Spotřeba alkoholických nápojů o svátcích v Česku rapidně narůstá. Alkohol je běžou součástí nákupních seznamů na Vánoce a to často ve zvýšeném množství. Veřejnost ke konzumaci alkoholu manipuluje i reklama na alkohol, která nabývá na intenzitě hlavně před Vánoci a pak koncem roku.
Statistiky uvádějí, že spotřeba alkoholu v jakékoliv formě rapidně roste právě ve dnech, po kterých následuje den nebo dny volna. A to je hlavně o svátcích na Vánoce a Silvestru. To potvrzuje i aktuální průzkum Nielsen Admosphere. Podle něj alkohol o svátcích nakupuje 83 procent Čechů. Ti za něj v průměru vydají 675 korun. Dvanáct procent respondentů o vánočních svátcích přitom propije až tři tisíce korun.
„O Vánocích a na Silvestra mnoho lidí pije alkohol ve snaze zlepšit si náladu, rozveselit se, zahnat splín a pocity osamělosti, úzkost nebo depresivní stavy. Velmi často ale dosáhnou pravého opaku a někdy je konzumace alkoholu v takové situaci spouštěčem k bilančním úvahám, končícím sebevražedným pokusem,“ vysvětluje člen výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP Petr Popov.
Dodává, že se není čemu divit. Alkohol vyvolává, respektive zhoršuje depresivní poruchy, kognitivní poruchy a způsobuje některé specifické duševní poruchy, jako jsou alkoholické halucinatorní a paranoidní psychózy nebo alkoholickou demenci. Ročně se v Česku léčí 27 000 osob pro poruchy vyvolané alkoholem.
Co je a způsobuje alkohol
Současný pohled medicíny na alkohol je, že neexistuje žádná bezpečná dávka, která by neškodila lidskému zdraví. Naopak alkohol je karcinogenní a může být spouštěčem až 250 nemocí. Následkem nemírné konzumace alkoholu vznikají duševní poruchy, úrazy, nádorová onemocnění. Na předávkování alkoholem ročně zemře kolem 400 osob.
Alkohol jako návyková látka má přímé dopady nejen na zdraví konzumenta, ale i jeho sociální postavení, stejně jako jeho rodiny. Alkohol má podle psychologů významný podíl na zneužívání dětí i domácím násilí. Jsou tu ale i další trestné činy. Podle údajů Policie ČR bylo jen loni spácháno pod vlivem návykových látek zhruba 13,5 tisíce trestných činů. Z toho 82 procent pod vlivem alkoholu a 18 procent pod vlivem nealkoholových drog.
K častým trestním činům patří zavinění dopravní nehody pod vlivem alkoholu. Celkem jich bylo jen v loňském roce 4 626, což je meziroční nárůst o 375 nehod. Dodejme, že při takto zaviněných nehodách zemřelo 62 osob, 208 osob bylo zraněno těžce a 2 061 bylo zraněno lehce. Mnohé z nich se pak odehrály o silvestrovské noci.
Sváteční pijáci, pozor!
Jsou tu ale i další rizika. Takzvané Binge Drinking, to znamená nárazové pití, patřící mezi nejrizikovější způsob konzumace alkoholu. Což platí hlavně pro vánoční svátky a silvestrovské veselí. Nárazovým pitím jsou ohroženi lidé, kteří alkohol konzumují nepravidelně, spíše výjimečně a v malém množství, ale právě o vánočních svátcích a silvestrovské noci ho vypijí vyšší množství.
„Jejich tolerance vůči účinkům alkoholu proto není příliš vysoká. Pokud navíc konzumují koncentrovaný alkohol, to znamená destiláty, hrozí jim akutní otrava alkoholem. A ta může být až život ohrožující,“ říká Petr Popov.
O nárazovém pití je řeč, když je při jedné příležitosti překročena mezi 36-40 g čistého alkoholu. Jedna sklenka vína, velké pivo či panák přitom obsahují 16-18 g čistého etanolu.
„Při binge drinking a následné otravě alkoholem dochází k metabolickému rozvratu, k útlumu životně důležitých reflexů a finálně i dechového centra,“ vysvětluje Petr Popov.
Dodává přitom, že lidí, kteří pijí tímto vysoce rizikovým způsobem, obecně přibývá. Ale nejvíce jich přibývá právě o vánočních svátcích.
„Stále častěji se také jedná o velmi mladé lidi, někdy nezletilé, nebo i děti, které také chtějí slavit,“ upřesňuje.
V Česku se stále dost pije
Česká republika patří dlouhodobě mezi země s nadprůměrnou spotřebou alkoholu. Mezi zeměmi sdruženými v OECD zaujímá ČR společně s Francií druhé místo v Evropě ve spotřebě alkoholu přepočtené na jednoho obyvatele. Zhruba 600 tisíc Čechů denně konzumuje alkohol. Alkohol pravidelně pije dokonce 20 procent žáků 9. tříd.
„V Česku se spotřeba čistého alkoholu mírně zvýšila na 14,4 litrů na osobu za rok. Tím je výrazně nad průměrem evropského regionu, který je 9,8 litrů na osobu za rok,“ říká Srdan Matić ze Světové zdravotnické organizace [WHO].
Vysoká spotřeba alkoholu v ČR se také podílí na mnoha závažných chronických zdravotních poruchách. Mezi nejčastější patří onemocnění zažívacího traktu [jícnové varixy, onemocnění slinivky břišní], jaterní poruchy [od poruchy funkce jater až po jaterní cirhózu], onemocnění srdce a cév, hypertenze, cévní mozkové příhody, komplikace cukrovky, poruchy periferního nervového systému [neuropatie], a v neposlední řadě také nádorová onemocnění.
–VRN–
