Důvěra v českou ekonomiku v listopadu klesla mezi podnikateli i mezi spotřebiteli. Mnohým českým domácnostem to ale nikterak nebrání navyšovat objem sjednaných úvěrů před Vánoci. Odborníci ale varují: Snadno sjednaný úvěr v době konjunktury se v horších časech může ještě snadněji proměnit v zátěž.
Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v listopadu klesl souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku mezi spotřebiteli o 1,6% bodu. U spotřebitelů se důvěra po říjnovém růstu snížila na 102 bodů, což je nejhorší výsledek od října 2014.
„Z aktuálního šetření mezi spotřebiteli ale i vyplynulo, že se zhoršily jejich obavy o vlastní finanční situaci,“ doplňuje vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Další špatnou zprávou je, že oproti říjnu poklesl i jejich úmysl spořit si. Neutrální zůstává, že obavy spotřebitelů z růstu cen zůstaly meziměsíčně téměř stejné. Stejně jako se téměř nezměnily obavy domácností ze zvýšení nezaměstnanosti.
Objem sjednaných úvěrů roste
Výše uvedené ale jako by neexistovalo při pohledu na letošní rostoucí objem sjednaných úvěrů před Vánoci. Zatímco v loňském roce činila průměrná výše úvěru v předvánočním období 12 520 korun, letos je to již 13 810 korun. Češi si přitom letos před Vánoci půjčují o deset procent více než loni. Alespoň to vyplývá z dat nebankovního poskytovatele úvěrů společnosti Profi Credit.
„I přes očekávaný pokles růstu české ekonomiky zájem o nebankovní půjčky v meziročním srovnání tak mírně roste. Letos evidujeme nárust v objemu poskytnutých půjček o 15 procent oproti jiným částem roku“, říká generální ředitel Profi Creditu Pavel Klema.
Fakt je, že Vánoce patří z hlediska rodinných rozpočtů k nejnáročnějším obdobím roku. Domácnosti vydávají peníze za nákup dárků, ale více i za potraviny, alkohol, cukroví, či vánoční výzdobu. Tyto výdaje je ale podle Pavla Klemy schopna většina domácností pokrýt z běžného příjmu.
„Z našich interních průzkumů víme, že na samotné vánoční dárky si půjčuje minimum Čechů. Objem sjednaných úvěrů v předvánočním období roste i proto, že za jejich nákup často utratí většinu peněz a pak jim nezbývají prostředky na nečekané výdaje jako oprava pračky či auta,“ vysvětluje.
Ačkoliv z dlouhodobých průzkumů vyplývá, že po půjčce sahá v souvislosti s těmito výdaji pouze přibližně dvě procenta obyvatel, v absolutních číslech se jedná o desetitisíce Čechů. Pozitivem podle Pavla Klemy tak je, že se postupně zlepšuje platební morálka Čechů.
Myslet i na budoucí měsíce
Zlepšující se platební morálku dlužníku potvrzují i zástupci Negativní Registru Fyzických osob SOLUS. Přitom ale zdůrazňují, že v ČR je cca 600 tisíc osob s dluhem po splatnosti.
„Spotřebitelé dnes uzavírají plni optimismu smlouvy, které budou muset plnit i za několik let. V té době ale může být ekonomická situace České republiky zcela odlišná od té dnešní,“ vysvětluje tajemník SOLUSu Jan Stopka.
Varují zejména před půjčkami na internetu s vysokými úroky i úvěry, jejichž získání je podmíněno ručením hmotnou věcí, jako je například auto nebo nemovitost. Problematické jsou podle něj pak ty úvěry, u kterých jejich poskytovatel nikterak neprověřuje bonitu dlužníků. To znamená jejich schopnost dluh splácet.
„Internet je stále plný nabídek na půjčky poskytované bez ověření platební morálky klienta v registrech. Anebo dokonce takových, kde záznam o dluhu v registru podle poskytovatelů není problémem. Takové půjčky však představují pro klienty obrovské riziko,“ vysvětluje.
Rizikové zadlužování
Podle výzkumu České bankovní asociace [ČBA] má zkušenost s nákupem zboží nebo služeb na úvěr v Česku 60 procent lidí. Navíc nejde jen o zkušenost historickou, protože většina z nich [65 %] úvěr k dnešnímu dni stále splácí.
Necelá pětina Čechů má zkušenost s nákupem na úvěr ve výši do 20 tisíc korun [19 %], 16 % pak s částkou mezi 20 až 100 tisíci korun a nad 100 tisíc korun 30 % respondentů. Vyšší částky pohybující se v řádech statisíců si obecně berou lidé v produktivním věku 30 až 50 let. Z výzkumu dále vyplývá, že každý třetí Čech [33 %] se přitom zadlužuje rizikově.
„Index rizikového zadlužování, který vychází z přepočtu na celou dospělou populaci, se letos oproti loňsku nezlepšil. Pohybuje se opět na hranici 20 procent. Lze tedy konstatovat, že rizikové zadlužení se týká 20 procent Čechů, to je. 1,58 milionů dospělých Čechů,“ říká ředitelka výzkumu z agentury SC&C Jana Hamanová.
Touha někam patřit
Osoby, které mají tendenci se rizikově zadlužovat, výzkum charakterizuje zejména jako mladé lidi [18-34 let] a respondenty s nižším vzděláním. Ti si často berou úvěry od více poskytovatelů. To potvrzuje i Martina Viewegová z pražského Psychologického centra Psychoterapie Anděl.
„Když tato skupina kouká na reklamu, tak jednoduše nabyde dojmu, že danou věc potřebuje. Vypíná kritický rozum. Nakupuje. A v kontextu třeba těch značek, značkového zboží, v praxi vidíme spoustu lidí, kteří jsou třeba i na sociálních dávkách. Ti místo toho, aby se snažili svou situaci zlepšit, se raději soustředí na pořízení si značkového oblečení nebo elektroniky,“ vysvětluje.
Jako důvod uvádí uspokojení z toho, že pořízením značkových věcí, člověk patří do té „správné skupiny lidi“. Podle výzkumu ČBA z této rizikové skupiny by si jedna třetina spotřebitelů neváhala vzít půjčku na splátku předchozího úvěru. Rozeseti jsou po celé České republice a úvěr si nejčastěji berou na nákup spotřební elektroniky či automobilu nebo motocyklu.
