Celkové výdaje státního rozpočtu byly loni 1,4 bilionu korun. Výdaje na důchody, které pobíralo 2,9 milionu lidí, loni činily podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] 434 miliard korun. Průměrný starobní důchod byl 50 % průměrné čisté mzdy.
Podle ČSÚ hrubý domácí produkt [HDP] České republiky roste od roku 2012 rychleji než výdaje státu na důchody. Jestliže v roce 2012 byly výdaje na důchody rovny 9,4 % HDP, loni to bylo 8,1 % HDP.
„Nejrychleji ve vztahu k hrubému domácímu produktu výdaje státu na důchodové pojištění vzrostly v roce 2009. A to téměř o jeden procentní bod. Tento nárůst byl však z velké části zapříčiněn meziročním poklesem domácí ekonomiky,“ říká ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ Martin Mana.
Z hlediska důchodů nejsou důležité ale pouze jen výdaje, ale i příjmy státu z důchodového pojištění. Ty se od roku 2010 podílí na státním rozpočtu v rozmezí 30 a 33 procenty. V roce 2018 tento podíl meziročně poklesl z 32,4 procenta na 31,0 procenta.
Celkové výdaje na důchody
Výdaje na důchody civilního sektoru [nezahrnuje údaje týkající se ozbrojených složek Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti] v roce 2018 meziročně vzrostly o 5 % [19,2 mld. Kč] na 423,7 miliardy korun. Tento nárůst byl způsoben zejména růstem výdajů na starobní důchody [nárůst o 17,4 mld. Kč], výdaje na invalidní a pozůstalostní důchody vzrostly o 1,8 miliardy korun.
Výdaje na důchody celkem a jejich podíl k HDP a ke státním rozpočtu
[Zdroj: ČSÚ]
„Počty starobních důchodců a s nimi spojené celkové výdaje na důchody, jsou pochopitelně ovlivňovány zvyšujícím se počtem osob ve starších věkových skupinách. Podíl obyvatel ve věku nad 65 let v roce 2018 dosáhl 19,4 procenta. A podle prognóz demografů bude i nadále narůstat,“ říká Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Výdaje na důchody příslušníků ozbrojených složek Ministerstva obrany CŘ, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR dosáhly v roce 2018 částky 10,1 miliardy korun. To je o pětinu [0,2 mld. Kč] více než v roce předchozím. Tyto důchody bývalých příslušníků ozbrojených složek se podílí přibližně dvěma procenty na celkových výdajích států na důchodové pojištění. Tyto příslušníci však kromě důchodů pobírají od státu i výslužné podle odsloužených let.
Průměrná výše starobních důchodů
V prosinci roku 2018 vzrostla průměrná výše sólo vyplácených plných starobních důchodů meziročně o pět procent [569 Kč] na 12 435 korun.
Relace průměrného starobního důchodu k čisté měsíční mzdě podle ČSÚ klesá od roku 2013, kdy dosáhla 55,1 %. V roce 2018 se průměrný starobní důchod rovnal polovině [50 %] průměrné čisté měsíční mzdy. Jinak řečeno v posledních pěti letech mzdy rostou rychleji než starobní důchody.
„Průměrná výše vyplácených důchodů je ovlivňována především zvyšováním vyplácených důchodů. Na její růst působí též tzv. generační obměna, jejímž důsledkem je, že průměrná výše vyplácených důchodů by rostla, i kdyby důchody nebyly valorizovány, protože zanikají důchody starších důchodců, které jsou v průměru nižší než důchody nově přiznávané,“ říká vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ Helena Chodounská.
Podle ní v zásadě tedy platí, že čím déle jsou důchody vypláceny, tím jsou jejich výše nižší ve vztahu k ostatním důchodům. Tyto rozdíly jsou zapříčiněny mzdovým vývojem, změnami ve způsobu výpočtu nově přiznaných důchodů a valorizacemi důchodů, které existující rozdíly vesměs zvyšují.
Plné starobní důchody dle pohlaví / počet důchodců a prům. výše důchodů v Kč
[Zdroj: ČSÚ]
I když se ženy podílejí větší měrou než muži na celkovém počtu vyplacených starobních důchodů – v roce 2018 to bylo 950,6 tis. žen s plným starobním důchodem vypláceným sólo –jejich průměrná měsíční výše tohoto důchodu je dlouhodobě o téměř pětinu nižší než v případě jejich mužských protějšků.
Počet příjemců důchodů
Podle údajů České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] pobírala v Česku ke konci roku 2018 některý z důchodů více než čtvrtina populace. To je 2,9 milionů lidí [2 897 tisíc osob]. Z toho 83,2 % [2 410 tisíc osob] pobíralo starobní důchod.
Celkový počet příjemců všech typů důchodů se v roce 2018 meziročně téměř nezměnil. Došlo ke zvýšení o jeden tisíc osob.
Čisté výdaje na důchody dle druhu důchodu v roce 2018 [bez záloh poštám za výplatu důchodů, civilní sektor]
Počet starobních důchodců loni ale meziročně vzrostl o 6,1 tisíce osob. V roce 2018 tak pobíralo starobní důchod [vč. souběhu s vdovským nebo vdoveckým) 948 tisíc mužů a bezmála 1,5 milionů žen [1 462 tisíc žen]. To je celkem 2,4 milionů osob. V porovnání s rokem 2010 jde o 6,6% nárůst. To znamená nárůst o 150 tisíc starobních důchodců.
„Zatímco u mužů došlo v roce 2018 k nárůstu počtu starobních důchodců o procento. To je 8,8 tisíce osob. U žen byl zaznamenán pokles počtu příjemkyň starobního důchodu o 2,7 tisíce,“ tvrdí Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Podle ní jsou přesto častějšími příjemci starobního důchodu ženy. Z deseti osob pobírajících v roce 2018 starobní důchod bylo šest žen. Toto vyšší zastoupení žen mezi důchodci souvisí jednak s tím, že se v průměru dožívají vyššího věku a také tím, že především v minulosti odcházely do důchodu dříve než muži.
2018: 272 důchodců na tisíc obyvatel
V průměru za celou Českou republiku ke konci roku 2018 připadalo na 1 000 obyvatel 272 příjemců důchodů, z toho bylo 226 starobních důchodců, 40 invalidních důchodců a 6 příjemců samostatně vyplácených pozůstalostních důchodů [vdovských, vdoveckých a sirotčích].
Příjemci důchodů na 1 000 obyvatel podle druhu důchodu a krajů a podíl osob nad 65 let v krajích v roce 2018
[Zdroj: ČSÚ]
V absolutním vyjádření vzrostl počet příjemců důchodů za posledních dvacet let o půl miliónu [z 2 395 tisíc osob] v roce 1998 na výše zmíněných 2,9 milionu osob v roce 2018.
„Jestliže v roce 1998 na 100 obyvatel připadlo 23,3 osob, které byly příjemci důchodů, o deset let později to bylo již 26,3,“ upřesňuje Markéta Pištorová.
Dodává, že se tento ukazatel od roku 2011 ustálil na hodnotě 27,3. Jsou zde však výrazné rozdíly podle pohlaví. V roce 2018 na 100 žen připadlo 31,7 příjemkyň důchodů v porovnání s hodnotou 22,6 u mužů.
Na zvyšování počtu příjemců důchodů má kromě stárnutí populace vliv také sociálně ekonomický vývoj. To znamená růst počtu osob odcházejících do předčasného starobního důchodu.
Ženy mají nižší starobní důchod
Průměrná výše starobního důchodu se regionálně liší a zároveň se také výrazně liší mezi muži a ženami.
Průměrná výše starobního důchodu, ženy, prosinec 2018
[Zdroj: ČSÚ]
„Pokud se zaměříme na ženy pobírající nejvyšší starobní důchody – například v Praze, Brně, Plzni a dalších okresech jako např. Hradec Králové nebo třeba Mladá Boleslav – zjistíme, že výše jejich starobního důchodu zdaleka nedosahuje výši starobních důchodů mužů, a to i v regionech, ve kterých mají muži nejnižší starobní důchody v České republice,“ vysvětluje Markéta Pištorová.
Průměrná výše starobního důchodu, muži, prosinec 2018
[Zdroj: ČSÚ]
Nejvyšší starobní důchod pobíraly ženy v roce 2018 v Praze, průměrná výše činila 12 333 Kč, a naopak nejnižší v okrese Karviná [10 431 Kč]. V Karviné naopak muži pobírali nejvyšší starobní důchody, průměrná výše činila v roce 2018 15 129 Kč. Nejnižší starobní důchody byly vypláceny v okrese Znojmo, v průměru šlo o částku 12 556 Kč.
Starobní důchod a regionální srovnání
Počty důchodců v jednotlivých krajích jsou z největší části určeny velikostí daného kraje. A také věkovou a pohlavní strukturou jeho obyvatel. Vzhledem k tomu, že starobní důchodci představují drtivou většinu všech příjemců důchodů, je věkové složení kraje nejzásadnější.
Nejvyšší podíl příjemců důchodu byl v roce 2018 evidován v Královéhradeckém kraji. Tam připadalo na 1 000 obyvatel 292 důchodců. Z nich 245 byli starobní důchodci. Tento kraj je zároveň nejstarším krajem České republiky. Podíl osob starších 65 let zde ke konci roku 2018 dosahoval 21,2 procenta.
Na opačném konci žebříčku krajů podle podílu důchodců na 1 000 obyvatel je hlavní město Praha. Podíl příjemců důchodů zde byl jako v jediném kraji menší než čtvrtina obyvatel, konkrétně 233 důchodců [z toho 204 starobních] na 1 000 obyvatel.
Daniel Tácha
