Vláda ČR na svém pondělním jednání [9. 12.] schválila nařízení o navýšení minimální mzdy na 14 600 korun. Odsouhlasila zvýšení odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků a nařídila zvýšit platy policistům, hasičům a vůbec všem příslušníkům bezpečnostních sborů.
Minimální mzda se od 1. ledna zvýší o 1 250 korun na 14 600 korun. Zvýšení minimální mzdy je výsledkem koaliční dohody poté, kdy se na konkrétní částce nedokázaly shodnout odbory se zaměstnavateli.
Vláda ČR svým nařízením zvýší čistou minimální mzdu na 12 134 korun. Současně se nařízením zvýší i základní hodinová sazba ze 79,80 korun na 87,30 korun, tedy o 7,50 koruny. Navýšením o 9,4 procenta se minimální mzda dostane na 40,5 procenta průměrné mzdy. Odpovídajícím způsobem budou valorizovány i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
Co vybojovala ministryně Maláčová
Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] zvýšení minimální mzdy interpretuje jako úspěch ministryně Jany Maláčové [ČSSD]. Podle zprávy úřadu to byla ona, kdo vybojovala i zajistila rekordní navýšení minimální mzdy.
„Jedná se vůbec o největší navýšení v historii,“ stojí v prohlášení úřadu.
„Rekordní růst minimální mzdy za dva roky mého působení na MPSV potvrzuje vůli ČSSD skoncovat s levnou prací. Letošní nárůst je nejvyšší v historii, loni jsem vybojovala druhé nejvyšší navýšení,“ vysvětluje ministryně Maláčová.
Ekonomové poukazují na to, že růst minimální a zaručené mzdy se promítne do růstu inflace a oslabí konkurenceschopnost české ekonomiky. Ministryně Maláčová naopak argumentuje tím, že podhodnocování ceny práce oslabuje schopnost lidí žít na slušné úrovni a vede ke zvyšování výdajů státu na sociální dávky.
Ze zvýšení minimální a zaručené mzdy přitom bude profitovat i stát. Zvýšení minimální mzdy by mělo přinést do státní kasy na sociálním pojištění navíc 892 milionů korun a na odvodech zdravotního pojištění pak 382 milionů korun navíc.
Hlavními plátci zůstanou opět zaměstnavatelé v podnikatelské sféře. Dle dostupných údajů lze předpokládat zvýšení jejich ročních mzdových nákladů o cca 3,2 miliardy korun. V nepodnikatelské sféře pak o cca 582 milionů korun.
Vyšší odměny pro municipality
Odměny Vláda ČR navýšila i členům zastupitelstev územních samosprávných celků. Podle vyjádření vlády k tomuto kroku museli ministři přistoupit na základě předchozího nařízení vlády z roku 2017. Respektive poté, kdy se statistický ukazatel o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok zvýšil o více než 2,5 procenta. V roce 2018 činil tento koeficient ve srovnání s rokem 2017 dokonce 7,5 procenta. A právě o tuto procentní výši tedy od 1. ledna 2020 zvýší i odměny za výkon funkcí v samosprávě.
Podle Svazu měst a obcí ČR [SMO ČR] je ale toto navýšení nedostatečné. A to s ohledem na potřebu získávat do vedení krajů, měst a obcí skutečně kvalitní pracovníky. Svaz požaduje navýšení odměn o deset procent.
Tedy o stejně vysoké navýšení platů, které od příštího roku začne platit u ústavních činitelů. Tedy prezidenta, premiéra, ministrů, poslanců nebo senátorů.
Vyšší odměny pro policisty a hasiče i BIS
Další vybranou skupinou, které se od příštího roku zvednou platy, budou policisté, hasiči a příslušníci ostatních bezpečnostních sborů. I zde se Vláda ČR odvolává na předchozí vládní rozhodnutí plošně zvýšit všem zaměstnancům ve veřejném sektoru platy o 1 500 korun. Pokud pracují na směny pak o 1 650 korun.
Navýšení platů policistů, kterých má Česká republika v EU nejvíce na jednoho obyvatele, interpretuje i ministr vnitra Jan Hamáček [ČSSD] jako svůj úspěch. Ten uvedl: „Díky plošnému zvýšení tarifu o stejnou částku se v bezpečnostních sborech nebudou dále rozevírat platové nůžky. Reálně si tak nejvíce polepší začínající či řadoví policisté i hasiči.“
„Jde o nárůst platů, ze kterého budeme profitovat všichni, především však ti policisté či hasiči, kteří za nás nasazují své životy,“ řekl ministr Jan Hamáček.
Mezi ty, kteří „za nás nasazují své životy“, a zvednou se jim platy na základě vládního nařízení patří všichni příslušníků bezpečnostních sborů. Tedy ti, kteří jsou ve služebním poměru dle zákona o služebním poměru bezpečnostních sborů. V praxi tak jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Úřadu pro zahraniční styky a informace, BIS, Vězeňské služby, Celní správy a Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Přísnější podmínky pro získání občanství
K další vládou schválené legislativě patřila i novela zákona o státním občanství České republiky. Podle ní by měl žadatel o státní občanství nově prokazovat i přestupkovou bezúhonnost. Také vedle svých příjmů i veškeré finanční prostředky sloužící k zajištění jeho životních potřeb. A i svůj skutečný vztah k České republice.
„Mladí lidé, kteří tu dlouhodobě pobývají, by už také nedostávali české státní občanství automaticky, ale na žádost za mírnějších podmínek,“ uvádí Vláda ČR ve svém prohlášení.
Zákony upravující odpadové hospodářství
Vláda se zabývala i čtveřicí zákonů, kterými chce změnit pravidla v odpadovém hospodářství. Vedle zcela nového základního zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, vláda projednala i novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon. Ten řeší dopady nové legislativy do souvisejících právních norem.
Nový zákon o odpadech klade velký důraz na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel. Hlavním cílem je eliminovat na co nejmenší míru skládkování odpadů. A podpořit jejich třídění a recyklaci. V roce 2030 musí být v České republice recyklováno 60 procent komunálního odpadu, v roce 2035 pak dokonce 65 procent odpadu. Zákaz skládkování určitých druhů odpadů přesto Česká republika po dohodě se SMO ČR a Hospodářskou komorou ČR [HK ČR] posouvá z roku 2024 na rok 2030.
