Digitální stopa je termín, s nímž je třeba počítat teď i do budoucna. Zvlášť, když člověk za sebou zanechává digitální stopu už ve chvíli, kdy se ráno probudí. A datové stopy pak za sebou zanechává i v průběhu dne. Dokonce i ve spánku. Pokud si na noc třeba nesundává chytré hodinky.
Většina lidí ráno po probuzení vypne budík na svém mobilním telefonu. Už to je první digitální stopa, kterou po sobě zanechá. Výrobci mobilních telefonů či mobilních aplikací zaznamenají nejen to, kdy a kde budík zvonil, ale i jak dlouho spáči trvalo, než ho vypnul.
Kdo je po ránu zvyklý otevřít sociální sítě, nakrmí datové systémy dalšími informacemi. A nemusí být přitom na síti ani nijak moc aktivní. Stačí, když se připojí ke svému profilu přes svůj e-mail. I tyto informace se evidují, ukládají a vyhodnocují. Který den, v kolik hodin, jak dlouho, včetně všech lajků, sdílení, prohlížení a dalších aktivit na síti.
Digitální stopa cestou do práce
Digitální stopa se s člověkem táhne i cestou do práce. Ať už jede autem, jde pěšky, nebo cestuje hromadnou dopravou. Datové systémy prostřednictvím mobilu, ale už i dopravních prostředků ukládají záznam o průběhu jeho cesty. A jede-li autem i stylu jeho řízení. Nově mu na základě spotřeby spočítají i to, zda nejezdí příliš rychle i s jakou akcelerací.
V případě hromadné dopravy, ukládají z jeho mobilu informace o tom, kudy a jak rychle se přesouvá. Vyhráno nemá ani ten, kdo cestuje například vlakem bez elektronických zařízení. Při každém předložení zákaznické karty či platbě lístku platební kartou jsou o něm uložena data. Kam, kdy, jak cestuje.
A ani pěšky nemá člověk šanci uniknout. Na ulici ho snímá kamerový systém. Pro datové systémy přitom dnes už není problém snímek jeho tváře spárovat s jeho fotografiemi na internetu. Například v Číně dnes už postačí, aby přešel na červenou a systémy mu rovnou strhnou plusové body v jeho datové evidenci.
Jak je to v práci
Ve chvíli, kdy člověk dorazí do práce, systémy zaznamenají prostřednictvím jeho vstupní karty čas jeho příchodu. To, kdy zapne počítač a spustí na síť napojené stroje, s nimiž pracuje. To může být stejně tak dobře obráběcí stroj, pokladna v obchodě i vyřízení e-mailů.
Datové systémy sledují nejen to, jak dlouho pracuje, ale i to, co dělá na svém počítači či telefonu. Evidují, co a s kým si píše a některé z nich vyhodnocují i obsah jeho komunikace. To třeba tak, že když napíše do e-mailu kamarádovi vtip o řemeslnících, v následujících dnech se mu v telefonu nebo na obrazovce počítače zobrazí reklamy na řemeslníky.
Digitální stopu za sebou člověk zanechá i o polední pauze. Například v restauraci. Stačí, aby zaplatil platební kartou. Systémy zaznamenají, kde a co jedl. Kolik a z čeho za to zaplatil.
Platební a zákaznické karty
Platební karty a platební aplikace v telefonu jsou velice cenným zdrojem dat. Banky stejně jako poskytovatelé platebních karet mají dokonalý přehled nejen o vašich zůstatcích na účtech, ale i o pohybech na nich. A informace vyhodnocují. Pokud vám domů už někdy poštou přišla nabídka na předschválený spotřební úvěr, který je jen o fous vyšší než vaše příjmy, vězte, že i za tím stojí datové centrum příslušné banky.
Digitální stopu za sebou člověk zanechává i při využívání zákaznických karet. Což platí stejně dobře při nákupu potravin, jako u nákupu služeb či dalšího zboží. Každé využití karty je evidováno, vyhodnocováno, pečlivě zkoumáno. Pokud jste třeba náhodou několikrát za sebou nenakoupili maso, systémy vás zcela jistě zařadí do kategorie vegetarián.
Orwellova vize
Datové systémy evidují nejen to, co člověk právě dělá, ale zajímají se i o to, co si člověk myslí. Stačí, aby něco na síti okomentoval, lajknul, retweetnul, sdílel. I v tomto případě to systémy zaznamenají a vyhodnotí. Datové systémy sledují i to, s kým a o čem si člověk vyměňuje e-maily, telefonuje, jaké má přátele na sítích.
Vše je zaznamenáno, vše je změřeno, vše se skládá v jednu komplexní informaci o člověku. A přidá-li do své výbavy navíc i chytré hodinky, systémy přijmou do měřených informací i zprávy o jeho aktuální kondici. Tu klidně spojí s jeho záznamy ve zdravotní dokumentaci.
A znovu je člověk změřen, zvážen a dle dat, které o sobě za celý den poskytl, zařazen do příslušných škatulek — rodič, bezdětný, single, vegetarián, sezdaný, zdravý, nemocný, společenský, samotář, movitý, dlužník, cholerik, sangvinik… i jeho zájmy.
Internet věcí
Ovšem ani tím to nekončí. S příchodem takzvaného internetu věcí [IoT] stačí zapnout televizi, otevřít ledničku, nastartovat auto nebo počítač. I zde systémy sbírají informace o tom, co kdo dělá. To samé platí pro zařízení, které jsou automaticky nějakým způsobem napojeny na síť. Třeba tu bezpečnostní nebo internetovou. Datové systémy přesně ví, kdo a kdy se odpojí, kdo a kdy uzamkne dům i pod jakým heslem.
–RED–
