Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. Ze základního důchodového pojištění lze čerpat důchod starobní, invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí. Fintag.cz vysvětluje, co je co.
Výše důchodů se vypočítává ze dvou složek, a to ze základní výměry, která je stanovená pevnou částkou stejnou pro všechny důchodce, a z procentní výměry určené podle délky doby pojištění a výše výdělků. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení a orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce.
Systém základního důchodového pojištění je založený na povinné účasti a na průběžném financování. Jedná se o univerzální systém zabezpečující všechny ekonomicky aktivní osoby, jehož financování probíhá na základě solidarity mezi generacemi. Nárok na důchod vzniká splněním podmínek, které se liší u jednotlivých druhů důchodů.
Plný starobní důchod
Plný starobní důchod může být pobírán buď po dosažení věkové hranice [důchodového věku], a pak se jedná o řádný starobní důchod. Anebo v zákonem stanovené době před dosažením důchodového věku. Pak se jedná o předčasný starobní důchod. Nárok na plný i předčasný starobní důchod je zároveň podmíněn získáním potřebné doby pojištění.
Při odchodu do předčasného důchodu je důchod krácen v souladu s tím, kolik času zbývá do dosažení důchodového věku. Při nesplnění potřebné doby pojištění na plný starobní důchod může pojištěnec po dosažení určené nižší doby pojištění a vyššího zákonem daného věku čerpat důchod poměrný.
Invalidní důchod
Invalidní důchod získá pojištěnec, jehož pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 procent, a který nedosáhl věku 65 let. Aby mohl být invalidní důchod přiznán, musí být splněna též podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod. To v případě, že nejde o invaliditu vzniklou následkem pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo z některých příčin souvisejících s obranou státu.
Podle míry poklesu pracovní schopnosti se invalidita dělí:
- Invalidita prvního stupně: Pokles nepříznivého zdravotního stavu o 35 % až 49 %
- Invalidita druhého stupně: Pokles nepříznivého zdravotního stavu o 50 % až 69 %
- Invalidita třetího stupně: Pokles nepříznivého zdravotního stavu o 70 % a více %
Od míry poklesu se odvíjí výše invalidního důchodu. Od roku 2010 nárok na invalidní důchod ve věku 65 let zaniká a dochází k přeměně na starobní důchod ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu.
Invalidní důchod je po starobním důchodu druhým nejčastějším [vč. souběhu s vdovským nebo vdoveckým] typem důchodu. V roce 2018 ho pobíralo podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] 421 tisíc osob. To je šest procent obyvatel ČR ve věku 15 až 64 let. I přesto počet invalidních důchodců meziročně klesl o 2,8 tisíce. A to z důvodu poklesu počtu příjemců invalidního důchodu III. stupně. Stupně I. a II. naopak mírně rostly.
Vdovský či vdovecký důchod
Vdovský či vdovecký důchod mohou pozůstalí manželé pobírat pod podmínkou, že zemřelý[á] byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Anebo ke dni smrti splnil[a] podmínku potřebné doby pojištění k nároku na invalidní nebo podmínky nároku na starobní důchod. Anebo zemřel[a] následkem pracovního úrazu [nemoci z povolání].
Pokud nejsou splněny další podmínky pro výplatu vdovského či vdoveckého důchodu, zaniká nárok čerpat důchod. A to po jednom roce od smrti manžela nebo manželky. Podmínkami pro pokračování nároku na vdovský či vdovecký důchod jsou dosažení zákonem stanoveného věku. Dále pak péče o nezaopatřené nebo závislé dítě, péče o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela [manželky] závislého na pomoci jiné osoby. Anebo invalidita třetího stupně.
Vdovské a vdovecké důchody mohou být vypláceny v souběhu se starobním nebo invalidním důchodem [kombinované důchody].
V roce 2018 pobíralo vdovský, respektive vdovecký důchod [sólo] celkem 27,4 tisíce osob. Z celkového množství vdovských a vdoveckých důchodů pobíraly cca čtyři pětiny ženy. Což patřičně koresponduje s nadějí dožití, která je u žen vyšší než u mužů. I tak počet samostatně vyplácených vdovských a vdoveckých důchodů loni klesá. Totiž důchodci využívají možnosti odchodu do předčasného starobního důchodu. A dále, jak narůstá nadějí dožití, stále častěji ovdoví osoby ve vyšším věku, které v době ovdovění již pobírají starobní důchod.
Sirotčí důchod
Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, jehož zesnulý rodič [osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí soudu nebo do společné výchovy manželů] byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Anebo zemřel následkem pracovního úrazu [nemoci z povolání]. Případně pokud zemřelý ke dni smrti získal alespoň polovinu doby pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod [do roku 2012 celou pojištění). Anebo splnil podmínky nároku na starobní důchod.
Nárok na sirotčí důchod zaniká nesplněním výše uvedených podmínek. Zejména pak podmínky nezaopatřenosti dítěte. To znamená osvojením, zahájením výdělečné činnosti, ukončením studia, dosažením stanoveného věku a podobně. Loni pobíralo podle ČSÚ sirotčí důchod 38 tisíc osob.
Které zákony upravují důchodové pojištění
Současné uspořádání českého důchodového systému je ustaveno zákonem č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Od nabytí účinnosti tohoto zákona následně docházelo k přijímání mnoha dalších reformních opatření. Jejich cílem je reagovat na měnící se ekonomickou, sociální nebo demografickou situaci a zabezpečovat stabilitu, dlouhodobou udržitelnost systému a zároveň sociální adekvátnost důchodů.
K nejvýznamnějším novelám zákona o důchodovém pojištění patřil zákon č. 306/2008 Sb. účinný v zásadě od ledna 2010, který mimo jiné nově vymezil invaliditu. A dále pak zákon č. 220/2011 Sb., který řešil především dopady nálezu Ústavního soudu ohledně způsobu stanovení výpočtového základu pro výpočet procentní výměry důchodu a výše tzv. redukčních hranic.
Doplňkové penzijní spoření
Kromě povinného základního důchodového pojištění podle zákonač.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění mají občané ČR možnost dobrovolné účasti na doplňkovém penzijním spoření [dříve penzijní připojištění] podle zákona č.427/2011 Sb., které se od jiných spořicích produktů odlišuje státními příspěvky a daňovými úlevami v závislosti na výši příspěvku účastníka a také možnou podporou od zaměstnavatele. Výše výplat dávek tohoto systému se na příjmech důchodců podílí zatím jen zanedbatelnou měrou.
- Více: Státní příspěvek na penzi může být až 230 Kč měsíčně
- Více: Spoření na stáří v penzijních fondech má 80 % padesátníků
[V letech 2013 až 2015 fungoval ještě tzv. druhý pilíř důchodového systému, dobrovolné fondové penzijní spoření, které ovšem bylo ke konci roku 2015 zrušeno a úspory z něj převedeny účastníkům na bankovní účet či doplňkové penzijní spoření.]
