Podle odborníků došlo ke zhroucení tuzemského trhu se dřevem. Obchod s ním je ztrátový. Statisíce tun českého dřeva míří do Číny. Problém je i v místě těžby, kde dochází k další erozi půdy a následnému oslabování lesů.
Lesníci i během zimy musí vytěžit co nejvíce dřeva napadeného kůrovcem, aby problémy s ním spojené byly příští rok co nejmenší. Kalamitu totiž odborníci očekávají i příští rok. Plocha lesů zdevastovaná suchem a kůrovcem za letošní rok je podle think thanku Czech Forest odhadována na 66 tisíc hektarů. Celkové škody jsou odhadovány na zhruba 40 miliard korun. Situaci komplikuje nedostatek lidí na trhu práce i složitý proces přijímání pracovníků na náš trh z mimounijních zemí.
České dřevo a obchod s ním
Samostatný problém je pak český obchod se dřevem, respektive jeho ceny, které snižují rentabilitu dřevařských podniků.
„Místní trh se dřevem se v podstatě zhroutil. Obecně platí, že je zde nyní obrovský přebytek dřevní hmoty, zejména smrkové. Jednak dramaticky roste objem vytěženého dřeva, který v roce 2018 dosáhl historického rekordu téměř 26 milionů kubíků, ale navíc v podstatě 90 procent z něj tvoří nahodilá těžba, tedy hlavně méně kvalitní kůrovcové dřevo,“ říká technický ředitel společnosti Enbra Ivo Winkler.
Podle Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků lze zároveň na tuzemském trhu se dřevem pozorovat i další faktor.
„Do hry vstoupil nový fenomén – Čína. Velcí vlastníci lesů nyní prodávají statisíce tun dřeva čínským firmám. Takže dřevo dnes ve velkém putuje v kontejnerech až na druhou stranu planety. Je to hodně zvláštní situace,“ sdělil.
Lesníci také opakovaně uvádějí, že pokud porovnají prodejní cenu dřeva s náklady na těžbu, odkorňování a uchovávání na skládce, je pro ně výsledek ztrátový.
Eroze půdy: Jeseníky a Vysočina
Oblast Jeseníků byla společně s Vysočinou nejvíce postižená kůrovcem a suchem z celé České republiky. Přitom právě Jeseníky jsou považovány za obří zásobárnu a zdroj vody pro velkou část Moravy.
„Plošné odlesnění a holiny v důsledku kůrovcové kalamity má zejména v horských podmínkách Jeseníků zcela zásadní vliv na schopnost hor zadržovat vodu. To vede ke zničení a k erozi cenné horské půdy a k rychlému odtoku vody do údolí,“ tvrdí Ondřej Bačík.
Podle něj tak budou mít velkoplošné holiny na strmých svazích v budoucnu zásadní dopad na změnu vodního režimu v krajině. To znamená, že porostu zbavená půda, nebude-li ihned zalesněna, rychleji podlehne erozi. A to za situace, kdy kůrovcem jsou zasaženy smrkové lesy, které oproti lesům listnatým či smíšeným obecně hůře zadržují vodu.
„Jedná se o jarní tání sněhu, období významnějších dešťů v zimě a na jaře. Případně zadržení vody z jednorázových přívalových srážek v létě, které by při rychlém odtoku mohly způsobovat i další škody. Například v podobě eroze,“ potvrzuje předseda České asociace hydrogeologů Josef Vojtěch Datel.
Dodává, že pro zadržení vody hlavní roli sehrává její povrchová akumulace. Pokud ta nefunguje, voda odteče a nedostává se pak do podzemních vod. I to má vliv na oslabení lesů v době sucha.
Růst spotřeby vody
K nedostatku vody v krajině přispívá i její mírně rostoucí spotřeba, která podle údajů Českého statistického úřadu stoupá od roku 2013. Děje se tak i přes to, že tuzemské obce v souvislosti se suchem často vydávají rámcová omezení pro využití vody.
–DNA–
