V Alpách začala zimní sezóna a lyžařské vleky se brzy rozjedou i u nás. Mnoho Čechů vyrazí na lyže, přičemž tisíce z nich se zraní. A to často bez odpovídajícího pojištění. Bez pojištění totiž podle statistik vyjíždí kažý čtvrtý Čech. Jak a proč se pojistit na zimní dovolenou doma i v zahraničí?
Podle údajů cestovních agentur zájem o zimní dovolené oproti loňsku stoupá. Rušno tak nastává i pro horskou službu, kterou každoročně čeká tisíce zásahů. Jen u nás v zimní sezóně 2017/2018 vyjeli k bezmála osmi tisícům zraněných, především k lyžařům a snowboardistům. Mezi nejčastější úrazy patřily poranění kloubů, pohmožděniny a zlomeniny.
„K začátku listopadu jsme evidovali meziroční nárůst prodejů lyžařských zájezdů o téměř deset procent. Vrchol prodeje tohoto typu zájezdů však teprve přijde,“ říká tisková mluvčí cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková.
Dodává, že z cílových destinací momentálně vede Itálie, na druhém místě pak Rakousko.
„Oblíbené jsou také pobyty v tuzemsku, na Slovensku a ve Francii,“ upřesňuje.
Na lyže a bez pojištění
Kdo se chystá na cestu na české hory nebo do zahraničí, by ale neměl vyrážet bez vhodného cestovního pojištění. Podle záchranářů horské služby je totiž riziko vážných úrazů nezanedbatelné.
„Léčbu v České republice lidem samozřejmě zaplatí zdravotní pojištění. Cestovní pojistka ale navíc obsahuje pojištění odpovědnosti, které lidem kryje záda v případě, že někomu způsobí škodu nebo zranění. Dále je součástí také úrazové pojištění, které funguje v podstatě jako odškodné při úrazu s trvalými následky,“ vysvětluje mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje.
Na sjednání cestovního pojištění podle ní navíc občas hřeší i lyžaři mířící na Slovensko, kteří počítají s tím, že se v případě problémů jednoduše vrátí zpět do Česka. Ačkoliv jsou Tatry takřka za rohem, převoz sanitkou zpět domů přijde i na několik desítek tisíc korun. Zásah horské služby i na statisíce. Bez sjednaného pojištění je bude zraněný hradit z vlastní kapsy.
Odborníci dále doporučují si nejen sjednat cestovní pojištění, ale spolu s ním zvolit i odpovídající pojistné částky. Podle odborníků pro nenáročný eurovíkend postačí léčebné limity do dvou milionů korun. Pro alpskou lyžovačku je vhodné navýšení alespoň na pět milionů korun.
Důležitá je i destinace, kam člověk míří. Například náhlé vyžádání zubního ošetření přijde dráž ve Švýcarsku než v Rumunsku. Známy jsou i případy z USA, kde například náhlá mozková příhoda může pacienta vyjít i na více než milion korun. Kupříkladu jenom léky jsou v USA ve srovnání s Evropou dražší o více než 70 %.
Děti a pojištění odpovědnosti
Častou chybou v cestovním pojištění je i domněnka, že není nutné jej vyřizovat pro nezletilé děti. To je ovšem omyl. Cestovní pojištění platí pouze pro konkrétní osobu, pro kterou je sjednáno. To znamená, že není přenositelné, a to ani z rodiče na nezletilé dítě. Je tedy nutné jej sjednat pro každého člena rodiny zvlášť. Zpravidla je ale dětská pojistka o něco levnější. Zahrnovat by každopádně měla také pojištění odpovědnosti. Právě nezkušení děti snadno způsobí vysoké škody. Stačí, aby v hotelové recepci například „zlikvidovaly“ vitrínu s drahým sklem na prodej.
Avšak i velcí cestovatelé mohou způsobit nemalé škody. Ať už hmotné nebo na zdraví další osoby. Stačí třeba, aby český lyžař v rakouských Alpách na lyžích zranil dobře placeného německého vysokého manažera. Pokud ho vyřadí z práce, zaplatí mu finanční újmu dle výše ušlé mzdy. Dodávat, že mzdy v Česku a v západní Evropě mají rozdílné parametry, nemá smysl.
Co umí kartička zdravotní pojišťovny
Cestovní pojištění zdarma nabízejí často i banky jako bonus k platební kartě. Toto pojištění ale bývá jen velice základní s výrazně nižšími pojistnými limity a často neposkytuje možnost připojištění rizikových sportů. Podobně omezené možnosti poskytuje i kartička zdravotní pojišťovny, na kterou Češi při cestě po Evropě často spoléhají.
„Kartička zdravotní pojišťovny sice platí ve všech státech Evropské unie, v Norsku, ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku i na Islandu, ale kryje pouze náklady lékařsky nezbytné zdravotní péče v lékařských zařízeních zapojených do systému státní zdravotní péče. Nekrytou péči, stejně jako ošetření v soukromém zařízení si potom musíte zaplatit sami,“ varuje produktový specialista Direct pojišťovny Michal Kozub .
Nemocnici, ve které bude pacient ošetřen, si přitom především ve vážných případech sám nevybírá. To znamená, že v soukromém zařízení může skončit snadno. Například den pobytu v nemocnici v Itálii, Rakousku či Francii přijde na 20 tisíc korun. Léčba méně závažných zranění, jako vykloubeniny, stojí i několik desítek tisíc. Vážná zranění – mnohonásobné zlomeniny, poranění páteře a podobně – spolknou z rodinného rozpočtu až statisíce.
Dále platí, že v některých zemích, například ve Francii, je pravidlem přímá úhrada péče pacientem. Což znamená až následné refundování zaplacené částky tuzemskou zdravotní pojišťovnou.
V případě úhrady za ošetření v hotovosti v zemích EU je proto nutné uschovat účty. Po návratu do ČR je zdravotní pojišťovny, do výše platných tarifů, refundují.
Na lyže bez alkoholu
Alkohol a sport k sobě sice nepatří, ale většina lyžařů si dovolenou bez svařáku na sjezdovce nedokáže ani představit. Pojišťovny ovšem pojistné plnění podmiňují limitem zjištěného alkoholu v krvi. Znamená to, že když si dáte u sjezdovky jedno pivo nebo svařák, už se na pojišťovnu nemůžete spoléhat?
„Takto striktní to rozhodně není. Podstatné je to, zda měl alkohol na danou nehodu či úraz vliv. To vždy posoudí lékař, který se úrazem bude zabývat. S jednou skleničkou svařáku se tedy většinou nemusíte bát. Rozhodně to ale s alkoholem nepřehánějte,“ uzavírá Michal Kozub.
