Minimální mzda stoupne z letošních 13 350 korun na 14 600 korun v roce příštím. To je navýšení minimální mzdy o 1 250 korun. Těsně před koncem roku se na tom shodlo hnutí ANO s Českou stranou sociálně demokratickou [ČSSD]. Návrh musí ještě schválit vláda.
Minimální měsíční mzda je státem stanovená výše minimální odměny za práci v rozsahu 40ti hodin týdně. Navýšení minimální mzdy je nakonec jiné, než na posledním jednání tripartity v několika variantách navrhovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV].
Je o stokorunu vyšší, než byl nejnižší návrh MPSV ve výši 14 500 Kč, a stokorunu nižší, než byl druhý nejvyšší návrh MPSV ve výši 14 700 korun. V nejvyšší variantě MPSV navrhovalo zvýšení minimální mzdy na 15 000 korun.
Navýšení minimální mzdy na 14 600 korun přivítal premiér Andrej Babiš [ANO]. Řekl, že jde o „dobrý kompromis“. Spokojený je i předseda ČSSD Jan Hamáček. Podle něj navíc musí minimální mzda znatelně růst i v příštích letech, jinak bude ČR země levné práce.
Zaměstnavatelé jsou ostře proti
Kdo je ovšem s koaličním návrhem na navýšení minimální mzdy hrubě nespokojen, jsou zaměstnavatelé.
„Růst minimální mzdy o téměř deset procent na 14 600 korun, který schválila vládní koalice, neodpovídá ekonomické realitě. Minimální mzda roste výrazně rychleji než naše ekonomika a inflace i než průměrná mzda,“ uvedla například za Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] jeho mluvčí Eva Veličková.
Obdobný názor razí i Hospodářská komora ČR [HK ČR]. Ta v minulosti nárůst minimální mzdy vůbec odmítala.
„Příklad Řecka, kde se růst mezd dlouhodobě odpoutal od růstu produktivity práce, by měl všechny důrazně varovat. Politika stylem po nás potopa nemůže dlouhodobě fungovat,“ uvedl před časem prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Přitom dodal, že pro ekonomiku ČR by byl nejméně škodlivý nulový růst minimální mzdy. Upozornil i na to, že současný růst mezd, který loni v ČR podle ČSÚ dosáhl 8,1 %, je především zásluha podnikatelů.
V rozhovoru pro Fintag.cz Vladimír Dlouhý svá slova upřesnil: „Jsou to firmy a naši podnikatelé, kdo vytváří blahobyt obyvatel České republiky. Nikdo jiný. Všechno ostatní je placeno z daní.“
Nesouhlasí i podnikatelé
Neúměrné navýšení minimální mzdy kritizují i samotní podnikatelé. Například podle předsedy Družstva CBA CZ [obchody s potravinami] Romana Mazáka současná diskuze o nárůstu minimální mzdy vychází hlavně ze skutečnosti, že v ČR je její výše ve srovnání s ostatními unijními zeměmi šestá nejnižší. Příliš se ale podle něj nemluví o tom, že za tuto mzdu pracuje minimum lidí. [Jedná se asi o 150 tisíc lidí, pozn. red.]
„Mnohem více jich pracuje za mzdu zaručenou. Z hlediska tohoto ukazatele se v Evropě nacházíme na desátém místě, kdy jsme před kompletní východní Evropou a částí i té západní,“ upozorňuje Roman Mazák.
Dodává, že problém je zejména skutečnost, že se výše zaručené mzdy odvíjí od té minimální. Což znamená, že když se zvedne minimální mzda o 1 250 korun, bude to znamenat, že zaručená mzda se zvedne o necelých 2 500 korun.
Růst minimální mzdy značí růst příjmu státu
Důvod? Minimální měsíční mzda je uváděna v hrubém. To znamená, že stejně jako jiné mzdy podléhá zdanění. Z částky se odvádí zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu. Daň se navíc vypočítá ze superhrubé mzdy.
Tj.: Hrubá mzda navýšená o odvody, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel – na sociální pojištění 25 % z hrubé mzdy a na zdravotní pojištění 9 % z hrubé mzdy – součet je základem pro výpočet 15% daně z příjmu. To znamená, že z navýšení minimální mzdy velice slušně profituje i stát, tedy vláda.
Naopak přínos pro zaměstnance je diskutabilní, protože růst mezd se vždy projeví ve zvýšených cenách. To potvrzuje i Hospodářská komora ČR.
Firmy zdraží a uberou z investic
„Pokud vláda skutečně zvýší minimální mzdu reálně zaměstnavatelům nezbude nic jiného, než další, tentokrát 9,4% zvýšení mezd vstřebat prostřednictvím zvýšení cen pro zákazníky,“ stojí v jejím aktuálním prohlášení.
Komora zároveň upozorňuje na to, že vyšší personální náklady omezí investice firem do efektivnější výroby. A tím sníží jejich konkurenceschopnost.
„Když neroste produktivita práce, nemohou firmy úspěšně soutěžit se zahraniční konkurencí. Zaostávají s tím, že v konečném důsledku bude řada z nich nucena propouštět,“ stojí v prohlášení komory.
Zároveň i upozorňuje, že západní země nedoženeme vyšší minimální mzdou, ale vyšší produktivitou.
O způsobu navýšení minimální mzdy
Zaměstnavatelé a podnikatelé dále kritizují i to, že vláda přichází s informací o tom, kolik bude činit minimální mzda v příštím roce pozdě. To jim vadí zejména kvůli tomu, že jim neznalost tohoto faktu brání v přípravě finančních plánů na příštích rok. V nichž personální náklady hrají nemalou roli. Výhrady ale mají i k tomu, jakým způsobem byla nyní výše minimální mzdy stanovena.
„Nevíme, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí k této částce došlo, protože nezveřejnilo parametry výpočtu. Pro firmy je takové zvyšování minimální mzdy, z níž se odvozují mzdy zaručené, nebezpečné,“ vysvětluje Eva Velíšková.
Dodává navíc, že zaměstnavatelé dlouhodobě požadují jasný vzorec pro výpočet minimální mzdy. Tedy vzorec, který respektuje výkon ekonomiky a inflaci.
„Kdyby takový vzorec existoval, rostla by minimální mzda pro příští rok o 700 Kč, jak navrhoval Svaz průmyslu,“ upřesňuje.
Minimální mzda se zvedala naposledy letos v lednu. Letos činí 13 350 korun. Odbory požadovaly zvednutí o 1640 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Na tripartitě ale k dohodě nedošlo. Rozhodnutí je tedy na koalici, respektive na vládě.
