Ukrajina nabízí českým firmám slibný, ale i rizikový trh

Politická a ekonomická situace na Ukrajině není kvůli válečnému konfliktu s Ruskem, vysokou mírou korupce a zaostávajícím reformám dosud stabilizována. Ukrajina ale i tak nemá jinou cestu, než začít s modernizací a obnovou země. Otázka přitom zní, zda se k participaci na obnově Ukrajiny odváží i české firmy.

„Ukrajina je i v současné době pro české investory dosti nečitelná,“ říká vedoucí výboru pro export a člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [AMSP ČR] Evžen Reitschläger.

Přesto se domnívá, že Ukrajina bude muset ve střednědobém časovém rámci masivně investovat nejen do domácí infrastruktury. A to ze dvou důvodů. Za prvé, aby nastartovala ekonomické reformy a stala se atraktivní pro zahraniční investory. Za druhé, aby zabránila masivnímu odchodu svých lidí do zemí střední a západní Evropy, kde obsazují pracovní místa ve výrobách všeho druhu.

Už kvůli tomu podle Evžena Reitschlägera současná situace na Ukrajině představuje velkou příležitost pro české podnikatele. Nebo alespoň pro ty, kteří se dle jeho slov nenechají lehce odradit „různými hlasy“ a jsou ochotni a připraveni si na svou příležitost počkat.

„Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tamější obchodní partneři jsou vstřícní a otevření obchodním aktivitám,“ říká Evžen Reitschläger.  

Ukrajina je riziková

Fakt je, že „různé hlasy“ upozorňují na to, že investice na Ukrajině mají svá rizika. Ať už se týkají investic do výrobních závodů na území Ukrajiny nebo obchodní výměny. Výjimečné nejsou ani případy, kdy čeští podnikatelé z důvodu nevymahatelnosti práva na Ukrajině přišli o své investice. Anebo narazili na tamější špatnou pracovní morálku jak ukrajinských managementů, tak řadových zaměstnanců. Problém je i ve stále pokračujícím konfliktu Ukrajiny s Ruskem.

Základní informace o Ukrajině:

• Rozloha: 603 700 km²
• Počet obyvatel: 44 mil.
• HDP: 112,2 mld. $ – 2017
• HDP na obyv.: 3 095 $ – 2018, 2 640 $ – 2017
• Růst HDP: 3,3 % – 2018, 2,5 % – 2017
• Veřejný dluh vůči HDP: 87,9 % – 2018, 102,8 % – 2017
• Zahraniční zadluženost: 114,7 mld. $
• Míra inflace: 9,8 % – 2018, 13,7 % – 2017
• Nezaměstnanost: 9 % – 2018, 9,9 % – 2017

Problémy ostatně připouští i analýza obchodních příležitostí AMSP ČR: „Vzhledem ke stále složité situaci na Ukrajině z hlediska politického i ekonomického tam nelze zatím očekávat výraznější aktivity českých investorů. Četné příležitosti sice existují, nicméně riziko investic je příliš vysoké. Tomu též odpovídá klasifikace Ukrajiny v nejrizikovější kategorii zemí exportní pojišťovnou EGAP.“

Na druhou stranu i v případě Ukrajiny platí to, co platí u každé investice. Totiž, že není výnosu bez rizika. Navíc za situace, kdy Ukrajina nemá jinou možnost než začít s modernizací většiny ekonomických sektorů, včetně průmyslu a zemědělství. Což je jednoznačná příležitost i pro české firmy, které nebyly z logických důvodů na Ukrajině aktivní. Zatímco loni činily ukrajinské investice v Česku bezmála 2,5 miliardy korun, české investice na Ukrajině jen 206 milionů korun.

Čeští investoři na Ukrajině

Podle analýzy AMSP ČR v současnosti na Ukrajině investovaly cca dvě stovky českých firem. Mezi prvními je třeba jmenovat společnost Moravské naftové doly [MND] z investiční skupiny KKCG. Ta investovala do plynových ložisek na západě Ukrajiny. Dále pak Škodu JS podílející se na modernizaci a zvyšování bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren.

Významným projektem je rovněž spolupráce na výstavbě výzkumného a výrobního komplexu farmaceutické firmy Interchim a české firmy Block. Důležitá je i investice společnosti Eurocar do montážního závodu v Užhorodské oblasti, v němž jsou dlouhodobě montovány osobní vozidla Škoda pro ukrajinský trh. Loni jich tam bylo smontováno 5 660.

Na Ukrajině dále investují konsorcia společností v čele s T-Machinery v oblasti těžby uhlí v Luhanské oblasti. Dále pak Energetický a průmyslový holding – EPH [společnost Nafta] do využití Juzovského naleziště přírodního plynu.

Z hlediska investic na Ukrajině je třeba dodat, že investování zahraničních subjektů na Ukrajině upravuje zákon „O podmínkách zahraničního investování“. V praxi pak Ukrajina nenabízí žádné specifické podpory zahraničních investic. Zahraničním investorům poskytuje stejné podmínky jako investorům domácím i záruky proti nucenému vyvlastnění a proti nezákonným akcím státních orgánů.

Obchod s Ukrajinou

Největším obchodním partnerem Ukrajiny zůstává Rusko. Za ním následují Čína, Německo, Bělorusku, Polsko, USA a Itálie. Z hlediska českého zahraničního obchodu je Ukrajina na 23. místě. Na 20. místě v českém vývozu, 22. místě v českém dovozu.

Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je v tomto ohledu dobrou zprávu, že Ukrajina zavádí takzvanou prohloubenou a komplexní dohodu o zóně volného obchodu v rámci Asociační smlouvy s Evropskou unií.  EU jako celek představuje pro Ukrajinu významný trh s podílem 42 % na celkovém ukrajinském vývozu.

Největší podíl na celkovém ukrajinském dovozu tvořily loni nerostné suroviny [23 %] a strojírenské výrobky [19,4 %]. Významný podíl však připadá též na dovozy pro chemickou produkci [13,5 %], dopravní prostředky [11,2 %], zemědělské a potravinářské výrobky [10,8 %], kovy a výrobky z nich [5,6 %] a plasty [5,5 %].

Největší skupinou z Ukrajiny vyváženého zboží byly loni zemědělské a potravinářské výrobky [42,6 %], kovy a výrobky z nich [26,7 %], nerostné suroviny [8,4 %], strojírenské výrobky [7,7 %], dřevo a papír [3,6 %], chemické výrobky [3,2 %] a výrobky lehkého průmyslu [2,3 %].

České firmy obchodující s Ukrajinou

Prohloubená a komplexní dohoda o zóně volného obchodu v rámci Asociační smlouvy s Evropskou unií by podle vicepremiéra a ministra Karla Havlíčka mohla více podpořit i český vzájemný obchod s Ukrajinou. Ten přitom už loni stoupl na rekordních 59,8 miliardy korun. To znamená, že už nyní se na českém vývozu na Ukrajinu podílejí desítky českých společností.

Podle analýzy AMSP z nich lze jmenovat Ravak Příbram s vývozem sanitární techniky. Dále pak společnosti LECO Instrumente Plzeň s vývozem zařízení pro průmyslové laboratoře, TTC Marconi a Sitel s vývozem telekomunikační techniky a zařízení. Pak společnosti Alstom Power Brno s vývozem průmyslových kotlů, Tedom Třebíč s vývozem kogeneračních jednotek anebo PEKM Kabeltechnik Liberec s vývozem automobilových svazků.

S ukrajinskými partnery obchoduje i společnost Hamé s vývozem potravinářských výrobků, společnost Tekro s vývozem krmných směsí a vitamínových koncentrátů pro živočišnou výrobu nebo společnost Biotal s vývozem technologií zpracování biomasy a výroby peletek. S Ukrajinou je v obchodním styku i společnost NUVIA v oblasti modernizace bezpečnostních systémů ukrajinských jaderných elektráren.

Válka v zemi

Z hlediska dalšího vývoje na Ukrajině zůstává klíčové, jaké vztahy Ukrajina nakonec naváže s Ruskem, Evropskou unií i Spojenými státy americkými, jež jsou v oblasti aktivní obchodně a v celém regionu pak i vojensky prostřednictvím Severoatlantické aliance [NATO].

Na druhou stranu válka na Ukrajině, na jejímž začátku se politicky angažovaly jak USA, tak Rusko, započala již před pěti lety na jaře 2014. Občanská válka vyústila napadením Ukrajiny Ruskem, které si vojenskou silou podmanilo ukrajinský Krym. Rusko zároveň vojensky podporovalo ruské obyvatele Ukrajiny v boji s ukrajinskou armádou a ukrajinskými dobrovolnickými prapory. Dosud ve válce podle odhadů OSN zemřelo na 13 tisíc lidí.

Na východě Ukrajiny je situace neklidná dodnes. Na dvou dočasně okupovaných východních územích vládnou s ruskou podporou dvě skupiny, které se označují jako Doněcká a Luhanská lidová republika.

Papírové sankce a Ukrajina

V důsledku konfliktu Evropská unie uvalila obchodní sankce na Rusko, které stále trvají. A to i přesto, že jsou obcházeny mnoha evropskými zeměmi formou speciálních dohod, nebo například exportem do Ruska prostřednictvím třetích zemí, například Běloruska.

Novinka je, že v Paříži se na začátku prosince [9. 12.] mají sejít prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny [Emmanuel Macron, Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj] a německá kancléřka Angela Merkelová. A ve formátu takzvané normandské čtyřky mají jednat o ukončení rusko-ukrajinské války.

Obrat přišel poté, kdy se ukrajinským prezidentem stal Volodymyr Zelenskyj, jehož strana následně zvítězila i v parlamentních volbách. Ten projevil vůli k dohodě s Ruskem i za cenu ústupků v podobě udělení zvláštního statusu Ruskem okupovaných území na Ukrajině.

–DNA–