mld. Kč]
Přesto Ministerstvo financí ČR [MF ČR] tvrdí: „Bez započítání mimořádných jednorázových příjmů ve výši téměř 21 miliard korun, které inkasoval v loňském roce státní rozpočet jako závěrečné platby vztahující se k programovému období 2007 až 2013, byl tak meziroční schodek vyšší o 4,2 miliardy korun.“
A dále: „Na něj [schodek, pozn. red.] pak mají výrazný podíl investiční výdaje realizované z národních zdrojů s meziročním růstem o více než 12 miliardy korun.“
Saldo státního rozpočtu ČR na konci října v letech 2013 až 2019 [v mld. Kč]
Příjmová strana: Výběr daní za plánem
Podle MF ČR příjmy státního rozpočtu bez vlivu prostředků z EU a FM a bez započtení privatizačních prostředků převedených do příjmů v březnu [18 mld. Kč] meziročně vzrostly o 68,8 miliard korun. To je o 6,6 %.
Příjmy státní rozpočet [2019]
- 1 465,36 mld. Kč – schválený rozpočet
- 1 495,79 mld. Kč – rozpočet po změnách
- 1 221,07 mld. Kč – skutečnost leden až říjen
Příjmy státní rozpočet [2018]
- 1 132,81 mld. Kč – skutečnost leden až říjen
Mezi dlouhodobě nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla i nadále daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti [placená plátci], jejíž 12,3% tempo růstu spolu s téměř 8% růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 45,5 mld. Kč.
„V meziročním srovnání rostlo ještě rychleji inkaso daně z příjmů fyzických osob z přiznání [placené poplatníky], a to o 41,2 %. Výrazný meziroční růst inkasa daně z příjmů právnických osob o 6,9 % odráží příznivé ekonomické výsledky firem a podnikatelů,“ tvrdí MF ČR.
Schodek v době růstu
Podle ekonomů i přes rekordní růsty ale i tak všechny hlavní daňové položky aktuálně lehce zaostávají za plánovaným výběrem. Celkově tak kvůli slabšímu výběru daní chybí ve státní kase necelých 29 miliard korun.
„Vyššího výběru daní oproti prognóze Ministerstva financí ČR, kterého jsme byli svědky v minulých letech, se už letos pravděpodobně nedočkáme,“ říká ekonom Investment Banking Komerční banky František Táborský.
Výjimka je podle Františka Táborského jen daň z příjmu právnických osob, které výrazně pomohla třetí kvartální platba záloh. Ty jsou odvozeny od zisků firem z minulého roku, kterých letos podle ekonomů už ale nedosahují.
„To vytváří riziko pro státní rozpočet v příštím roce v podobě vyšších daňových vratek,“ upřesňuje.
Výdajová strana: Výdaje před plánem
Podle MF ČR se sociální dávky vyvíjejí v souladu se schváleným rozpočtem. Podobně jako výdaje na platy.
Výdaje státní rozpočet [2019]
- 1 505,36 mld. Kč – schválený rozpočet
- 1 535,79 mld. Kč – rozpočet po změnách
- 1 240,64 mld. Kč – skutečnost leden až říjen
Výdaje státní rozpočet [2018]
- 1 127,14 mld. Kč – skutečnost leden až říjen
Na druhou stranu ale také byla podle MF ČR v prvních deseti měsících letošního roku předfinancována již velká část transferů, z nichž některé přechodně ovlivňují i relativně vysoký meziroční růst.
„Například neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím byly vyplaceny z téměř 92 % rozpočtu a příspěvkovým a podobným organizacím bylo vyplaceno téměř 91 % neinvestičního rozpočtu,“ stojí v bilanci MF ČR.
Z kapitálových transferů převedl státní rozpočet od ledna do konce října přes 95 % plánovaných investičních transferů územním samosprávným celkům, téměř 92 % rozpočtu transferů příspěvkovým a podobným organizacím a téměř 87 % rozpočtu transferů podnikatelským subjektům.
Do rozpočtu Evropské unie bylo letos odvedeno již 93,5 % plánované částky, tedy meziročně o 9,2 mld. Kč více. U těchto výdajových položek lze v poslední čtvrtině roku očekávat zpomalení jejich realizace. V průběhu října se také podle MF ČR projevily vyšší investiční převody směřované Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
V meziročním srovnání došlo k negativnímu vývoji u inkasa daně z tabákových výrobků. Producenti tabákových výrobků se předzásobili tabákovými nálepkami v souvislosti s novým požadavkem na zajištění sledovatelnosti tabákových výrobků. Hodnota dosud odebraných tabákových nálepek však nasvědčuje tomu, že by rozpočtovaného inkasa mělo být do konce roku dosaženo.
Objem investic jako v roce 2008
Co se týče výdajů, je podle Františka Táborského patrné, že stát již v říjnu šlápnul u výdajové stránky na brzdu.
„Běžné výdaje jsou o 26 miliard korun nižší, než s čím počítá plán státního rozpočtu,“ říká.
Dále odkazuje na výdaje na investice, jejichž současný objem podle něj odpovídá roku 2008.
„Ačkoli investice stále viditelně zaostávají za plánem, jejich tradiční pomalý rozjezd v průběhu roku je letos nejrychlejší za poslední roky. Riziko nižší realizace investic se tak postupně snižuje a naopak je tu i možnost, že by mohly být i vyšší, než s čím počítá rozpočet díky vysokému objemu nespotřebovaných výdajů z minulých let obdobně jako vloni. Ke konci října zbývalo z předchozích let k vyčerpání 41,3 miliardy korun,“ vysvětluje.
V tomto ohledu pak zbývá otázka, zda dojde i na další tvrzení MF ČR, totiž, že vyšší realizace vlastních investic státního rozpočtu očekává v závěru letošního roku.
Co [ne]bude
Současný vývoj ohledně státního rozpočtu odpovídá současné realitě. Příjmy, jakkoli jsou rekordní, jsou nižší, než se čekalo, zatímco výdaje státu rostou rychleji, než se čekalo. Úkol udržet státní rozpočet ve výši 40 miliard ministryně financí Alena Schillerová s největší pravděpodobností splní, byť by to mělo být hlavně ve prospěch sociálních dávek a na úkor plánovaných investic.
Ostatně, jak říká František Táborský, budou to právě investice, které rozhodnou o celkovém výsledku letošního rozpočtu.
„V případě, že by nebyl naplněn jejich plán, ušetřené prostředky by vykompenzovaly slabší výběr daní, a státní rozpočet by dospěl ke svému plánovanému deficitu 40 miliard korun, což je i naše prognóza pro tento rok,“ říká.
V tomto ohledu pak jako dobrou zprávu přidává, že deficit státního rozpočtu [v době jeho historicky nejvyšších příjmů] vyvažuje i stále ještě pozitivní hospodaření municipalit a zdravotních pojišťoven. I když u zdravotních pojišťoven dodejme, že poslední vývoj v sektoru zdravotnictví, zejména pak navýšení odměn pro zdravotnický personál, sebral značnou část prostředků z jejich nadvýběru na pojistném. To znamená z jejich rezerv takzvaně na horší časy.
