Růst průměrné nominální mzdy zpomaluje. A to i přesto, že ve 3. čtvrtletí průměrná mzda meziročně vrostla o 2 163 korun na 33 697 korun. Na budoucí další zpomalování růstu mezd ukazuje i situace na trhu práce, kde ČR začínají opouštět zahraniční agenturní pracovníci.
V letošním třetím čtvrtletí se podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] zvýšila průměrná nominální mzda o 6,9 %. Po odečtení inflace pak o čtyři procenta. Medián mezd činil 29 549 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení.
Obecně platí, že ženy v České republice jsou placeny hůře než muži. Zatímco u mužů činil medián ve třetím čtvrtletí 31 909 korun, u žen byl 26 887 korun. To je rozdíl 5 022 korun. Největší rozdíly mezi měsíční mzdou žen a mužů jsou u nejvýše odměňovaných profesí. Rozdíl je 28 procent.
Zatímco u žen byl ve třetím čtvrtletí horní decil 45 728 korun, u mužů byl 58 338 korun. Rozdíl je 12 610 korun. S klesajícím výdělkem se rozdíly stírají. Rozdíl je už „jen“ sedm procent. To je 15 139 korun u žen oproti 16 234 korunám u mužů. Rozdíl: 1 095 korun.
Růst mezd zpomaluje
Za všechna letošní tři čtvrtletí činila průměrná mzda 33 429 korun. V meziročním srovnání jde o nárůst o 7,22 procenta [2 233 korun Kč]. Na straně druhé rostla i inflace [+2,8 %]. To znamená, že průměrná mzda letos reálně stoupla o 4,3 procenta. Letošní inflace je o 0,7 p. b. vyšší než loňská.
„Z toho plyne, že v reálném vyjádření je pak mzdový růst výrazně slabší. Zatímco mzdy letos vzrostly o čtyři procenta, v celém předchozím roce 2018 to bylo o 5,3 procenta. V roce 2017 pak o 4,2 procenta,“ vysvětluje ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Vývoj nom. a reálné průměrné mzdy, index ke stejnému čtvrtletí předchozího roku
Zpomalení tempa růstu průměrných mezd potvrzuje pro Fintag.cz i ekonom Investment Banking Komerční banky Michal Brožka.
„Tempo růstu mezd zůstává i nadále solidní, ale zjevně zpomaluje. V mezikvartálním vyjádření růst mezd zpomalil na 1,6 procenta z předchozích 1,7 procenta,“ říká.
Mzdy táhnou učitelé
Podle ekonomů mzdy rychleji rostou ve veřejném sektoru. Aktuální důvod je navyšování platů učitelů, jejichž platy jsou dlouhodobě nízké. Stejné to bude i v roce příštím.
„V příštím roce čekáme růst platů ve veřejné sféře o 6,7 procenta. V privátní sféře lehce pod šest procent. Hlavním tahounem růstu mezd ve veřejné sféře, ale budou opět učitelé, kterým vláda přislíbila zvýšit platy zhruba o deset procent,“ upřesňuje Michal Brožka.
Nebýt zvýšení platů ve školství, nárůst mezd ve veřejném sektoru by mohl v příštím roce být cca 4,5 procenta. Ekonomové jsou ale i tak přesvědčeni, že z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti české ekonomiky jsou investice do vzdělávání na místě.
„Zatím se nezdá být relevantní obava, že by firmy měly problém s tím, že by jim pracovníci utíkali do školství,“ upřesňuje Michal Brožka.
V souvislosti s růstem mezd pak dodává, že v ČR růst produktivity práce zaostává za růstem mezd. Což pro firmy znamená pokles ziskových marží.
Jak a kde rostly mzdy
Podle ČSÚ byl ve třetím čtvrtletí meziroční nominální nárůst mezd více než pětiprocentní. Výjimka byla pouze veřejná správa a obrana s nárůstem 4,9 %. Nejvyšší růst pak byl u již zmíněného školství [+11,1 %].
Nejnižší mzdový přírůstek byl ve třetím čtvrtletí v Praze [+5,9 %]. Naopak zvýšení mezd se nejvýrazněji projevilo ve Středočeském kraji [+7,7 %]. V něm je mzdová úroveň po Praze druhou nejvyšší [34 058 Kč] a dále v Královéhradeckém kraji [+7,6 %]. Tam činí průměrná mzda 31 310 Kč.
„Jde o dlouhodobý vývoj, který hlavní město postupně přibližuje ostatním krajům. Přesto je zde stále výrazný odstup. Průměrná mzda je v Praze 41 720 korun,“ vysvětluje Dalibor Holý.
Nejvyšší průměrné mzdy jsou:
- V informačních a komunikačních činnostech s úrovní 57 785 korun. Zde průměrná mzda meziročně vzrostla o 5,5 procenta.
- V peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda meziročně stoupla o 8,8 procenta na 56 191 korun.
- V odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam činí průměrná mzda 46 376 korun s růstem o 7,1 procenta.
- V průmyslových odvětvích byl aktuální mzdový růst slabší [6,2 %]. Ve zpracovatelském průmyslu mzda vzrostla o 6,1 procenta na 32 917 korun.
- V obchodě [velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel] vzrostla průměrná mzda o 6,8 procenta na 31 702 korun.
- V zemědělství, lesnictví a rybářství mzdy vzrostly o 7,4 procenta na 27 961 korun.
- Druhá nejnižší průměrná mzda je v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 7,9 procenta na hodnotu 22 639 korun.
- V ubytování, stravování a pohostinství, kde průměrná mzda vzrostla o 6,9 procenta. Stále tak zůstává na nejnižší úrovni [20 214 Kč] ze všech odvětví.
Vývoj počtu zaměstnanců podle odvětví
Zatímco ve třetím čtvrtletí vzrostl objem mezd o sedm procent, počet zaměstnanců vzrostl už jen o 0,1 procenta [+5,4 tis. osob]. To podle ČSÚ znamená, že se v letošním třetím čtvrtletí takřka zastavil růst náboru nových pracovníků. Ten přitom trval od roku 2014. Znatelný úbytek pracovníků hlásí zemědělství a nově i průmysl.
- V zemědělství meziročně ubylo 19 tisíc míst [-2,0 %].
- V průmyslu pokračoval ubytek pracovníků v těžbě a dobývání, ale významný byl úbytek pracovníků ve zpracovatelském průmyslu. V jeho případě došlo k meziročnímu poklesu o 16 tisíc pracovníků [-1,4%]
- S propadem poštu pracovníků souvisí i propad v odvětví administrativní a podpůrné činnosti. Tam převažují agenturní zaměstnanci pracující převážně v průmyslu. Jejich meziroční pokles je 6,5 tisíce osob. To je úbytek o 3,3 procenta.
- Další úbytek hlásí i peněžnictví a pojišťovnictví. Tam došlo k meziročnímu poklesu o 1 400 lidí. To je relativní úbytek o 1,9 procenta.
- I přes stále dobré výsledky stavebnictví i v jeho případě meziročně došlo k úbytku pracovníků. A to o půl tisíce.
Podle ČSÚ tak ve třetím čtvrtletí došlo k mírnému úbytku počtu zaměstnanců ve většině krajů. Nejvýrazněji v Karlovarském [-2,0 %]. Výjimkou byla Praha, kde meziročně přibylo zaměstnanců o 2,3 procenta. Výrazněji vzrostly počty zaměstnanců i v Královéhradeckém kraji [+1,1 %].
Odvětví s nárůstem počtu pracovníků
I přes zmíněné poklesy, jsou odvětví, kde počet pracovníků stoupá.
- To byly činnosti v oblasti nemovitostí [+5,2 %].
- Početní přírůstek byl i ve velkoobchodě a maloobchodě. Tam přibylo šest tisíc pracovníků [+1,2 %].
- Dlouhodobý růst potvrdilo odvětví informační a komunikační činnosti. A to o 2 400 pracovníků [+2,0 %].
- Nárůst zaznamenaly i profesní, vědecké a technické činnosti zaměstnaly o 4 200 zaměstnanců více [+2,4 %].
- V odvětvích s dominancí státu počet zaměstnanců narostl nejvíce ve vzdělávání [8 300 osob].
- Další znatelný nárůst zaznamenalo odvětví zdravotní a sociální péčí [5 500 zaměstnanců].
- Ve veřejné správě a obraně přibylo 900 zaměstnanců.
Míra nezaměstnanosti
Zajímavý je i vývoj v oblasti zaměstnanosti. Úřady práce ke konci října evidovaly 337 tisíc nahlášených volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v ČR [2,2 %] tak setrvává na evropsky nejnižší úrovni. Aktuálně je v ČR tak zaměstnáno 5,3 milionu osob. Nezaměstnaných pak necelých 115 tisíc osob.
„V České republice je tak stále značný počet osob, které nepracují, aktivně si práci nehledají, ale uvádějí, že by pracovat chtěly,“ vysvětluje ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Také ale dodává, že tato nevyužitá pracovní rezerva se meziročně snížila o cca dvanáct tisíc osob na 98 tisíc. Což je nejméně v historii měření. Stoupající ekonomická aktivita je pak patrná zejména u žen.
Co se týče zaměstnanosti dále platí, že klesá počet pracujících osob mladších do 40 let. A roste počet zaměstnaných lidí ve vyšším věku. Zejména ve věkové skupině 45 až 49 let, ale výrazně též u 55 až 59 let a starších 65 let.
