Rada hospodářské a sociální dohody ČR včera [18.11.] jednala o výši minimální mzdy v příštím roce, ale zbývala se i platy učitelů. K jejím dalším tématům patřila digitální agenda, investice do infrastruktury, kůrovcová kalamita i přemnožení hraboše polního.
Sociálním partnerům představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] tři návrhy na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2020. V procentuálním vyjádření by tak minimální mzda vůči stávající minimální mzdě mohla vzrůst od 8,6 procent do 12,4 procent.
- První návrh počítá s růstem minimální mzdy na úroveň 14 700 korun
- Druhý návrh počítá s růstem na úroveň 15 000 korun
- Třetí návrh s minimální mzdou ve výši 14 500 korun
„Ministerstvo práce předložilo do vnějšího připomínkového řízení tři varianty na zvýšení minimální mzdy. Ani u jedné z nich neuvedlo parametry, jak k navrhovaným částkám došlo,“ komentoval jednání viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jan Rafaj.
Podle jeho slov by se minimální mzda v příštím roce měla zvýšit maximálně o 700 korun, tedy na 14 050 korun. Toto zvýšení vychází z odhadovaného růstu ekonomiky, inflace za letošní rok i předpokládaného růstu mezd na příští rok. Na nebezpečí neúměrného nárůstu minimální mzdy neupozorňuje přitom jen SP ČR, ale i Hospodářská komora ČR [HK ČR].
Navýšení zaručené mzdy
Neúměrné navýšení minimální mzdy kritizují i lidé z praxe. Například podle předsedy Družstva CBA CZ [obchody s potravinami] Romana Mazáka současná diskuze o nárůstu minimální mzdy vychází hlavně ze skutečnosti, že v ČR je její výše ve srovnání s ostatními unijními zeměmi šestá nejnižší. Příliš se ale podle něj nemluví o tom, že za tuto mzdu pracuje minimum lidí.
„Mnohem více jich pracuje za mzdu zaručenou. Z hlediska tohoto ukazatele se v Evropě nacházíme na desátém místě, kdy jsme před kompletní východní Evropou a částí i té západní,“ upozorňuje Roman Mazák.
Dodává, že problémem je zejména skutečnost, že se výše zaručené mzdy odvíjí od té minimální.
„Pokud by se tedy od příštího roku minimální mzda zvedla třeba i o 1 350 korun, jak zamýšlí Ministerstvo práce a sociálních věcí, zaručená mzda by stoupla minimálně o 2 500 korun,“ upozorňuje.
Dodává, že z případného zvýšení zaručené mzdy by nejvíce profitoval zejména stát, nikoliv lidé. Zvedly by se totiž zejména sumy odvedené do státního rozpočtu, ale navýšení mezd povede k dalšímu růstu cen zboží a služeb.
Podle ekonomů aktuální nejasnost, o kolik stoupne minimální mzda a s ní i zaručená mzda, komplikuje život firmám, které nemohou plánovat personální náklady v příštím roce. Obdobná situace přitom panuje i u výše daně z přidané hodnoty, u které taktéž není ani koncem listopadu známo, jaká bude její sazba.
Platy učitelů a jejich zvýšení
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů na zasedání tripartity debatovali i materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT]. Ten shrnuje hlavní opatření navrhovaná a realizovaná Vládou ČR v oblasti vzdělávací politiky.
I zde panují rozpory. Dlouhodobým kritikem vlády je Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ten požaduje, aby vláda dodržela svůj slib a zvýšila platy učitelům o 15 procent.
„Znovu vyzýváme vládu, aby přesunula v rozpočtu na rok 2020 potřebnou částku pět miliard korun ve prospěch rozpočtu ministerstva školství a splnila svůj slib zvýšit učitelům platy dva roky po sobě o 15 %,“ tvrdí prezident SP ČR Jaroslav Hanák.
Platy učitelů v Česku jsou dnes zhruba na úrovni 61 procent mzdy průměrného vysokoškoláka. To je nejhorší výsledek ze všech zemí OECD, kde berou učitelé v průměru 91 % platu vysokoškoláků.
„Mladí učitelé do 30 let mají platy okolo 30 tisíc korun. Možná proto jich je v českém školství jen asi osm procent. Přitom už dnes chybí v našem školství pět tisíc učitelů a do pěti let jich bude chybět dokonce jedenáct tisíc. Nehledě na to, že chybí a chybět budou zejména učitelé přírodovědných a odborných předmětů,“ upozorňuje Jaroslav Hanák.
Podle něj na současný průměrný plat 37 235,- Kč dosáhnou pouze učitelé, kteří mají praxi nad 32 let. Současný stav je podle SP ČR demotivující jak pro nastupující učitele, tak pro ty, kteří uvažují o povolání učitel. Svaz taktéž poukazuje na to, že Vláda ČR v oblasti odměňování učitelů neplní, co slíbila.
Vláda neplní své sliby
Vláda ČR se ve svém programovém prohlášení ze dne 27. 6. 2018 zavázala k růstu platů učitelů do roku 2021 na úroveň 150 procent jejich průměrné výše z roku 2017. To znamená, že platy učitelů budou v roce 2021 na 150 % výše z roku 2017 [45 tis. Kč v roce 2021].
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tento závazek přitom i konkretizovalo záměrem navýšení prostředků na platy učitelů o 15 procent. A to každoročně v období let 2018 až 2020, plus zbytkovým navýšením v roce 2021. Tak by bylo dosaženo stanovené výše, tj. 45 000 Kč v roce 2021.
Na jaře 2019 o 15% navýšení veřejně v médiích hovořil premiér Andrej Babiš [ANO]. Stejně tak i ministr školství Robert Plaga [ANO] na pracovním týmu RHSD ČR pro vzdělávání a lidské zdroje [malá školská tripartita] 21. března, kde bylo řešeno možné rozdělení do tarifů a nadtarifů [7,5 % a 7,5 %].
Ne 15 %, ale jen deset %
Avšak už při projednávání prvního návrhu rozpočtu pracovním týmem RHSD pro vzdělávání a lidské zdroje dne 25. června 2019 ministr Plaga informoval o snížení částky na deset procent. Svaz i odbory toto rozporovaly a požadovaly i nadále zvýšení ve výši 15 procent.
Podle zápisu RHSD pro vzdělávání a lidské zdroje nakonec odbory přistoupily na nižší navýšení platů v roce 2020. Avšak pod podmínkou, že se platová úroveň ostatních zaměstnanců v platové sféře v příštím roce nezvýší více, než o tehdy očekávaná 2 až 3 %.
„Pan ministr zároveň zdůraznil, že pokud budou ve státní sféře v roce 2020 stoupat platy více, než je v současné době dohodnuto [o dvě procenta], pak bude usilovat, aby se o ta samá procenta zvyšovaly platy i u pedagogických a nepedagogických pracovníků,“ stojí v zápisu RHSD pro vzdělávání a lidské zdroje.
Nakonec je všechno jinak
V průběhu letních úprav rozpočtu a jeho schvalování Vládou ČR došlo ovšem k nárůstu platů ostatních zaměstnanců o dalších zhruba pět procent. Tím se podle SP ČR vymazal očekávaný „odskok“ od platů ostatních zaměstnanců i rostoucí průměrné mzdy. Pro zachování reálného růstu pro platy učitelů je proto nutné, aby byly do návrhu rozpočtu kapitoly školství dodatečně přesunuty další prostředky. A to v odpovídající výši zhruba pět miliard korun. To se ovšem nestalo.
„Vzhledem k výše zmíněným skutečnostem žádáme o úpravu návrhu státního rozpočtu 2020 přesunutím dalších pět procent na nadtarifní složky. To jsou příplatky a odměny. Jsme přesvědčeni, že prostor pro tuto klíčovou investici do vzdělání budoucích generací existuje. Například ho vidíme v efektivnosti obsluhy státního dluhu,“ uvádí Jaroslav Hanák.
Upozorňuje i na to, že souhlas SP ČR jako zástupce nejsilnějšího svazu zaměstnavatelů v ČR se schodkovým rozpočtem [schválený schodek v roce 2020 je 40 miliard korun] byl podmíněn splněním tří podmínek.
„Tou první jsou investice do dopravní infrastruktury, do výzkumu a vývoje a reformy školství, která bude zahrnovat i navýšení platů učitelů dva roky po sobě o 15 procent,“ vysvětluje.
Důvodem podle něj je, že investice do kvalitních učitelů a vzdělávání je klíčovou investici do budoucnosti a blahobytu české společnosti. Stanovisko SP ČR navíc uvádí: „Přesto, že vzdělávání je deklarovanou prioritou vlády, její kroky jdou bohužel opačným směrem. To je zrušení povinných maturit z matematiky bez jakékoliv předchozí konzultace. Absence plánů v digitálním vzdělávání. Resortismus MŠMT a MPSV a žádný výkon v re-skillingu a upskillingu nebo dalším vzdělávání.“
Kůrovcová kalamita a další strategie
K dalším tématu jednání tripartity patřila kůrovcová kalamita, která decimuje české lesy. Z jednání vyplynulo, že v roce 2018 došlo v ČR k napadení smrkové hmoty v objemu cca 18 mil. m3. V letošním roce je predikovaný odhad celkového ročního objemu napadeného dřeva cca 20 až 25 mil. m3. Nejvýraznější zhoršení situace přitom hlásí kraj Vysočina, Jihomoravský, Jihočeský, Plzeňský a Středočeský kraj. A to i přesto, že došlo k úpravě dotačních programů na podporu investic do lesnické techniky. A i byly zvýhodněny investiční úvěry. Anebo, že v oblasti dalšího rozvoje lesů byla navržena nová koncepce. A ta má zajistit vyrovnané plnohodnotné plnění všech funkcí lesa pro budoucí generace.
Jedinou uspojivou zprávou, která včera zazněla na tripartitě, tak snad bylo to, že po prudkém nárůstu populace hraboše polního v srpnu 2019, lze očekávat konečně zlom.
To znamená přirozený pokles jeho populace v podzimních měsících, informovala Vláda ČR. I tak byl ale stanoven společný cíl. Tím bylo nastavení jasného mechanismus náhrady škod.
