Takzvaný liniový zákon – novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury – míří k projednání do Sněmovny.
Novela takzvaného liniového zákona má zkrátit dobu přípravy staveb pod deset let ze současných třinácti. Cílem novely je urychlit povolovací procesy, které brání včasnému zahájení staveb.
„Podstatným nástrojem k urychlení přípravy staveb je možnost umístit a povolit dopravní stavbu v jediném řízení. A to na základě méně podrobné dokumentace, se kterou je spojen také pouze jediný přezkum. V praxi by to mohlo znamenat zkrácení přípravy jednotlivých staveb až o tři roky,“ říká ministr dopravy Vladimír Kremlík [za ANO].
Změnou má být i název zákona. Navrhuje se doplnění zkráceného návrhu tohoto zákona, a to v podobě, která je pro jeho označení již dnes běžně užívána, tedy liniový zákon.
Zkrácené lhůty i fikce souhlasu
Návrh novely zákona dále zavádí Jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. V takových případech bude nově vydáváno jediné závazné stanovisko. To nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Což může oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok.
Součástí právní normy jsou i pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek.
„Lhůty jsou stanoveny maximálně na 30 dní, respektive na 60 dní ve zvlášť složitých případech. Pokud nejsou tato stanoviska vydána ve lhůtách, novela počítá s tzv. fikcemi souhlasu,“ upozorňuje ministr Kremlík.
Novela zároveň umožňuje vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb potřebných pro výstavbu dopravní infrastruktury a jeho využitelnosti až po dobu tří let od jeho vyhotovení.
Celý návrh novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, zkráceně liniový zákon, je k dispozici zde v Elektronické knihovně připravované legislativy.
Vyvlastnění potřebných pozemků
Důležité jsou i související změny. Ministerstva dopravy, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj v zákoně o vyvlastnění navrhují stanovení konkrétních lhůt pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění potřebného pozemku pro stavbu. Úřady tak budou mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s dotčenými majiteli pozemků. Po něm bude následovat 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.
„Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak a motivaci, aby rozhodoval bezodkladně. Naopak výslovné stanovení lhůt přispěje k pozitivní motivaci vydávat rozhodnutí v přiměřených a realistických lhůtách,“ uvádí ministerstva v důvodové zprávě.
Zatímco správní řád předpokládá maximální lhůtu 60 dní od zahájení řízení, tuto není v řízení o vyvlastnění objektivně možné splnit, proto jsou navrhovány lhůty delší a reálnější.
Ministerstva pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu dále navrhují rozšířit možnost využití institutu mezitímního rozhodnutí i na stavby vodní a energetické infrastruktury.
Návrh dále podrobně upravuje problematiku rušení přejezdů a stanoví konkrétní kritéria, při jejichž splnění se zrušení přejezdu povolí. Tím dojde ke snížení nehodovosti na přejezdech a k zefektivnění modernizace a užívání dráhy.
Co se staví na silnicích
Aktuálně resort dopravy staví celkem 260,3 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy. Z toho dálnic na zelené louce 138,1 km, k tomu modernizace D1 v délce 60,7 km a 61,5 km jsou silnice I. třídy. V letech 2020 a 2021 bude podle Ministerstva dopravy pokračovat dostavba páteřní dálniční sítě na jihočeské D3, karlovarské D6, chomutovské D7, královéhradecké D11, frýdecko-místecké D48 nebo obchvat Otrokovic na D55.
Zprovoznění dálnic a silnic I. třídy v roce 2020:
- 21,3 km nových dálnic – 3 stavby [2 úseky D6 + D48]
- 29,5 km modernizace D1 – 3 stavby
- 24,1 km silnic I. třídy – 9 staveb
—
- D6 Nové Strašecí – Řevničov
- D6 Řevničov, obchvat
- D48 Rybí – MÚK Rychaltice
- I/11 Ostrava, prodloužená Rudná
- I/21 Trstěnice – Drmoul
- I/19 Kámen, obchvat
Nejvíce rozestavěnými dálničními stavbami jsou brněnská D1 a stavba jihočeské D3. V příštím roce to budou především dálnice D6 [Nové Strašecí – Řevničov] a D48 [Rybí-Rychaltice].
Co se staví na železnici
V letech 2020 až 2022 bude pokračovat stavba již zahájených železničních klíčových staveb. Jako je úprava tratě mezi pražským hlavním nádražím a Hostivaří, Smíchovem a Černošicemi nebo výstavba koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi směřujícího do Českých Budějovic. Opravovat se budou i nádražní budovy ve Vsetíně nebo Mostě. Práce začaly i na novém železničním spojení směřujícím z centra Prahy na Letiště Václava Havla.
Stavby na železnici v letech 2020 – 2022:
- Negrelliho viadukt
- Modernizace trati Sudoměřice – Votice
- Optimalizace trati Praha Hostivař – Praha hl. nádraží
- Rekonstrukce Přerov II. stavba
- Revitalizace a elektrizace trati Oldřichov u Duchcova – Bílina
Pro rok 2020 jsou připraveny dálnice k zahájení za 23,6 miliardy korun, pro rok 2021 za 51,3 miliardy korun. Podobně se bude investovat do nových železničních koridorů. V příštím roce budou investice v celkovém objemu 27,1 miliardy korun. V roce 2021 to bude 45,6 miliardy korun. V roce 2022 pak počítá Ministerstvo dopravy s 32,3 miliardy korun.
