Inflace v listopadu meziročně vzrostla na 3,1 procenta. Zdražování bude podle analytiků pokračovat i v dalších několika měsících. Dál porostou náklady na bydlení, zejména pak ceny elektřiny. A zřejmě i dál porostou ceny potravin.
Meziroční inflace v listopadu vzrostla o 3,1 procenta. Oproti letošnímu říjnu stouply listopadové ceny o 0,3 procenta. Za současným růstem inflace stojí podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] hlavně zdražování potravin a nákladů na bydlení.
„Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 3,1 %. Jednalo se o nejvyšší meziroční růst cen od října 2012,“ vysvětluje vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu [ČSÚ] Pavla Šedivá.
Inflace v listopadu tak rostla nejrychleji za posledních sedm let.
„Na růstu inflace se podílel růst cen potravin a elektřiny. Ta bude zdražovat dál. Meziroční míra inflace tak poroste i v dalších měsících a vrcholu by mohla dosáhnout v únoru,“ vysvětluje ekonom Investment Banking Komerční banky Michal Brožka.
Inflace v listopadu zrychlila kvůli bydlení
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v listopadu podle ČSÚ největší vliv ceny v oddíle bydlení. V něm se e zvýšily ceny elektřiny o 11,5 procenta, ceny tepla a teplé vody o 4,0 procenta, ceny nájemného z bytu o 3,8 procenta, ceny zemního plynu o 3,4 %, ceny vodného a stočného shodně o 2,6 procenta, tuhých paliv o 1,0 %,
Další v pořadí vlivu na růst inflace bylo zdražení cen potravin a nealkoholické nápojů. Ceny brambor meziročně vzrostly o 23,5 procenta. Ceny vepřového vzrostly o 13,3 procenta, uzenin o 10,2 procenta. Ceny cukru vzrostly o 13,6 procenta, ceny mouky o 7,1 procenta. A vzrostly i ceny ovoce o 16,2 procenta a zeleniny o 11,8 procenta. Dále rostly i ceny stravovacích služeb o 4,8 procenta a ubytovacích služeb o 3,3 procenta.
Růst inflace v meziročním srovnání naopak zbrzdil pokles listopadových cen telefonních a faxových služeb. Ty klesly o 4,1 procenta. Dále ceny v oddíle odívání, kde klesly ceny obuvy o 0,8 procenta.
Jádrová inflace zpomaluje
Podle ekonomů je současný rychlý růst cen dán srovnávací základnou. Inflace očištěná o sezónní vlivy, změny u regulovaných cen, daňové úpravy a další administrativní opatření naopak zpomaluje.
„Jádrová inflace bez cen potravin a energií dle našich propočtů mírně zpomaluje a v listopadu dosáhla 2,4 procenta. Meziměsíční anualizovaná jádrová inflace činí přibližně 2,2 procenta,“ vysvětluje Michal Brožka.
Zároveň upozorňuje, že proinflační působení domácí ekonomiky slábne. Argumentuje slábnoucím výkonem české ekonomiky, pomalejším růstem mezd v privátní sféře i slábnoucí průmyslovou výrobu.
Inflace nad prognózou ČNB
Současná míra inflace je ale i tak o 0,2 procenta nad prognózou České národní banky [ČNB]. A inflace se již nyní pohybuje nad horní hranicí tolerančního pásma centrální banky. V případě, že by se inflace udržovala nad svým tolerančním pásmem i v následujících měsících, lze se začít dohadovat o tom, zda ČNB přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. Tím by zdražily například úvěry pro firmy nebo hypotéky pro domácnosti.
„Centrální banka bude muset veřejnosti více vysvětlovat, že to není problém. Psychologické faktory ale mohou způsobit i příklon některých členů ČNB k hlasování ve prospěch zvýšení sazeb,“ myslí si Michal Brožka.
I když zvýšení úrokových sazeb neočekává.
„Inflace nad tři procenta by pro ČNB znamenala problém jen tehdy, pokud by lidé přestali věřit, že ji v horizontu roku a půl pravděpodobně opět stlačí zpět. V situaci, kdy inflace je v Evropě nedostatkové zboží, se nezdá být inflace krátkodobě kolem tří procent problémem,“ upřesňuje.
Zvýšení sazeb ČNB se neočekává
Závěr, že centrální banka nebude na rychle rostoucí inflaci reagovat zvýšením sazeb, potvrzuje i aktuální šetření Inflační očekávání finančního trhu centrální banky. V něm Sekce bankovních obchodů Odboru řízení měnových operací a finančních trhů ČNB zjišťovala názor patnácti domácích a tří zahraničních analytiků.
„Ze získaných údajů je patrné, že do podzimu příštího roku je převážně očekávána stabilita základních úrokových sazeb,“ konstatuje zpráva z šetření.
Zpráva ČNB vysvětluje i růst inflace: „Hlavní podíl na přetrvávající vyšší dynamice růstu spotřebitelských cen mají stále inflační tlaky pramenící z domácí ekonomiky. Vysoký růst mezd se promítá do domácí poptávky a do nákladů firem, následně i do cen produkce.“
Zpráva zmiňuje i cenový vývoj v zahraničí, který má sice protiinflační efekt, který ale není dostatečně silný, aby dokázal kompenzovat domácí inflační tlaky. Bez zajímavosti není ani upozornění analytiků, kteří poukazují na to, že aktuální tempo růstu nákladů práce je pro firmy dlouhodobě neúnosné.
